Centrální banky ukončily spolupráci na trhu se zlatem

Dohoda o zlatě předních evropských centrálních bank již nebude prodloužena. Signatáři již nevidí žádný smysl ve formální dohodě, neboť trh se rozvinul a uzrál, uvedla Evropská centrální banka (ECB) v pátek (26.7.) ve Frankfurtu. Čtvrtá dohoda o zlatě vyprší 26. září. Byla podepsána ECB, národními centrálními bankami v eurozóně, Švédskou říšskou bankou a Švýcarskou národní bankou (SNB).

[wp_ad_camp_2]

Dohoda měla zabránit tomu, aby jednotlivé centrální banky prodávaly větší objem zlata a tím by na trhu se zlatem docházelo k narušování. První tato dohoda byla uzavřena v roce 1999. Od té doby cena zlata vzrostla na pětinásobek, píše ECB. Navíc podepsané centrální banky neprodaly žádné zlato již celou dekádu. Mnohem častěji se staly centrální banky a jiné oficiální instituce kupci zlata. V současné době žádná z podepsaných centrálních bank neplánuje prodej drahých kovů.

Souvislosti: Cena zlata na burze vykazovala v minulých měsících neustálý růst a v současné době se obchoduje za cenu kolem 1.490 USD za unci. Je to nejvyšší úroveň od roku 2013.

Pozorovatelé připisují růst na finančních trzích nejistotě kvůli obchodním sporům mezi USA a Čínou a také nejasnostem kolem Brexitu. Zlato je investory obecně považováno za „bezpečný přístav“ v neklidných dobách.

[wp_ad_camp_2]

Především je ale hnacím motorem pro drahé kovy, které se musí prosadit proti úročeným dluhopisům a cenným papírům, výhled na snižující se úrokové sazby. Centrální banky, jako Fed v USA nebo ECB přecházejí nově k uvolněnější finanční politice, aby podpořily celosvětově oslabující konjunkturu.

Mimo to v minulých letech přispěly také centrální banky jako kupci drahých kovů k růstu cen zlata. Zvláště centrální banky v rozvíjejících se zemích jako je Čína nebo Rusko navyšují své zásoby, mimo jiné s cílem posílit své devizové rezervy a snížit tak závislost na americkém dolaru.

Pro tadesco přeložila Marki | Zdroj: manager-magazin.de