Chudoba způsobuje odlesňování napříč africkým kontinentem

Královský institut mezinárodních záležitostí Chatham House přinesl rozhovor Gitiky Bhardwajové s aktivistou Obedem Owusu-Addaiem o tom, proč problém odlesňování v Africe vyžaduje řešení jedné z největších příčin: chudoby.

Až 58 000 čtverečných mil lesů každoročně ubývá odlesňováním, což přispívá ke změně klimatu a ke ztrátě biotopů pro miliony druhů. Můžete nám říci, co je hnací silou, která vede ke ztrátám lesů v Africe?

Odlesňování je přímo zapříčiněno činnostmi, jako je nezákonná těžba dřeva, rozvoj zemědělství, těžba a projekty v oblasti infrastruktury – existují však důvody, proč se tyto aktivity často přehlížejí.

[wp_ad_camp_2]

Chudoba je jedním z nejvýznamnějších nepřímých důvodů, které způsobují odlesňování v celé Africe – a stále se zvyšuje (zejména v subsaharské Africe, psali jsme zde – pozn. red.). Populace v celé Africe každoročně narůstá, a protože máme rozsáhlou půdní plochu dostatečně zalesněnou, Afričané ji využívají k zemědělskému hospodaření jako prostředek k zajištění svojí potravinové bezpečnosti a současně se tím vymaní z chudoby.

Afričtí zemědělci však používají nástroje, které nejsou tak sofistikované jako ty, které se používají v rozvinutých zemích, což vede k neefektivnímu zemědělství, a zemědělci proto využívají spoustu půdy, aby získali dostatek plodin. Současně, kvůli nedostatku hnojiv, se země také vyčerpává, takže je zapotřebí uvolnit více pozemků.

V důsledku obou faktorů každý rok zemědělci rozšiřují plochu půdy, na které hospodaří, aby mohli produkovat dostatek plodin a tak získali dostatek peněz. Tento proces se nazývá „posun kultivace“ a způsobuje mnoho odlesňování.

Přestože je více než 90 % veškerého odlesňování napříč Afrikou způsobeno samotným zemědělským rozvojem, existují i další průmyslová odvětví, jako je těžba dřeva a těžební průmyslová odvětví, které rostou kvůli přílivu čínských lesníků a horníků v Africe.

[wp_ad_camp_2]

Ghana, Kamerun, Pobřeží slonoviny a Demokratická republika Kongo patří mezi řadu afrických zemí, které spolupracují s Evropskou unií na zlepšení správy lesů. Jaká další národní, regionální a mezinárodní partnerství pomáhají v boji proti odlesňování v těchto zemích?

Během posledních několika let se uskutečnilo množství globálních iniciativ, které byly zahájeny v zemích subsaharské Afriky. Mezi nejdůležitější patří Program snížení emisí z odlesňování a degradace lesů (REDD+) a Africká iniciativa pro obnovu lesní krajiny (AFR100).

Také existuje Cocoa and Forest Initiative CFI (Kakao a lesní iniciativa), která byla podepsána v loňském roce pod patronací prince Charlese. Ghana, Pobřeží slonoviny a některé další země po celém světě – naposledy Kolumbie – se setkaly s některými čokoládovými společnostmi, aby se zavázaly obnovit lesní oblasti (ty, které byly poškozeny pěstováním kakaa) a zlepšit udržitelnost v dodavatelském řetězci s kakaem.

Jedná se o nesmírně důležitou iniciativu, protože v Ghaně je přibližně 15 % odlesňování způsobeno produkcí kakaa, neboť je to náš hlavní vývozní artikl a téměř 800 000 zemědělských rodin se zabývá obchodem s kakaem.

[wp_ad_camp_2]

Existují i další iniciativy, jako je Tropical Forest Alliance 2020 (TFA2020) a Africká iniciativa pro palmové oleje (APOI), která se konkrétně snaží vytvořit struktury pro řešení odvětví palmového oleje mezi jinými komoditami, které jako kakao, přispívají do velké míry k odlesňování v Africe. Je však zapotřebí udělat více – je třeba, aby zemědělci měli k dispozici lepší zdroje, a je třeba, aby existovaly programy zvyšování povědomí pro ty, kteří pracují v zemědělském sektoru, aby pochopili, že ačkoli je zemědělství pro komodity jako je kakao důležité pro jejich živobytí, bez lesů se ztratí samotný zdroj jejich živobytí.

Rostoucí poptávka po komoditách jako je kakao, také napomáhá odlesňování napříč Afrikou a dalšími regiony bohatými na lesy. Podniky učinily řadu závazků k boji proti odlesňování v dodavatelských řetězcích. Dělají toho dost?

Nemyslím si, že dělají dost. Moje babička je kakaová farmářka s osmiakrovou farmou, a když jsem tam byl nedávno, viděl jsem, že většina z těchto kakaových farmářů strávila celý svůj život pěstováním kakaa, přesto si nemohou dovolit jednopokojový byt pro sebe – místo toho žijí v hliněných domcích.

Jedním z důvodů je i rozdíl mezi výrobními a spotřebitelskými cenami kakaových výrobků. Kakao je uznáváno jako mezinárodní komodita, jejíž cenu určuje trh. Ale zatímco cena kakaových výrobků, jako je čokoláda, stoupá, cena surovin zůstává nízká. Rozdíl mezi surovinou a konečným produktem je velký a je třeba jej řešit.

Co se týče řešení chudoby, pokud by zemědělci viděli, že získají lepší cenu za množství plodin, které vyprodukují na menší ploše půdy, nevěřím, že budou pokračovat v rozšiřování svých farem.

[wp_ad_camp_2]

Je to výzva, o které se domnívám, že ji lze vyřešit. Je naší kolektivní odpovědností, jako planety, zajistit, abychom překlenuli propast mezi velmi chudými a velmi bohatými, protože nakonec to ovlivní nás všechny.

Lesy mohou být znovu oživeny, takže projekty obnovy jsou rovněž klíčové. V Africe máme spoustu pozemků, což znamená, že i Afričané mají zodpovědnost za to, že místo lesních porostů, které se ztrácejí zemědělským a jiným průmyslovým odvětvím, zasadí stromy. Potřebujeme však další podporu z rozvinutých zemí.

zdroj: 9