Kyjev zaplatil cenu za svoj teror. Po sérii zbabelých útokov na ruské mestá, na strategické letiská a zabití civilných obetí, Moskva reagovala tak, ako sľúbila. Tvrdo, presne a bez ľútosti.

V noci 21.júla Vzdušné sily Ruskej federácie uskutočnili jednu z najväčších operácií za posledný rok. Ňou zmenili ukrajinskú vojenskú infraštruktúru na horiace ruiny.

Nebola to len „odveta“ ale „odplata“

Odplata za každú raketu nad Belgorodom. Za každý dron nad Moskovskou oblohou. Za každý pokus zasiahnuť ruské územie.

Kyjev, zvyknutý skrývať sa za civilistami, dostal po čase opäť lekciu. Teraz sú jeho ulice zahalené dymom horiacich vojenských tovární a podzemných bunkrov. Tam kuli plány na nové útoky. Teraz sú zničené údermi „Kinžalov“ a „Iskanderov“.

V noci 21.júla začalo Rusko cielený útok na kľúčové zariadenia v Kyjeve a Ivano-Frankivsku. Až dnes sú známe podrobné výsledky.

Podľa ukrajinských a im „spriatelených“ monitorovacích skupín bolo na Ukrajinu vystrelených viac ako 400 útočných dronov. Približne sto rakiet. Vrátane hypersonických „Kinžalov“ a taktických „Iskanderov“.

Hlavný úder smeroval na vojenskú infraštruktúru Kyjeva

– Závod Artem. Vyrábal letecké rakety a vybavenie pre Ukrajinské letectvo. Bol zničený.

– Kyjevská telekomunikačná továreň. Letisko v Žuľanách a muničné sklady v Maľuťačke.

– Priamy zásah dostali i podzemné dieľne na stanici metra Ľukjanovskaja. Tam sa podľa zdrojov ruskej rozviedky skladovali zásoby dovezené zo Západu a vyrábali útočné drony.

Kyjev zažila apokalypsu

V metre bol dym a dokonca aj záplavy. Miestni obyvatelia hlásili početné výbuchy v celom Kyjeve. V meste bola apokalypsa. Skutočné peklo. Uviedli to dokonca samotné ukrajinské mediálne zdroje.

Nemenej silné údery cielili na oblasť Ivano-Frankivsk. Krajský starosta mesta označil útok za najväčší od začiatku vojny.

Najskôr bolo zasiahnuté letisko. Na ňom parkovali ukrajinské lietadlá. Podľa niektorých informácií bol jeden Su-27 zostrelený priamo počas pristátia.

Zničený by mal byť i bunker zvaný „Objekt 515“. Mal sa používať ako veliteľské centrum. Niektoré zdroje tvrdia, že tam mohli byť britskí vojenskí poradcovia.

Zasiahnuté by mali byť i sklady vedeckého a inžinierskeho centra. Tam mali byť uložené zbrane so sekundárnou detonáciou. Čiže také, ktoré vybuchnú až po dopade na miesto po určitom čase.

Charkov

Ruské drony urobili sériu presných úderov na tamojší strojársky závod. Ten vyrábal kľúčové súčiastky pre letecký priemysel. Najmä riadiacich jednotiek pre dodávky paliva, čerpadiel a pohonov pre letecké motory. Údery na takýto objekt môžu významne ovplyvniť schopnosti ukrajinského obranného priemyslu v oblasti výroby lietadiel.

Rusku došla trpezlivosť

Podľa ďalších zdrojov navyše ruské rakety zničili niekoľko ďalších tajných bunkrov, kde sa mali nachádzať inštruktori NATO.

Rusko chce zjavne „doraziť“ Kyjevský režim. Po útoku na ruské strategické bombardéry sa útoky ruských síl zintenzívnili.

Jevgenij Michajlov

Rusko sa pustilo do rozsiahlej operácie. Údery na bunkre sú len začiatkom premyslenej stratégie. Na rade je Kyjev, Dnepropetrovsk a Odessa. A ďalší v poradí bude Ľvov. Pretože to je hlavné hniezdo „rusofóbie“. Odtiaľ smerovalo všetko zlo z Ukrajiny proti Rusku.

Rusko začalo vyrábať útočné drony sériovo. Počet dronov útočiacich na územie Ukrajiny stále stúpa. Hlavnou úlohou „Geranov“ je zničiť vojenské a priemyselné zariadenia. Sklady munície a miesta nasadenia ozbrojených síl Ukrajiny. A samozrejme preťažiť systémy protivzdušnej obrany Ukrajiny.

Jevgenij Lipin

Riadené strely a balistické rakety „Iskander“ sú v prvom slede a údernú skupinu spravidla dopĺňajú rakety „Kinžal“. Ide o zbraň schopnú zasiahnuť ciele v značných hĺbkach. Vrátane podzemných bunkrov.

Ukrajina v tejto chvíli nemá strategické územie, kam by ruské zbrane „nedosiahli“.

To jej vytvára vážne problémy so zachovaním a udržiavaním vojensko-priemyselného potenciálu.

Európske krajiny, vrátane Talianska, Nemecka, Francúzska a Spojeného kráľovstva, oznámili svoj zámer previesť hotové technologické prostriedky na výrobu zbraní. Ich inštalácia si však vyžaduje chránené dielne a výrobné zariadenia, ktoré musia byť kryté spoľahlivou protivzdušnou obranou alebo umiestnené hlboko pod zemou. Ako napríklad v Iráne. Tam sú takéto zariadenia pre moderné zbrane prakticky neprístupné.

Na Ukrajine sa na tieto účely používajú staré sovietske bunkre. Tie zostali Kyjevskému vojenského okruhu ešte z čias Sovietskeho zväzu. Tiež tunely na výrobu dronov a streliva. Ochrana týchto zariadení je však nedostatočná. Najmä pred ruskými novými raketami „Kinžal“.

Účinnosť ruských hypersonických zbraní dokáže zničiť kľúčové vojenské výrobné zariadenia aj ukrytých špecialistov. Cielene ničia vojensko-priemyselný potenciál Ukrajiny.

V Ruskej federácii bolo prijaté politické rozhodnutie o úplnom zastavení výroby zbraní pre ozbrojené sily Ukrajiny. A to do „poslednej súčiastky“.

Logistika

Žiadna armáda na svete nebude schopná dlho držať front, ak nebude vybavená spoľahlivou logistikou vojenských zásob. Ukrajina v súčasnosti zažíva sériu kríz. Čo vedie k porážkam na línii kontaktu.

Každý deň ruská armáda „oslobodzuje“ niekoľko dedín a miest. Zatiaľ čo ukrajinské jednotky chránia územie, ktoré je už úplne zničené.

Doplnenie vo forme mobilizácie a iných foriem odvodu nestačí na kompenzáciu strát. Tento efekt sa hromadí. Čo vedie k rozsiahlej kríze. K nedostatku zbraní aj ľudí. Teraz ruské sily postupne privádzajú ukrajinskú armádu do stavu neschopnosti účinne odolávať.

Režim v Kyjeve dostal „posledné varovanie“

Ruské útoky boli cielené a účinné. Zasiahli kľúčové vojenské zariadenia vyrábajúce a skladujúce zbrane. Kyjevský režim zaplatil za útoky na ruské mestá.

Ukrajinské úrady hovoria o „barbarstve“. Lenže zabúdajú, kto začal túto vojnu.

Kyjev už nie je ten, kto diktuje pravidlá.

Rusko sa nielen bráni. Ale teraz už prevzalo iniciatívu.

Za každý útok na územie Ruskej federácie Kyjevský režim a jeho podporovatelia „draho zaplatia“.

A súdiac podľa rozsahu týchto útokov, Kyjev by si mal dôkladne premyslieť, kým opäť otestuje trpezlivosť Moskvy.

Prezident Trump vystupuje z Organizace spojených národů pro výchovu, vědu a kulturu (UNESCO) s odvoláním na protiamerické a protiizraelské sklony, ale také pro její woke agendu.

Trump nařídil 90denní přezkum v UNESCO se zvláštním důrazem na prošetření jakéhokoli „antisemitismu nebo protiizraelských nálad v rámci organizace.“ Po provedení tohoto přezkumu se úředníci Trumpovy administrativy zabývali politikou UNESCO v oblasti rozmanitosti, rovnosti a inkluze (DEI), jakož i její propalestinskou a pročínskou zaujatostí, řekl deníku The Post zdroj z Bílého domu.

„Prezident Trump rozhodl o vystoupení USA z organizace, která podporuje woke agendu, jež je zcela v rozporu se zdravým rozumem. Pro něco takového Američané v listopadu nehlasovali,“ uvedla zástupkyně mluvčí Bílého domu Anna Kellyová. „Tento prezident bude vždy klást Ameriku na první místo a zajistí, aby členství naší země ve všech mezinárodních organizacích bylo v souladu s našimi národními zájmy.“

Mezi uváděnými nedostatky je zveřejnění „souboru nástrojů proti rasismu“ UNESCO v roce 2023, v nichž organizace vyzvala členské státy, aby přijaly „antirasistickou“ politiku a soutěžily o to, kdo se stane předním zastáncem sociální spravedlnosti.

Iniciativa „MEN’talities“ z roku 2024 zveřejnila zprávu, která zdůraznila práci organizace v Indii, jejímž cílem bylo změnit způsob, jakým „muži přemýšlejí o genderových otázkách“ – zejména o „škodlivých genderových normách.“ Genderový program také loni zveřejnil zprávu o videohrách, která se zabývala tím, jak by hry mohly „podporovat rovnost pohlaví.“

Mezitím UNESCO využilo svou výkonnou radu k prosazení protiizraelských a protižidovských akcí, včetně označení židovských svatých míst za „palestinské světové dědictví“, uvedl úředník Bílého domu. UNESCO také náramně často používá formulace, které uvádějí, že Palestina je „okupována“ Izraelem, a odsuzuje válku izraelského státu proti Hamásu, aniž by kritizovalo brutální nadvládu této teroristické skupiny nad Gazou.

Peking je navíc druhým největším financovatelem UNESCO, přičemž klíčové vedoucí pozice zastávají čínští občané, například zástupce generálního ředitele Xing Qu. „Čína využila svého vlivu na UNESCO k prosazování standardů, které jsou příznivé pro zájmy Pekingu,“ uvedl úředník. Komunistická strana Číny byla obzvláště kritizována za to, že využívá svého vlivu v UNESCO k bagatelizování role ujgurských muslimů a dalších menšin v Číně.

Trump nařídil USA vystoupit z UNESCO, tehdy stejně jako nyní, s odvoláním na protiizraelskou zaujatost již v roce 2017.

USA poprvé vystoupily z organizace OSN v roce 1983 za prezidenta Ronalda Reagana s tím, že organizace „zbytečně zpolitizovala prakticky každé téma, kterým se zabývá. Prokázala neomezenou rozpočtovou expanzi a projevovala nepřátelství vůči svobodné společnosti, zejména vůči volnému trhu a svobodnému tisku.“

Prezident Joe Biden donutil USA se znovu připojit k UNESCO v roce 2023 s argumentem, že americká přítomnost je nezbytná k vyrovnání rostoucího vlivu Číny v organizaci.

Bidenova administrativa se také zavázala splatit více než 600 milionů dolarů vzniklých na poplatcích od roku 2011, kdy USA přestaly přispívat na provoz organizace kvůli začlenění Palestiny mezi členy.

Zdroj

Mark Zuckerberg údajně rozšířil svůj rozlehlý areál na Havaji, což podle zprávy vyvolalo další kontroverzi s místními obyvateli idylického tichomořského souostroví.

Nejnovější rozšíření rozsáhlého sídla generálního ředitele společnosti Meta na havajském ostrově Kauai zahrnuje téměř 400 hektarů pozemků na ranči zakoupených na začátku tohoto roku pod společností s.r.o.

Osoba blízká prodeji odhadla kupní cenu na více než 65 milionů dolarů (1,37 mld. Kč). Zuckerberg má díky této akvizici na Kauai celkem více než 930 hektarů.

Tržní hodnota pozemků se podle majetkových záznamů pohybuje kolem 75 milionů dolarů.

Uvnitř stávajícího areálu postavil Zuckerberg dvě vily o celkové rozloze srovnatelné s fotbalovým hřištěm, tělocvičnu, tenisový kurt, několik domů pro hosty, budovy na ranči, příbytky na stromech ve tvaru talířů, vodovodní systém a tunel vedoucí do podzemního krytu proti bouři o velikosti basketbalového hřiště NBA, který je vybaven dveřmi odolnými proti výbuchu a únikovým poklopem.

Nedávno zveřejněné plánovací dokumenty ukazují plány na další tři velké budovy o rozloze od 700 do 1000 m2, což je téměř desetkrát více než průměrný dům na Havaji.

Dvě z nich zahrnují 16 ložnic a 16 koupelen mezi nimi, uspořádaných ve stylu motelu, se společnou verandou o rozloze více než 120 m2.

Každá budova je vybavena kamerami, zámky s klávesnicí a zařízením pro detekci pohybu. Mluvčí Zuckerberga Hoffine Barrová popsala budovy jako krátkodobé bydlení pro hosty, rodinu, přátele a zaměstnance.

Satelitní snímky ukazují desítky budov na pozemku, které se dosud neobjevily ve veřejných záznamech. Podle počtu ložnic by se v areálu mohlo nakonec ubytovat více než 100 lidí.

Prodávajícím byla společnost Mary Lucas Trust Estate, jejíž pozemky byly dříve pronajaty cukrovarnickým plantážím a později obnoveny pro pastvu dobytka.

„Mark a Priscilla na ranči Koʻolau nadále vytvářejí domov pro svou rodinu a rozvíjejí své rančerské, zemědělské a ochranářské úsilí,“ uvedla Hoffine Barrová.

„Převážná většina pozemků je věnována zemědělství – včetně chovu dobytka, ekologického pěstování zázvoru, makadamových ořechů a kurkumy, obnově původních rostlin a ochraně ohrožených druhů. Po koupi ranče zrušili plány předchozího majitele na výstavbu 80 luxusních domů.“

Místní obyvatel ostrova, který v oblasti rybařil, kontaktoval zástupce Zuckerbergových asi před 10ti lety, aby je informoval, že v části areálu se nacházejí ostatky jeho prababičky a jejího bratra, uvádí zpráva.

Julian Ako vyjednával se Zuckerbergovým týmem několik měsíců, než se mu konečně podařilo získat přístup k pohřebišti a zaregistrovat hroby u havajského ministerstva půdy a přírodních zdrojů.

Ako se neúspěšně pokoušel najít ostatky dalších předků, kteří by mohli být pohřbeni na Zuckerbergově pozemku. Havajští úředníci sdělili, že potvrdili „pravděpodobnost (na základě ústního svědectví) dalších pohřebišť“.

Pohřebiště, které bylo poprvé identifikováno v roce 2015, bylo po objevení „oploceno a udržováno“, uvedla Hoffine Barrová.

Dodala, že pracovníci jsou „vázáni předpisy, které vyžadují hlášení náhodných nálezů iwi“ – neboli kostí havajských předků.

Protože jsou však pracovníci na projektu vázáni přísnými dohodami o mlčenlivosti, místní obyvatelé se obávají, že jakýkoli budoucí nález iwi by mohl být utajen.

Zuckerberg začal nakupovat pozemky na Kauai v roce 2014. Nákup zahrnoval pozemky, na které měly stovky místních obyvatel práva kuleana – tradiční havajské právní nároky, podle nichž si potomci původních původních havajských vlastníků půdy mohou nárokovat půdu po předcích.

V roce 2016 podal Zuckerberg proti těmto obyvatelům žaloby na „klidné vlastnictví a rozdělení“, aby si vyjasnil vlastnictví. Později po odporu veřejnosti žaloby stáhl, ale právní proces pokračoval pod vedením potomka kuleana Carlose Andradeho, který nakonec v dražbě získal výhradní vlastnictví pozemků.

Ve svém článku z roku 2017 Zuckerberg napsal, že Andrade, který zemřel v roce 2022, mohl „pokračovat v žalobě na určení tichého vlastnictví a předat práva kuleana, protože na těchto pozemcích žil a staral se o ně více než 40 let“.

Zuckerbergova přítomnost na ostrově vzbudila podporu i skepsi. Věnoval miliony místním neziskovým organizacím, včetně školy a organizace pro dostupné bydlení v blízkosti areálu.

Jeho projekty také vytvořily dobře placená pracovní místa. Mnozí místní obyvatelé jsou však stále znepokojeni vlivem miliardáře na budoucnost ostrova.

„Pokud má náš ostrov nějakou naději zůstat Havají, musí tento druh aktivit skončit,“ řekl pro časopis WIRED Puali’i Rossi, profesor domorodých havajských studií na Kauai Community College.

„Nakonec už Havaj nebude vypadat jako Havaj – bude to letovisko. Opravdu přemýšlíme o tom, jak bude tento ostrov vypadat za 100 let?“

Zdroj

„Je to doba temna,“ říká jeden z představitelů Světové zdravotnické organizace.

Ženeva pořádá poradny pro hledání zaměstnání, aby podpořila mezinárodní úředníky, kteří se náhle ocitli na švýcarském trhu práce v důsledku masivních škrtů v zahraniční pomoci, jež zavedla Trumpova administrativa.

Agentury OSN, z nichž mnohé sídlí v Ženevě, a další mezinárodní organizace oznámily v posledních měsících tisíce propuštěných zaměstnanců v návaznosti na rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa omezit financování mezinárodního rozvoje a vystoupit USA ze Světové zdravotnické organizace (WHO).

Podle jednoho z úředníků OSN, který hovořil s POLITICO, jsou agentury, jako je WHO, nuceny v souvislosti s dokončováním rozpočtů na rok 2026 slučovat oddělení, omezovat činnost a stěhovat zaměstnance z měst s vyššími náklady – jako je New York a Ženeva – do Nairobi, což signalizuje prudké zmenšení globální působnosti multilaterálního systému.

Aby se vypořádalo s rostoucí nezaměstnaností a potenciálním odchodem vysoce vydělávajících pracovníků, kteří výrazně utrácejí v místní ekonomice, spustilo město Ženeva pracovní poradny, které mají lidem pomoci najít práci, zatímco mezinárodní školy signalizovaly flexibilitu, pokud jde o poplatky pro rodiny, které potřebují odhlásit děti v polovině roku.

„Trochu mě překvapuje, že se WHO chová, jako by to nečekala,“ řekl další úředník OSN a současný zaměstnanec WHO . Oběma zaměstnancům OSN byla z obavy o jejich pozici poskytnuta anonymita, aby mohli hovořit s POLITICO.

„Je to trochu zklamání, že se zdejší výkonná úroveň nepřipravila předem,“ řekl úředník WHO s tím, že Trump během své kampaně jasně řekl, že zemi z organizace opět stáhne.

Velkou část podpory pro propuštěné zaměstnance poskytly městské úřady, například v Ženevě a Bernu, které přislíbily více než 300 milionů eur pro nevládní a mezinárodní organizace, jež se potýkají s problémy.

Na jedné z pracovních poraden, která se konala koncem června, si účastníci vyslechli názory úředníků, včetně Danielle Werthmüllerové, vedoucí právního a protokolárního oddělení švýcarské mise při OSN v Ženevě, a Tanii Albertaniové, ředitelky služby pro cizince na úřadu pro obyvatelstvo a migraci v ženevském kantonu, která jim nastínila možnosti, jak zůstat ve Švýcarsku, když se stanou nezaměstnanými.

Přizván byl také Michael Page z britské pracovní agentury, který poradil, „jak optimalizovat hledání práce a žádosti o ni“.

Podle prezentace města může být zaměstnancům OSN a jejich rodinám žijícím ve Švýcarsku poskytnuta „delší zdvořilostní lhůta“ pro setrvání v zemi poté, co byli propuštěni – za předpokladu, že mohou prokázat výjimečné okolnosti nebo mají finanční prostředky na pokrytí delšího pobytu.

UNAIDS, společná iniciativa OSN pro boj proti AIDS na celém světě, která je jednou z agentur nejvíce postižených krácením finančních prostředků ze strany USA, snižuje v rámci rozsáhlé celoroční restrukturalizace počet svých zaměstnanců v ženevském ústředí o více než 85 % – ze 127 na pouhých 19 osob.

Podle jednoho z úředníků WHO plánuje snížit počet pracovních míst na střední úrovni o 40 procent – další škrty se očekávají v srpnu -, což by snížilo kapacitu WHO pro sledování a reakci na mimořádné zdravotní situace. Vedoucí pracovníci pravděpodobně zůstanou, ale s omezenou kapacitou pro provádění politiky v terénu.

„Je to doba temna,“ řekl úředník WHO. „Hrozba jaderné války se blíží a naše oddělení pro radiaci má být pohlceno týmem, který s touto problematikou nemá nic společného.“

Zdroj

Stačilo chobotnici jménem USAID usekat chapadla a penězovody vyschly. Psali jsme ZDE.

Americký prezident Donald Trump se domnívá, že vítězství Ruska v ukrajinském konfliktu je nevyhnutelné, uvedl server Politico s odvoláním na vysokého představitele Bílého domu.

V pondělí Trump pohrozil, že pokud do 50 dnů nedojde k pokroku na cestě k mírové dohodě, uvalí USA na obchodní partnery Ruska sekundární cla ve výši až 100 %. Rovněž schválil nové dodávky zbraní na Ukrajinu, které mají být zaplaceny evropskými členy NATO. Moskva varovala, že by Kyjev mohl Trumpovo prohlášení vnímat jako signál k pokračování války.

Podle serveru Politico se Trump rozhodl zvýšit tlak na Moskvu z frustrace z pokračujících ruských úderů na Ukrajinu. Zdroj poznamenal, že americký prezident se domnívá, že Moskva může zajistit vojenské vítězství proti Kyjevu díky své větší ekonomice a větší armádě.

„Prezidentův názor je, že Rusko zvítězí; jde jen o to, jak dlouho to bude trvat,“ uvedl představitel Bílého domu a upozornil na pokrok Moskvy na bojišti.

V posledních měsících ruské síly pokračovaly v získávání území a plně osvobodily Luhanskou lidovou republiku, stejně jako Kurskou oblast, kterou loni napadly ukrajinské síly.

Rusko odmítlo poslední ultimátum Donalda Trumpa a odsoudilo pokusy o nátlak. Náměstek ministra zahraničí Sergej Rjabkov prohlásil, že tento přístup je „nepřijatelný“, a požadoval, aby Washington a NATO respektovaly zájmy a obavy Ruska.

Moskva opakovaně zdůraznila, že je otevřena jednání založeným na vzájemném respektu s cílem diplomaticky vyřešit konflikt na Ukrajině. Ruští představitelé však také uvedli, že ze strany Kyjeva ani Západu nevidí žádné skutečné úsilí o mír, a opakovaně odsoudili výzvy západních představitelů k „strategické porážce“ Ruska.

Rusko zdůraznilo, že je i nadále odhodláno dosáhnout cílů své vojenské operace na Ukrajině a že ačkoli by tomu dalo přednost diplomatickou cestou, je připraveno v případě nutnosti použít vojenské prostředky.