Čínská iniciativa „Belt and Road“ zaznamenala nárůst kontraktů o 75 procent

Podle společné studie Griffithovy univerzity a šanghajského Centra pro zelené finance a rozvoj vzrostly v roce 2025 nové investice a stavební zakázky o 75 % na rekordních 213,5 miliardy dolarů, zatímco v předchozím roce to bylo 122,6 miliardy dolarů. Peking loni podepsal 350 smluv, zatímco v roce 2024 jich bylo 293.

K nárůstu došlo v době napětí mezi USA a Čínou v oblasti obchodu, technologií a dodavatelských řetězců, jakož i narušení v důsledku amerických vojenských akcí ovlivňujících globální energetické trhy. Peking využil vnímaného poklesu globálního vlivu USA k rozšíření financování rozvojových projektů.

V čele růstu stály energetické projekty, které dosáhly 93,9 miliardy dolarů – nejvyšší částky od zahájení Iniciativy Pásmo a cesta (BRI) – a více než dvojnásobku úrovně roku 2024. To zahrnovalo 18 miliard dolarů na větrné, solární a ekologické iniciativy, což odráží dominantní postavení Číny v oblasti čistých technologií. Vedle investic do kovů a těžby, které dosáhly rekordní výše 32,6 miliardy dolarů, dominovaly plynové megaprojekty, zaměřené převážně na zpracování nerostných surovin v zámoří s cílem zajistit zdroje, jako je měď, v souvislosti s rostoucí poptávkou datových center poháněných umělou inteligencí.

Mezi hlavní příklady patřil rozvoj plynárenství v Konžské republice vedený společností Southernpec, nigerijský průmyslový park Ogidigben společnosti China National Chemical Engineering a petrochemický závod v indonéském Severním Kalimantanu společného podniku Tongkun-Xinfengming.

„Megaprojekty jsou něco, co jsme dosud neviděli,“ řekl Christoph Nedopil, autor studie a odborník na energetiku a finance v Číně z Griffithovy univerzity. Zaznamenal větší důvěru rozvojových zemí v čínské firmy, že zvládnou rozsáhlejší projekty, protože tyto společnosti zvýšily své kapacity a hledají větší možnosti expanze.

Kumulované kontrakty a investice v rámci BRI od zahájení programu v roce 2013 za prezidenta Si Ťin-pchinga dosáhly téměř 1,4 bilionu dolarů, přičemž se na nich podílelo 150 partnerských zemí. Díky této iniciativě se Čína stala největším bilaterálním věřitelem na světě a zároveň se prohloubily hospodářské vazby v rozvojovém světě.

Zdroj