Hledejte na tadesco.org
Archiv
Nejnovější zprávy
Související zprávy
Bývalá obchodní zástupkyně farmaceutických firem odhalila hrůzy západní medicíny
Dnes již bývalá obchodní zástupkyně farmaceutických firem, která v tomto odvětví pracovala 15 let, zveřejnila informace o tom, jak to ve světě moderní západní medicíny chodí. Gwen Olsenová se ve své knize rozhodla objasnit, proč svět farmacie opustila a jaké praktiky jsou velkými výrobci léčiv běžně používány.
[wp_ad_camp_2]
„Neexistuje nic jako bezpečný lék“
Olsenová pracovala pro některé z nejznámějších farmaceutických firem světa, jako je například Johnson and Johnson, Bristol-Myers Squibb či Abbott Laboratories. Po patnácti letech strávených ve farmaceutickém průmyslu se rozhodla, že vyjde ven s pravdou o tomto odvětví a jeho neetických praktikách.
Gwen podle svých slov poznávala a uvědomovala si hrůzy farmacie postupně. Ve své knize píše, že mnohé z běžných prodejních praktik přivedly stovky tisíc lidí doslova až do hrobu.
„Byl to proces postupného procitání do reality, kdy jsem začala pozorovat, co se ve skutečnosti děje a co mají některé z léků na svědomí. Začala jsem si uvědomovat, že někteří pacienti jsou léky doslova mučeni,“řekla bývalá obchodní zástupkyně. „Neexistuje nic jako bezpečný lék,“ dodala.
Její kniha odhaluje zkušenosti s prodejem léků a především s nekalými praktikami tohoto velice lukrativního průmyslu, který si svou pověst na veřejnosti samozřejmě bedlivě hlídá. Olsenová například tvrdí, že u nových léků, které jsou uvedeny na trh, nejsou zpravidla vůbec známy všechny vedlejší účinky. Tak je tomu až u 50 % nových léčiv.
Léky se testují na pacientech
Lékaři jsou o účinnosti léku skálopevně přesvědčeni a jejich pacienti se tak stávají doslova „laboratorními potkany.“ Gwen dokonce přiznala, že byla vyškolena, aby o léčivech podávala mylné informace. Po celá léta si tato obchodní zástupkyně myslela, že prodejem léků pomáhá lidem, ale v roce 2004 jí rodinná tragédie otevřela oči.
„Mojí neteři bylo 20 let, studovala na Univerzitě v Indianě a byla to velice inteligentní a krásná mladá žena. Měla však autonehodu a kvůli bolestem jí byl předepsán lék Vicodin. Postupně se na něm stala závislou,“ uvedla Olsenová. Tento lék zničil u její neteře schopnost soustředění a došlo to až tak daleko, že se mladá dívka obrátila ke stimulačnímu léku, efedrinu.
Ten jí pomáhal zůstat dlouho vzhůru, aby se mohla učit do školy. Jenže mezi oběma užívanými léky začalo docházet ke kontraindikacím, až nakonec dívka skončila v nemocnici, kde jí byla diagnostikována bipolární porucha. Lékaři vůbec nedávali vinu lékům, naopak dívce ještě naordinovali další antipsychotika a stabilizátory nálady.
Špatná kombinace léků dohnala dívku k sebevraždě
Brzy na to přestala dívka chodit do školy, protože jí to vedlejší účinky léků už vůbec nedovolovaly. Vytvořila se u ní závislost i těžké deprese. Dívka už situaci nezvládala, a tak jednoho dne vešla do pokoje své mladší sestry, vzala zde lampu naplněnou olejem, polila se a zaživa se upálila.
Tato tragédie Gwen prudce zasáhla, a na to konto se rozhodla s prodejem léků nadobro skončit. Nyní proti farmaceutickému průmyslu vystupuje, odhaluje praktiky ze zákulisí tohoto odvětví a jako vzorový případ uvádí právě tragédii své neteře.
Mladým lidem jsou dnes podle ní často nesmyslně podávány léky nehledě na dlouhodobé vedlejší účinky a psychiatři u nich automaticky diagnostikují duševní poruchy bez jakýchkoliv vědeckých důkazů, aby jim mohli právě tyto léky předepsat, ať už za účelem testování nebo zisků z provize.
[wp_ad_camp_2]
„Byla jsem natolik rozčarovaná a rozhořčená zjištěním, kolik podvodů a dezinformací se ve farmaceutickém průmyslu odehrává, že jsem se rozhodla proti němu vystoupit. Bohužel jsem jednou z těch, kdo tento průmysl dlouho podporoval a tím ubližoval lidem. Jsem za to částečně zodpovědná a musím s touto zátěží žít,“ uvádí ve své knižní zpovědi Olsenová.
Hlupák jde k lekaři, ten ho vyleká, předepíše mu leky a trouba na ty leky lekne. To je celé.
Nevím od kdy jsou u léků ty příbalové taháky, protože už léta se snažím doktorům vyhnout. Avšak úplně se mě to vyhýbání nezdařilo. Přece v těch příbalech, které jsou vhodné přímo na studium, je napsáno, že výrobci léků za nic neručí. Doktoři příbaláky také nečtou, protože lidem klidně předepisují léky, které nemají přijít dohromady s některými jinými léky.
Už ani nemusí nikdo přiznávat, že léčivo je životu nebezpečné.
Ještě další hrůza: známému předepsaly chemoterapii a musely ji přerušit, prý proto , že jeho organismus již nevykazoval žádné bílé krvinky. Nyní už zregenerovaly, a tak v chemoterapii doktoři pokračují.
Je s podivem, že všichni odborníci v jakémkoli smrtelném odvětví, politici a podobná banda vždy začne říkat pravdu vždy když buď jdou do důchodu, nebo se stane že někdo v blízkém okolí dojede na nějakou situaci na které se dotyčný podílel, nebo byli vyhozeni ze svých výnosných míst. To jim najednou jde o to, aby se lidé dozvěděli pravdu. Jinak je “ ticho po pěšině“.