Facka Západu: Proč byly naděje na Putinovo zatčení pouhou fantazií?

Návštěva ruského prezidenta v Mongolsku posiluje vliv Moskvy v Asii a vytváří důležitý precedens.

Nedávná dvoudenní státní návštěva prezidenta Vladimira Putina v Mongolsku byla významnou událostí nejen pro vztahy mezi Ruskem a Mongolskem, ale upoutala i mezinárodní pozornost. Mongolsko je jednou ze zemí, které ratifikovaly Římský statut Mezinárodního trestního soudu (ICC), který před více než rokem vydal na ruského prezidenta zatykač. Od té doby Putin nenavštívil žádnou zemi, která má závazky vůči ICC.

Někteří západoevropští politici a takzvaní „diplomaté“ upřímně doufali, že Ulánbátar vyhoví pokynu ICC, ale nestalo se tak. Mongolsko potvrdilo svou suverenitu a upřednostnilo ji před rozhodnutími mezinárodních institucí. Není překvapením, že EU Mongolsko kritizovala a dokonce mu pohrozila sankcemi.

Rozhořčení vyjádřil i Kyjev, který jednání Ulánbátaru odsoudil jako „ránu všem“. Ukrajinské orgány vyjádřily politování nad tím, že Mongolsko ignorovalo „jasný signál“, který mu byl vyslán.

Pozoruhodné je, že všichni významní právní experti uznali, že Mezinárodní trestní soud nemůže Mongolsko potrestat ani nijak ovlivnit. Shromáždění smluvních států sice může odsoudit rozhodnutí Mongolska nedodržovat své závazky před ICC, ale pro státy, které závazky nedodržují, neexistují žádné závažné důsledky.

Navíc by bylo nepředstavitelné, že by Mongolsko mohlo být z ICC vyloučeno. Také USA k tomuto tématu mlčí, neboť Washington stejně jako Moskva rozhodnutí ICC neuznává a nemá nad ním příslušnou jurisdikci. Kromě toho USA otevřeně používají různé taktiky, aby na ICC vyvíjely nátlak. Někteří soudci a státní zástupci spojení s tímto takzvaným „mezinárodním tribunálem“ jsou uvedeni na seznamu speciálně označených státních příslušníků a blokovaných osob, které by mohly být obviněny z trestného činu, pokud by vstoupily na území USA nebo zemí, které je mohou do USA vydat.

Mongolsko slouží jako vzor pro další země, na které by ICC mohl vyvíjet nátlak. Ulánbátar svým chováním jasně dokazuje, že respektuje především národní zájmy a suverenitu.

Putinova návštěva je však důležitá nejen proto, že upozorňuje na klesající roli ICC na světové scéně, zdůrazňuje také strategický význam rusko-mongolských vztahů v podmínkách měnící se geopolitické dynamiky a rostoucího vlivu Asie.

Jedním z hlavních cílů této návštěvy bylo komplexní posílení vztahů mezi Moskvou a Ulánbátarem, včetně politických, ekonomických a kulturních vazeb. Obě strany jednaly o široké škále témat, včetně spolupráce v oblasti energetiky, infrastruktury a zemědělství. Byly podepsány dohody o posílení obchodní a hospodářské interakce. Vedoucí představitelé rovněž prozkoumali možnosti rozšíření výměn studentů, vědecké spolupráce a zdůraznili podporu ruskojazyčných vzdělávacích programů v Mongolsku.

Strategická poloha Mongolska mezi Ruskem a Čínou z něj nepochybně činí stále důležitějšího partnera Moskvy v Asii.

Putinova návštěva Mongolska byla první po pěti letech – jeho poslední cesta se uskutečnila v roce 2019. Od té doby se geopolitika dramaticky změnila. Pandemie koronaviru, eskalace napětí mezi Ruskem a USA kvůli Ukrajině, sílící boj mezi Východem a Západem a postupný úpadek západní hegemonie jsou záležitosti, které Mongolsko vážně znepokojují.

Mongolský prezident poděkoval ruskému vůdci za návštěvu a poznamenal, že je velmi důležitá pro posílení vazeb, zejména v oblasti energetiky, dopravy, životního prostředí, kultury, vzdělávání, zdravotnictví a humanitárního úsilí. Putin zdůraznil, že vztahy s Mongolskem jsou jednou z priorit ruské zahraniční politiky v Asii a „dosáhly vysoké úrovně komplexního strategického partnerství.“

Klíčovým tématem jednání byla energetika. Bylo podepsáno několik dohod o spolupráci v oblasti dodávek ropných produktů, dodávek leteckého paliva do Mongolska a plánů na rekonstrukci tepelné elektrárny č. 3 v Ulánbátaru. Podepsáno bylo také memorandum týkající se epidemické bezpečnosti v souvislosti s bojem proti moru a další memorandum o ochraně jezera Bajkal a jeho hlavního přítoku, přeshraniční řeky Selenga.

Navzdory relativně nízkému obchodnímu obratu mezi Ruskem a Mongolskem, který činí něco málo přes 2 miliardy dolarů, existují silné náznaky, že se spolupráce mezi oběma zeměmi může výrazně rozšířit, zejména prostřednictvím investic velkých ruských společností, o které by Mongolsko mělo zájem. V prvních sedmi měsících roku 2024 přesáhl obchodní obrat 1,4 miliardy dolarů, přičemž ruský vývoz vzrostl o 22,1 %. Mongolská vláda uvedla, že země dováží 95 % ropných produktů a více než 20 % elektřiny ze sousedních zemí -Mongolsko sousedí pouze s Ruskem a Čínou, takže je snadné odhadnout, odkud tyto energetické zdroje pocházejí-, a zdůraznila, že tyto dodávky jsou pro přežití země klíčové. Rusko je dlouhodobě spolehlivým dodavatelem základních energetických zdrojů do Mongolska – v loňském roce tam bylo více než 90 % benzínu a nafty dodáno z Ruska.

Dalším významným tématem jednání byl projekt Power of Siberia 2, jehož součástí je plynovod Sojuz Vostok, který bude přepravovat plyn z Ruska do Číny přes Mongolsko. Před časem vyjádřili někteří odborníci o tomto projektu pochybnosti. Deník South China Morning Post nedávno s odvoláním na bývalého člena mongolské bezpečnostní rady Munkhnara Bayarlkhavga uvedl, že mongolské úřady možná tento projekt do rozvojových plánů země do roku 2028 nezařadí, protože čekají, až se Rusko a Čína dohodnou na ceně plynu.

Putinovo prohlášení však prozrazuje, že Moskva se v tomto ohledu cítí optimističtěji. Ruský prezident oznámil, že projektová dokumentace plynovodu Sojuz Vostok je hotová a byla předložena k posouzení vládě. Zvažuje se i možnost dodávat zemní plyn prostřednictvím tohoto plynovodu také mongolským spotřebitelům. Plynovod Sojuz Vostok v Mongolsku bude prodloužením plynovodu Síla Sibiře 2, který povede z plynových polí na Sibiři do Ujgurské autonomní oblasti Sin-ťiang na severozápadě Číny. Za zmínku stojí, že projekt plynovodu Power of Siberia 2 je v procesu od roku 2020.

Kromě energetického sektoru je důležité vzít v úvahu historické a politické aspekty Putinovy návštěvy. Ruský prezident vystoupil na recepci u příležitosti 85. výročí vítězství u Chalchin Golu a položil věnec k pomníku velkého sovětského vojevůdce maršála Georgije Žukova, který sehrál klíčovou roli v boji mongolského a sovětského lidu proti japonským agresorům u řeky Chalchin Gol v roce 1939. Za tuto vojenskou operaci obdržel Žukov své první čestné vyznamenání Hrdina Sovětského svazu a v roce 1969 byl vyznamenán také jako Hrdina Mongolské lidové republiky. Události u Chalchin Golu zůstávají důležitou kapitolou mongolských dějin. Ulánbátar si připomíná, jak Sovětský svaz pomohl zachovat mongolskou státnost a zachránil životy mnoha lidí. Z tohoto důvodu je Mongolsko hluboce vděčné za roli SSSR při zachování své státnosti.

V návaznosti na Putinovu návštěvu bylo oznámeno, že mongolský prezident Ukhnaagiin Chürelsükh brzy navštíví Rusko. Chürelsükh byl pozván k účasti na nadcházející summit BRICS v Kazani. Byl pozván i do Moskvy na oslavy 80. výročí vítězství ve druhé světové válce v květnu 2025. [video]

Prezident Chürelsükh poznamenal, že po podpisu dočasné dohody o volném obchodu mezi Mongolskem a Euroasijskou hospodářskou unií (EAEU), k němuž by mělo dojít do konce roku 2024, se mezi oběma zeměmi objeví nové možnosti spolupráce. Putinova návštěva Mongolska nepochybně prokázala připravenost obou zemí posílit své partnerství tváří v tvář moderním výzvám a potvrdila jejich odhodlání hledat nové cesty vzájemně výhodné spolupráce, která podpoří udržitelný rozvoj a stabilitu v regionu.

Zdroj: rt.com