Monopol podávat hromadné žaloby mají mít podle návrhu Evropské komise jen tzv. kvalifikované, ve skutečnosti neziskové organizace včetně státem dotovaných. Advokáti by z procesu byli zcela vyloučeni. Proti tomu protestuje milion advokátů sdružených v Radě evropských advokátních komor: Komise chce zabránit advokacii v účasti v procesu. Povede to k politickým žalobám, procesní nerovnosti a ke státem dotovaným žalobám, varuje CCBE.

Rada evropských advokátních komor (CCBE) reaguje na balíček opatření Evropské komise (EK) z 11. května 2018 ve prospěch spotřebitelů v zemích Evropské unie včetně směrnice o hromadných žalobách. O reakci informovala Česká advokátní komora na svém posledním jednání. Rada evropských advokátních komor (CCBE) zastupuje advokátní komory 45 členských států a jejich prostřednictvím více než 1 milion evropských advokátů.

Návrh Evropské komise vyloučit z řízení advokáty a nahradit je státem certifikovanými neziskovými organizacemi je další rozvrat procesu, jak je staletí znám.

Žalobu může podat jen nezisková entita

Hlavním problémem návrhu EK na směrnici o zástupných žalobách na ochranu kolektivních zájmů spotřebitelů je podle Rady evropských advokátních komor fakt, že návrh vyhrazuje možnost podat zástupnou žalobu na ochranu kolektivních zájmů spotřebitelů pouze kvalifikovaným subjektům. „Tento monopol kvalifikovaných subjektů přináší potíže,“ uvádí CCBE.

Podle návrhu předmětné směrnice, jak je možné jej nalézt v databázi EUR- Lex, je jedním z principů hromadné žaloby zastoupení „kvalifikovanými entitami“. Tyto státem kvalifikované subjekty budou muset podle navrhované směrnice pro zastupování hromadných žalob uspokojit minimální kritéria: „Musí být správně ustaveny, nikoli za účelem zisku a musí mít legitimní zájem na zajištění dodržování evropského práva,“ uvádí k tomu směrnice. Jde tedy výhradně o neziskové organizace, nikoli o advokáty.

Podle textu směrnice budou od kvalifikovaných subjektů soudy nebo jiné instituce v případě hromadné žaloby rovněž „vyžadovat odkrytí finanční kapacity a původu jejich fondů na podporu hromadné žaloby“.

Politicky motivované žaloby s dotací státu

Pokud tímto krokem chce Evropská komise zamezit určitým typům žalob nebo jednání, má podle advokátů zcela jiné právní nástroje, než zavedení monopolu v zastupování žaloby jen pro některé. „CCBE se domnívá, že místo toho, aby byla možnost uplatnění prostředků kolektivní ochrany vyhrazena pouze konkrétnímu okruhu aktérů, existují jiné a méně omezující mechanismy zabraňující nepřiměřeným, umělým a obtěžujícím žalobám, například zavedením zásady, že náklady hradí poražená strana, nebo zákazem práva zastupujících subjektů či advokátů na podíl na vysouzené částce,“ dává příklad CCBE.

Dále má CCBE vážné obavy ohledně pomoci, které mohou kvalifikované subjekty získat od orgánů členských států. „To může vést k procesní nerovnosti a žalobám, které jsou politicky motivované nebo které se, z důvodů, které nejsou jasné, zaměřují na obchodníky v určitých členských státech. (Viz také bod 6 níže ohledně střetu zájmů.) Kromě toho může tento systém kolidovat se zákazem státní podpory definované v evropském primárním právu, pokud by ,kvalifikované subjekty´ byly dotovány nebo jim od počátku náležela část odškodnění,“ uvádí doslova ve svém stanovisku Rada evropských advokátních komor.

Občan zbavený právní způsobilosti

Advokáti dále kritizují změnu názoru Evropské komise, která nakonec dává ve směrnici přednost principu opt-out místo principu pot-in. „V důsledku toho se subjekty patřící do určité třídy/skupiny automaticky účastní sporu, pokud výslovně neodstoupí,“ upozorňují advokáti, co je jádrem principu.  „Setrvání v procesu možná nepodložené nebo nepřiměřené žaloby, pouze protože je spotřebitel pod tlakem skupiny, a nerozhodování z vlastní a svobodné vůle by vedlo k tomu, že bude každý jednotlivý spotřebitel zbaven právní způsobilosti, tj. práva na sebeurčení. Základní právo občanů rozhodnout se svobodně a na základě vlastní vůle, zda svůj právní nárok uplatňovat, či nikoliv, je důležitější než cíl zvýšit počet osob, které se k žalobě přidávají,“ konstatují k tomu advokáti.

Rada evropských advokátních komor varuje rovněž před důsledkem směrnice, kterým bude nemožnost podat žalobu, pokud ji nepodá směrnicí určený kvalifikovaný subjekt: „Proto v situaci, kdy zástupnou žalobu nepodá žádný kvalifikovaný subjekt, nemají občané, kteří splňují kritéria pro připojení ke skupinovému řízení, žádný právní prostředek, jak uplatnit svá práva, i když jsou to právě oni, kdo utrpěl újmu. I zde se zdá, že jsou narušeny základní zásady přístupu ke spravedlnosti, přístupu k soudci a náhrady újmy,“ vyvozují advokáti z návrhu Evropské komise.

Občan zbavený práva na odškodnění

Podle evropských advokátů směrnice vůbec neřeší ani situaci, kdy tzv. kvalifikovaný subjekt odmítne podat žalobu. Proti tomu ovšem spotřebitel nemůže nic udělat a v důsledku bude svého práva zbaven: „Pokud je možné, aby kvalifikovaný subjekt odmítl podat kolektivní žalobu, může dojít k obstrukcím. Obstrukce se liší od úplného odmítnutí zahájit řízení tím, že zjevně nedochází k úkonům zahájení skupinového řízení z důvodů jako je nesouhlas, náklady, proveditelnost atd. Občané by proto byli zbaveni svého práva na odškodnění, aniž by měli možnost vinit kvalifikované subjekty z odmítnutí, které by nikdy nevyjádřily. Občané by proto byli zbaveni svého práva na odškodnění kvůli tomu, že kvalifikované subjekty kladou překážky kolektivnímu řízení na odškodnění,“ vysvětluje Rada evropských advokátních komor.

Kromě toho hrozí střet zájmů: „Návrh neobsahuje žádná ustanovení o potenciálním střetu zájmů týkajícím se kvalifikovaných subjektů, který by jednoznačně mohl poškodit práva osob, jež splňují kritéria připojení ke kolektivní žalobě. Na kvalifikované subjekty se nevztahují deontologická pravidla, která musí dodržovat advokáti, zejména pravidla týkající se střetu zájmů. Je proto možné, že by kolektivní žaloba nebyla podána z důvodů, které neplynou z povahy sporu, ale z důvodů souvisejících s kvalifikovaným subjektem.“

Rada evropských advokátních komor v závěru stanoviska navrhuje zavést institut třetí osoby pro případy, kdy jmenovaná kvalifikovaná entita nejedná v zájmu osob, které zastupuje. Třetí osobou by měl být advokát, který převezme nesprávně vedený spor/žaobu. Současně se advokáti ohrazují proti monopolu neziskových organizací: „Eliminace tohoto monopolu tak, aby žaloby mohli podávat i advokáti, na které se vztahují přísná deontologická pravidla, by zaručila řádný výkon spravedlnosti a lepší ochranu práv spotřebitelů.“

Irena Válová

Zdroj: 1