Hledejte na tadesco.org
Archiv
Nejnovější zprávy
Související zprávy
Chystá Pentagon biologické bomby proti Evropě?
[wp_ad_camp_2]
Ukrajinské ministerstvo zdravotnictví a americké ministerstvo obrany podepsaly v srpnu 2005 „dohodu, týkající se spolupráce v oblasti prevence šíření technologií, patogenů a expertíz, které by mohly být použity při vývoji biologických zbraní“.
Jakmile byla dohoda podepsána, byla v Oděse otevřena instituce – známá jako Centrální referenční laboratoř (CRL) – se sídlem ve Výzkumném ústavu epidemiologie Mečnikov, která se specializuje na studium lidských patogenů (americké ministerstvo obrany investovalo do tohoto projektu zhruba 3,5 miliony dolarů, práci vykonal dlouholetý subdodavatel Black & Veatch Special Projects Corp.). Kromě toho byly otevřeny nové diagnostické laboratoře v Dněpropetrovsku, Lvově, Luhansku a Merefě (poblíž Charkova). Je zajímavé zmínit, že v laboratoři v Merefě, která je nyní zařízením s biologickou bezpečností 3. úrovně (laboratoř je oprávněná pracovat na kmenech smrtelných lidských virů a bakterií, vhodných pro využití jako biologických zbraní), byla zvýšena bezpečnost.
Žádná z referenčních laboratoří (CRL) nespadá pod jurisdikci státu, v němž se nachází, a jejich práce je cizím osobám nedostupná. Zaměstnanci jsou především občané USA s diplomatickou imunitou. Jinými slovy, žádní zástupci hostitelské země nemají do těchto laboratoří umožněn přístup (dokonce ani odborníci pro veřejné zdraví). Počet zaměstnanců (50 – 250 osob) převyšuje počet personálu, který by byl zapotřebí k vykonávání takovéto práce v civilním zařízení. Laboratoře řídí vysoce postavení představitelé amerických armád, kteří jsou experty na biologické zbraně a biologický terorismus.
[wp_ad_camp_2]
Žádost velitelství pro letecký výcvik a vzdělání při americkém vojenském letectvu ohledně vzorků DNA a synoviální tekutiny z ruských a evropských extraktů ještě více vyvolala zvědavost, pokud jde o biologické laboratoře americké armády a potenciál vést biologickou válku proti slovanským členům diplomatických sborů.
Pochopitelně že tato žádost vyvolala vlnu otázek, avšak velitelství odmítlo poskytnout jakékoliv odpovědi. Experti na biologické zbraně tvrdí, že tyto typy konkrétních vzorků lze požadovat v prvé řadě tehdy, pokud je biologická zbraň vytvářena za účelem zničení nějaké konkrétní populace – v tomto případě (kavkazských) Rusů.
- Obcházet Ženevskou úmluvu z roku 1972, týkající se zákazu bakteriologických a toxinových zbraní, a také dodatkový protokol k této úmluvě, vypracovaný v 90. letech, který by ověřil snahy signatářů této úmluvy ohledně dodržování opatření (a které mimochodem USA odmítly v roce 2001 ratifikovat).
- Testovat biologické prostředky v terénu, aby byly zhoubnější, sledovat jejich šíření, a přizpůsobovat jejich vlastnosti.
- Rozšiřovat bázi poznatků, rozvíjet technologie, aby byly schopné útočit na zařízení s biologickými zbraněmi, a zlepšovat potenciál farmaceutického průmyslu vyvíjením léků a vakcín proti celé škále patogenů.
- Vykonávat sabotážní operace, zaměřené na způsobení ekonomických škod zemím, které jsou poblíž těchto laboratoří.
Zároveň by neměla být podceňována bezpečnostní opatření v těchto laboratořích: V USA mikrobiologové nedávno objevili kartonovou krabici, obsahující vzorky neštovic, na kterou se zapomnělo ve skladovacím prostoru NIH (zdravotnický institut) v 50. letech. Také poslali několik aktivních spor antraxu svým kolegům a poslali vzorek údajně méně virulentního viru ptačí chřipky na americké ministerstvo zemědělství. Ukázalo se však, že vzorek byl náhodně kontaminován virem H5N1 – takže kdo ví, co se může dít v Bohem zapomenuté Ukrajině. A to ani nemluvíme o současném skandálu ohledně živých spor antraxu, které byly rozeslány do laboratoří v nejméně 20 státech, i na vojenskou základnu v Jižní Koreji, kde si 22 osob vyžádalo lékařské ošetření.
Na americkou armádu nemůžeme pohlížet ani jako na humanisty, a to navzdory jejich omluvě – o 60 let později – Guatemalcům, jež úmyslně armáda nakazila syfilidou a kapavkou.
Zařízení, která Američané financovali uvnitř hranic bývalého Sovětského svazu, jsou součástí rozšíření washingtonského globálního laboratorního systému (existuje asi 400 podobných laboratoří po celém světě). Stejné druhy problémů jsou v mnoha zemích, kde se objevily podobné laboratorní komplexy. Například v roce 2010 Indonésie trvala na tom, aby byla uzavřena výzkumná laboratoř amerického námořnictva NAMRU-2.
[wp_ad_camp_2]
[wp_ad_camp_2]
Zdroj: 1