Členství Chorvatska v Schengenu způsobilo v lednu nárůst počtu žádostí o azyl o 600 procent

V měsíci, kdy se Chorvatsko oficiálně připojilo k schengenskému prostoru volného pohybu osob, došlo v zemi k dramatickému nárůstu počtu přijatých žádostí o azyl.

Podle asistenta generálního ředitele chorvatské policie Zorana Ničena požádalo v lednu o azyl v Chorvatsku celkem 1 390 osob, což je o 600 procent více než ve stejném měsíci loňského roku, kdy bylo podáno 198 žádostí.

Chorvatsko vstoupilo do zóny Evropské unie bez hranic známé jako schengenský prostor 1. ledna 2023. Tento krok znamenal zrušení hraničních kontrol mezi Chorvatskem a sousedním Slovinskem a představoval příležitost pro ty, kteří chtějí v Evropě požádat o azyl. Žadatelé o azyl, kteří byli jednou propašováni do Chorvatska, již nemuseli před registrací o azyl nelegálně vstupovat do Slovinska, nyní se mohou jednoduše zaregistrovat v Chorvatsku a fakticky získat povolení k volnému pohybu.

O dopadu členství v Schengenu na Chorvatsko se diskutovalo na nedávném zasedání kulatého stolu „Kompenzační opatření“, který tvoří orgány odpovědné za boj proti nelegální migraci a poskytování mezinárodní ochrany nově příchozím.

Mnoho zdrojů, které se dříve používaly k obsazování hranic se Slovinskem, bylo přesunuto na novou vnější hranici Evropské unie na hranici Chorvatska se Srbskem a Bosnou a Hercegovinou. Pět policejních stanic na vnitřní hranici bylo zrušeno a 742 z 1 034 policistů, kteří dříve obsluhovali hranici se Slovinskem, bylo přeřazeno na nové úkoly, včetně potlačování nelegální migrace na nové vnější hranici.

Zatímco počet žádostí o azyl v Chorvatsku výrazně vzrostl, počet nelegálních přistěhovalců odhalených na vnější hranici klesl oproti prosinci loňského roku o 60 procent. Na vnější hranici bylo také zadrženo celkem 34 osob na základě obvinění z převaděčství, což představuje nárůst oproti lednu loňského roku.

Země má stále problémy s tím, jak zajistit vyhoštění odmítnutých žadatelů o azyl, a snaží se co nejrychleji přijmout Azylový a migrační pakt EU, který by umožnil urychlené navracení migrantů.

„V župách Primorje-Gorski Kotar a Istrie, tedy na cestě hlouběji do Evropské unie, bylo v lednu objeveno 2 064 osob, které předtím požádaly o mezinárodní ochranu nebo azyl v Chorvatsku nebo obdržely rozhodnutí o návratu do země původu,“ informoval vedoucí oddělení správy hranic chorvatského ministerstva vnitra Zoran Niceno.

Rychlejší deportace by uvolnily další zdroje na pomoc skutečným uprchlíkům přicházejícím do Evropy; rovněž by odradily od příchodu dalších ekonomických migrantů, kteří do země nelegálně vstupují balkánskou migrační trasou, dodal Niceno.

Zdroj: remix.news