REPORTÁŽ Evropská komise má příští rok zveřejnit posouzení dopadů celoevropského omezení plateb v hotovosti. Jedním z hlavních argumentů EU, proč hotovost rušit, je například i kriminalita a to, že hotovost k platbám údajně využívají teroristé. Před možným zrušením hotovosti varují i někteří ekonomové jako například Václav Klaus. Jiní zrušení ale prosazují. Možný nástup bezhotovostní ekonomiky byl tématem besedy, která se konala v úterý 19. září v prostorách Klubu techniků na pražské Novotného lávce.

Besedy o možných negativních a pozitivních stránkách bezhotovostní ekonomiky se zúčastnili Oldřich Dědek z bankovní rady České národní banky, exministr průmyslu Jan Mládek (ČSSD), člen NERVu, ekonom a komentátor Miroslav Zámečník a ekonomka z Institutu Václava Klause Hana Lipovská. Za společnost Mastercard pak byl přítomen Martin Dolejš.

Podle bývalého ministra průmyslu a obchodu Jana Mládka (ČSSD) jsou „bezhotovostní platby dominantní již dnes“. „Už nikdo neudělá transakci, po které by nezůstala nějaká elektronická stopa,“ zmínil Mládek možná rizika zrušení hotovosti.

Podle Oldřicha Dědka z bankovní rady České národní banky ale hotovost neodumírá a sestupný trend v jejím používání neexistuje. Data jsou prý opačná. „Mizí akorát bankovky nejvyšší nominální hodnoty,“ uvedl Dědek. „Ani Švédsko není reálným příkladem, který by demonstroval, že by hotovost byla na vymření,“ uvedl bankéř. Právě Švédsko by podle některých názorů mohlo být první bezhotovostní zemí na světě vůbec. „Chceme li zasahovat do hotovosti, musí to být uvážlivé a malé kroky jako například rušení mincí nominálně nízké hodnoty,“ zmínil Dědek příklad rušení českých padesátníků.

Ve světě bez hotovosti od záporného úroku neutečete…

Posléze zmínil i jednu pikantnost týkající se možného zrušení hotovosti a ideje záporných úrokových sazeb. „Další teorií je pak to, že hotovost kazí myšlenku záporných úrokových sazeb,“ uvedl Dědek. Záporné úrokové sazby jsou novým trendem. Žádná banka ale zatím neriskovala jejich aplikaci do účtů běžných klientů. Negativní úrok se tak prozatím omezil na velké vklady. Zrušení hotovosti by podle Dědka mohlo přispět k lepšímu prosazování záporných úrokových sazeb. V bezhotovostní ekonomice by totiž lidé neměli kam se svými prostředky utíkat. Hotovost by neexistovala, a tak by byli odkázáni na svá bankovní konta vedená pod negativním úrokem.

EKONOM MIROSLAV ZÁMEČNÍK:

Ostře kriticky se vůči vizi bezhotovostní ekonomiky vymezila ekonomka z Masarykovy univerzity v Brně a Institutu Václava Klause Hana Lipovská. „Architekti nového světa očekávají příchod zlatého věku bezhotovostní společnosti,“ spustila. „Je to argumentační faul,“ zmínila. Proponenti bezhotovostní ekonomiky podle ní používají argumenty, které by se při troše fantazie daly zcela obrátit. Argumentují podle ní například tím, že hotovost není bezpečná, že může být zničena, že její šíření není hygienické a přispívá k šíření infekcí. Jenže i bezhotovostní transakce nesou podle Lipovské rizika. Ekonomka zmínila například kyberkriminalitu. „Je to demagogie,“ kritizovala Lipovská. „Ti, kdo prosazují bezhotovostní společnost, se nemohou vyrovnat se zánikem centrálně plánované ekonomiky,“ uvedla. „Zrušme hotovost a úniková cesta před negativními úroky bude uzavřena,“ dodala.  Rovněž zmínila, že pokud lidé budou chtít využít nějaká jiná platidla jako například zlato či cigarety, mohou je „architekti nového světa“ čili „demiurgové“, jak je Lipovská nazývá, zakázat.

V NAZVU BESEDY STRAŠIL ORWELL:

Její výstup tak trochu krotil ekonom Miroslav Zámečník. Navázal i na to, co zaznělo ohledně možného zneužití informací. „Už dávno o nás vědí všechno,“ komentoval digitální stopu, kterou o lidech zanechávají chytré telefony. „Soukromý monopol je horší než státní,“ vypálil a zmínil některé velké zahraniční korporace.

Ty podle Zámečníka již obrovským množstvím dat o lidech disponují, a zabezpečení přitom není vůbec dostatečné. Lidé ale podle Zámečníka dávají přednost pohodlným řešením. A bezhotovostní, bezkontaktní platby jednoduše pohodlné jsou.

Zdroj:1