Co se děje ve vašem těle, když záměrně zadržujete větry

Byli jste někdy v situaci, kdy by vás uniklé větry vystavily nesmírné hanbě a museli jste proto větry zadržovat? Přiznejme si to – byli jsme v ní všichni.

Snaha zadržet naše větry vede k narůstajícímu tlaku a velkému nepohodlí. Hromadění plynů v trávicím ústrojí může vyvolat roztažení břicha, kdy se část plynu absorbuje zpět do krevního oběhu a vyjde ven ve vašem dechu.

Příliš dlouhé zadržování větrů znamená, že nahromaděný plyn nakonec unikne neovladatelným způsobem.

Výzkum si není jistý tím, zda nárůst tlaku ve vašem konečníku zvyšuje vaši šanci na vznik stavu zvaného divertikulitida, kdy na výstelce střeva vzniknou malé výčnělky a zapálí se – nebo zda s tím vůbec nesouvisí.

Co je flatus?

Flatusem nebo unikajícími větry máme na mysli střevní plyny, které vstupují do konečníku v důsledku obvyklých gastrointestinálních procesů trávení a metabolismu, a potom vycházejí přes anální otvor.

Když vaše tělo tráví potravu v tenkém střevě, složky, které nelze rozložit, se posouvají trávicím traktem dále, a nakonec přijdou do tlustého střeva.

Část obsahu rozkládají střevní bakterie prostřednictvím kvašení. Při tomto procesu se vytvářejí plyny a vedlejší produkty zvané mastné kyseliny, které se znovu absorbují a využívají v metabolických cestách souvisejících s imunitou a prevencí vzniku onemocnění.

Plyny se mohou znovu absorbovat přes střevní stěnu do krevního oběhu, a nakonec vydechnout přes plíce, nebo uniknout přes konečník jako větry.

Jaké množství flatusu je normální?

Sehnat lidi na experimenty měřící větry může být pro výzkumníky náročné. Naštěstí se však našlo deset zdravých dospělých lidí, kteří se zavázali k tomu, že si dají spočítat množství vypouštěného plynu za den.

Veškerý flatus, který vypustili za období 24 hodin, se sbíral prostřednictvím rektálního katetru (au!). Stravovali se normálně, ale na zvýšení tvorby větrů museli sníst i 200 gramů (polovinu velké plechovky) fazole v rajčatové omáčce.

Za 24 hodin vyprodukovali průměrně plyn v celkovém objemu 705 ml, pohyboval se však v rozmezí od 476 do 1 490 ml na osobu.

V největším objemu se vytvářel vodíkový plyn (361 ml za 24 hodin), po něm oxid uhličitý (68 ml za 24 hod). Metan, jehož množství se pohybovalo od 3 ml/24 hod. do 120 ml/24 hod., produkovali jen tři dospělí lidé. Zbývající plyny, většinou zřejmě dusík, tvořily asi 213 ml/24 hod.

Muži a ženy vytvářeli přibližně stejné množství plynu a v průměru měli osm flatusových epizod za 24 hodin. Objem se pohyboval mezi 33 až 125 ml na plyn, při větších množstvích střevního plynu uvolněného do hodiny po jídle.

Plyn se vytvářel i během jejich spánku, ale ve srovnání s dnem jen v polovičním množství (průměrně 16 ml/hod. oproti 34 ml/hod.).

Vláknina a flatus

V jisté studii o potravinové vláknině a flatusu výzkumníci zkoumali, co se děje s tvorbou střevního plynu, když lidem podáváte stravu s vysokým obsahem vlákniny.

Výzkumníci nechali deset dospělých zdravých dobrovolníků jíst sedm dní jejich obvyklou stravu, přičemž jako zdroj rozpustné vlákniny konzumovali 30 gramů psyllia, respektive ho nekonzumovali.

Během týdne jim kázali přidat si do každého jídla 10 gramů psyllia – asi jednu vrchovatou polévkovou lžíci.

Na konci každého týdne účastníci přišli do laboratoře, kde jim v pečlivě kontrolovaném experimentu na několik hodin zavedli intrarektální katetr pro měření pohybu plynu ve střevě (z hlediska objemu plynu, tlaku a počtu).

Zjistili, že strava bohatá na vlákninu psyllia, vedla k delšímu počátečního zadržování plynu, ale objem zůstal stejný, což znamená, že větry byly méně časté, ale silnější.

Z čeho se vytvářejí větry?

Plyn ve střevech pochází z různých zdrojů. Může pocházet z polykání vzduchu nebo oxidu uhličitého, který se vytváří při míchání žaludeční kyseliny s uhličitanem v tenkém střevě. Případně mohou plyny vytvářet bakterie nacházející se v tlustém střevě.

Ačkoli tyto plyny plní konkrétní role, které mají vliv na zdraví, nadměrná tvorba střevního plynu může způsobovat nadýmání, bolest, borborygmus (hlasité kručení v břiše), říhání a mnoho větrů.

Nejsmradlavější větry jsou způsobeny plyny obsahujícími síru. Potvrdilo se to ve studii na 16 zdravých dospělých lidí, jejichž krmili strakatými fazolemi a laktulózou, nevstřebatelným sacharidem, které ve střevě kvasí.

Pachovou intenzitu vzorků flatusu posuzovali dva rozhodčí (chudáci).

Dobrou zprávou bylo, že v následném experimentu výzkumníci stanovili, že pach sirných plynů dokázal pomoci odstranit polštář s vrstvou aktivního uhlí.

Na závěr špatná zpráva pro ty, kteří často létají: tlakové kabiny v letadlech znamenají, že kvůli expandujícímu objemu plynu při nižším tlaku v kabině budete plyny vypouštět s větší pravděpodobností než na zemi.

Vedle současných prvků snižování hluku existuje větší pravděpodobnost než kdysi, že vaše větry zaslechnou vaši spolucestující.

Co byste měli dělat?

Když nejblíže pocítíte, že velký objem střevního plynu se chystá udělat to, co obvykle dělá, pokuste se přesunout do vhodnější lokality.

Ať už to stihnete nebo ne, to nejlepší, co můžete udělat pro své trávení i tělo, je nechat tomu volný průběh.

Zdroj: iflscience.com, Zpracoval: Vylectese.cz