Co je „Západ“ zač?

„Takzvaný Západ nechce připustit porážku teroristů a ze své podstaty ani nemůže, protože oni jsou nyní prostředkem k dosažení stavu, kdy atlantická oligarchie může nerušeně parazitovat, kdy může vysávat státy, jejich půdu, jejich zdroje, jejich lidi. Je to existenční otázka. Západ proto všemožně podporuje terorismus na Blízkém východě, stejně jako podporuje krvežíznivý nacismus na Ukrajině.“

Výrazná většina „etablovaných“ politických stran v Česku i na Slovensku, parlamentních i mimoparlamentních, takzvaně levicových i takzvaně pravicových, má ve svých volebních programech nekritické uctívání „euroatlantických struktur“ a poslušné lpění na příslušnosti k nim.

Jak dlouho jim to ještě vydrží, když je stále jasnější, že ten posvátný „Západ“ není nic jiného než politická a mediální střecha atlantické oligarchie a království světového parazitismu? Události z posledních dnů ukazují, jak shnilé krovy má.

Nejde o migranty, v jejich případě už začínají korouhvičku pokrytecky otáčet i ti, kteří jsou za zničení Evropy přímo odpovědni. A nejde ani o TTIP, kde dříve či později (pozdě) nastane podobný úlek ze způsobené katastrofy.

Jde o dvě fronty jedné horké války, východní a jižní.

Na východní frontě je sice oproti loňsku a předloňsku docela klid, ač ne úplný, zato neklid nastal na „Západě“. Francouzská televize Canal+ odvysílala dokument s názvem Masky revoluce, který byl široce komentován i v tuzemském mediálním prostoru. Už to nejde: francouzskou televizi ani autora Paula Moreiru nelze obvinit z proruské propagandy, ať „orgány EU“ v tomto ohledu vymýšlejí, co chtějí.

Těm, kteří sledují vývoj na Ukrajině, dokument nepřinesl nic nového. Není objevný, natož šokující. Konstatuje známá fakta, jen je ukazuje v HD a s nejvyšší mírou autenticity. Něco jiného je způsob, jakým se informace dostávají k divákovi – a k jakému divákovi. Ukazuje se, že už i pro „západní“ mediální mainstream je dále neudržitelná tíha lží, které se po dva roky nanášely na mediální obraz barevné revoluce zvané „Majdan“. A to za vydatného přispění evropských i takzvaně národních politiků – ve skutečnosti ubohých figurek. Jedno, zda levých nebo pravých.

Informaci dostávají lidé, kteří o skutečné podstatě a důsledcích Majdanu ani netušili a soudě z reakcí na sociálních sítích jsou „v šoku“. Jsou v šoku mimo jiné z odhalení přímé souvislostí mezi jednáním „západních elit“ a jednáním nelidských, krvelačných, neonacistických bestií v Oděse a na Donbasu. Právě ty „Západ“ podpořil a nadále podporuje – a po nás se neustále žádá, abychom se s tímto „Západem“ identifikovali. Abychom brali vážně „prozápadní“ a „proreformní“ Porošenky a Jaceňuky a/nebo abychom se rozplývali nad účelově rozpuštěnými vlasy trosečnice Tymošenkové.

A pak jde tady jižní fronta. Legitimní syrská vláda s legitimním prezidentem legitimně požádala o pomoc Rusko, které s pomocí svého letectva legitimně útočí proti nelegitimním, nelegitimně vyzbrojeným a vraždícím bandám, ať jim říkáme Islámský stát, Daeš, Fronta an-Nusrá, Svobodná syrská armáda či „umírněná opozice“. V tomto případě házení do jednoho pytle platí, zde je to zákonitost.

Jak bychom nazývali ty, kteří by na našem území začali vraždit naše vojáky, naše policisty i naše civilisty ve jménu svržení „Zemanova režimu“? Umírněná opozice? Pravda ale je, a praxe to dokazuje, že by tato „umírněná opozice“ stejně jako v Sýrii dostala podporu „demokratického Západu“ nebo rovnou „mezinárodního společenství“ (což je totéž plus kolonie po celém světě).

Po sestřelu ruského Su-24 členskou zemí NATO jsme byli svědky toho, jak tato západní „aliance“ opatrně našlapovala při informování o této události, jak přistupovala k roli Turecka, Ruska a své vlastní (byť je celou dobu všem jasné, že v případě ruské odvety by NATO bylo nuceno svojí reakcí okamžitě přiznat plnou odpovědnost za jednání svého klíčového člena).

Ale s počátkem letošního roku tato struktura, prostřednictvím které západní oligarchie drží v kleštích většinu evropských národů, musela chtě nechtě začít přiznávat barvu. Společná operace syrské armády a ruského letectva začala přinášet jednoznačné úspěchy. Prozatím v západní, severozápadní a jižní části země, ale ledy se nezvratně hnuly a legitimní syrská armáda osvobozuje teroristy držené oblasti.

Představitelé „Západu“ si dlouho nelámali hlavu s tím, jak bestiím pomoct. Byli připraveni. Erdogan a Dům Saúdů jsou ochotni to udělat zcela otevřeně a rázně, ačkoliv jejich dosavadní pokoutné způsoby pomoci zrůdám Rusové a Syřané rozmetali. A tak od začátku roku stále častěji a intenzivněji – prostřednictvím korporátních i takzvaně veřejnoprávních médií – začínají vyskakovat zprávy „zavdávající“ důvody k potlačení syrsko-ruského úspěchu.

Jednou je to „další narušení tureckého vzdušného prostoru ruským Su-34“, podruhé jsou to „hladovějící obyvatelé obléhaného Aleppa“, potřetí „bombardování nemocnice“, počtvrté „etnické čistky“ a tak dále. Zpočátku to kryjí „syrští ochránci lidských práv, kteří situaci monitorují z Londýna“, pak americká armáda, vše bez jediného důkazu, a když je veřejné mínění (zdánlivě) připravené, přichází s dramatickými výhrůžkami a výzvami jakožešéf NATO Stoltenberg. Turecko hned poté začíná pálit na Sýrii, v Incirliku přistávají saúdskoarabské F-15, tlačí se na vyhlášení „bezletové zóny“, NATO zvažuje, že se „připojí“ ke „koalici proti terorismu“. Jde to rychle.

Takzvaný Západ nechce připustit porážku teroristů a ze své podstaty ani nemůže, protože oni jsou nyní prostředkem k dosažení stavu, kdy atlantická oligarchie může nerušeně parazitovat, kdy může vysávat státy, jejich půdu, jejich zdroje, jejich lidi. Je to existenční otázka. Západ proto všemožně podporuje terorismus na Blízkém východě, stejně jako podporuje krvežíznivý nacismus na Ukrajině.

„Syrský“ Moreira zatím nepřišel. Ale svojí sílu začínají ukazovat nezávislá média. Od toho jsme tady i my, od toho se svojí trochou do mlýna přichází Eurasia24 a všichni naši bratři ve zbrani, lidé, kteří stojí za projekty jako Nová republika, Zvědavec, NWOO, Leva-net, Outsidermedia, Střípky ze světa a dlouhá řada dalších.

Mimochodem není na škodu nahlédnout do politických programů a tezí stran, které chtějí jen to „nejlepší pro naši budoucnost“. Jedni „budou dál prohlubovat a upevňovat naše členství v EU a NATO a kultivovat bilaterální vazby“, druzí jsou přesvědčeni, že „Česká republika pevně zakotvila v euroatlantickém společenství demokratických států – v NATO a Evropské unii“, třetí stojí o „prohloubení spolupráce s partnery v NATO, zejména se Spojenými státy“, další říkají, že „naše mezinárodní postavení jako členské země Evropské unie a NATO je zajištěno a z tohoto pohledu je bezpečnost naší země nejlepší v moderní historii“. Ne, to není legrace. Je to v kostce vše, co básník chtěl tímto textem říct.

„Západu“, lži, pokrytectví, parazitismu a mamonu zdar.

Geo, Eurasia24.cz