V prvním díle jsme se zakousli do jídla. Do jídla, které podle našeho hosta může zásadně ovlivnit fakt, jestli budete zdraví a silní, anebo unavení a nemocní.

Ve druhém díle jsme hovořili o tom, že si s potravou můžete vkládat do úst věci, které vás udrží v kondici, nebo ty, které vás postupně umoří.

Hostem Martiny Kociánové byl zakladatel Univerzity nové doby Milan Calábek29:36

Host: Milan Calábek. Fruktóza jako sladidlo ničí naše játra, způsobuje obezitu a stojí za celou řadou nemocí. Moderuje Martina Kociánová.

Martina: Už jsme se dotkli několikrát tuků. Ale mohli bychom zpřehlednit, jaké tuky jsou dobré a které špatné? Existuje takové dělení?

Pokud jde o metabolismus, tak určitě. Existují tuky, které se štěpí na mastné kyseliny s krátkým a středním řetězcem. Tam patří kokosový olej, avokádo, DHA. To je zázračný tuk omega 3, který se nachází v rybím tuku a který je součástí našeho mozku (90 %). Je důležitý i pro srdce. Tento tuk je klíčový, bez toho se téměř neobejdeme. To je také důvod, proč jsem začal jíst ryby. Dále je to EPA, která je také součást omega 3.

A kromě toho máslo z pasoucích se krav, které obsahuje vitamín K2. K nám je bohužel dováženo irské máslo, které je přebaleno v Německu a smícháno s řepkovým olejem. To tam ale už uvedeno není. Řepkový olej, který má dlouhý řetězec, to všechno degraduje.

Jeden z největších léků, který existuje, je ovčí máslo. Výborné je také kozí.

Pokud k tomu ale jíme chléb, tak ten by hlavně neměl obsahovat lepek. Protože lepek patří k jedné z nejvíc nebezpečných věcí, které můžete v naší potravě přijímat. Má taky vliv na neuvěřitelnou spoustu nemocí. Já třeba lepek vůbec nejím.

Martina: Vy také zastáváte názor, že chléb je první fast food na světě?

Lepek patří k jedné z nejvíc nebezpečných věcí, které můžeme v naší potravě přijímatFoto:pixabay.com

Dřív to bylo jinak. Naši předkové jedli chléb a zapíjeli ho mlékem. Jenže to mléko nebylo pasterizované. Navíc lepek tenkrát byl tak 10 %, dnes tvoří asi 80 % bílkoviny. Bílkovina je v zrnu uměle zvyšována. A to nemluvím o genetické úpravě.

U každého z nás se lepek v žaludku mění na gluteomorfin. A to je opiát, který napadá váš mozek. Zhoršuje paměť, kognitivní schopnosti a poškozuje vaše myšlení. A totéž dělá kasein z mléka. Ten se v žaludku mění na kaseomorfin. Ale dříve to nedělal. To se ale ještě používalo nepasterizované mléko.

Nepasterizované mléko má dostatek enzymů, které změní kasein tak, že působí na prostupnost střev. Ale léčivým způsobem.

Lepek střeva otevírá a tím se nevhodné bakterie, a nedokonale strávená strava, dostávají do organismu. Pak vznikají autoimunitní nemoci.

Nepasterizované mléko umí uzavřít střeva tak, aby nebyla propustná. Proto u našich předků nedocházelo k těmto pohromám.

Čtěte také: Parkinson, Alzheimer, rakovina, cukrovka. Milan Calábek radí, jak tyto nemoci léčit přírodními látkami

Ale pojďme zpátky ke klíčovým tukům. Z exotických je to avokádo. Dále je to žloutek ze slepic, které se ale pasou na trávě.
Důležité je vyhnout se všem řepkovým, sezamovým a sojovým olejům. Tedy všem, které mají dlouhé řetězce.

řepkové poleFoto: pixabay.com

Martina: Takže ta dnešní tvrzení, že řepkový olej je neprávem opomíjený, je jen propaganda?

Jíme velké množství glukózy, k tomu bílkoviny, které potřebují inzulin, a když k tomu ještě přidáme tuky, které opět vyvolávají tvorbu inzulínu, tak dochází k metabolickému syndromu a k dalším problémům. Třeba k poškození slinivky.

Protože obrovské množství inzulinu, které se vypouští, přestává fungovat a v naší krvi potom kolují všechny tyto cukry, ničí nám cévy. Proto bychom měli jíst tuky, které toto nevyvolávají. Inzulín vyvolává i olivový olej.

kokosFoto: pixabay.com

Když se léčíme pomocí ketogenní diety, tak pro Čechy nejsnáze dostupný kokosový olej, bychom měli brát dvě čajové lžičky každé tři hodiny. Tím postupně provedeme ketogenní vyčištění.

Když se nám podaří přejít na ketogenní dietu, tak v tom okamžiku všechny nemocné buňky v našem těle zahynou. Pouze zdravé buňky, se správným genomem, mohou spalovat tuky.

A k tomu vám buď pomůže půst, který můžeme mít na začátku, nebo postupná cesta, kdy čím dál tím víc vyřazujete z jídelníčku uhlovodany. Nakonec je snížíte až na 30, 40 gramů.

Martina: A to nám pak zůstane jen maso, zelenina a ovoce?

Ne, vůbec ne. Ale musíte začít den kokosovým olejem. A každé jídlo by mělo mít určité množství zdravých tuků. A v tom momentě budou buňky daleko lépe spalovat.

Je prokázáno, že naše srdce, kosterní svaly i ledviny, potřebují právě energii, která vzniká spalováním tuků.

Dříve se tvrdilo, že mozek může jet pouze na glukózu. Ale není to pravda.

Martina: Hodí se ta ketodieta, kterou popisujete, pro úplně všechny? Sám říkáte, že se lidé dělí na nejrůznější typy a to co svědčí jednomu, vůbec nevyhovuje druhému.

Záleží na tom, jestli jedeme na glukózu nebo na tukyFoto: Free Digital Photos

Záleží na množství. Kdybychom zůstali na té dietě, kdy spalujeme glukózu, tak potom můžeme rozdělit lidi na ty s pomalým spalováním, to jsou potomci neolitických zemědělců, kteří mohou mít trochu více glukózy a uhlovodanů a na lidi s rychlým spalováním, kteří potřebují protein, nebo nějakou bílkovinu a pokud možno těžkou bílkovinu, aby zpomalili ten strašně rychlý způsob spalování.

A pak je ještě můžeme rozdělit na ty, kterým v nervovém systému dominuje sympatikus a na ty kterým dominuje parasympatikus. A to je rozdělení, které odpovídá Hippokratovi, protože to pomalé spalování je flegmatik, to rychlé cholerik, sangvinik je sympatikus a melancholik je parasympatikus.

To všechno funguje, ale záleží na tom, jestli jedeme na glukózu nebo na tuky.

Pokud vám nejsou některé pojmy z našeho rozhovoru s panem Calábkem jasné, podívejte se nastručný slovník pojmů

O tom, jestli budete hubení nebo ne rozhodují vaše genyFoto: Cocoparisienne, CC0 Public domain

Ale to, jestli budeme tlustí nebo hubení, jak na tom zdravotně budeme, o tom rozhodují naši dědečkové a babičky.

Martina: Geny?

Do jisté míry. Rozhoduje epigenetika (vědní podobor genetiky, jenž studuje změny v genové expresi). To znamená, že dědíme to, jaké geny budou zapnuté nebo vypnuté.

Na muže – to je slabší pohlaví – to dopadá jak od otce, tak matky. Kdežto u žen je to jen mateřská linie. Pokud epigeneticky nezměníme vypnutí a zapnutí našich genů, tak ženy následují babičku nebo maminku. Můžeme to ale zvrátit a ta dědičnost není dědičností tragickou.

Martina: Není tedy dědičnost definitivní?

Dědičnost je definitivní, když jde o mutaci genů, jako je třeba Downův syndrom nebo o cystická fibróza. Nemocí z mutací genů je 1-2% max. 5%.

Jinak je to naše volba a máme to ve svých rukou. Chemicky to změnit nejde, to nefunguje, ale můžeme to dělat na základě přírodních látek, tak jako jsme to dělali po tisíciletí.

Martina: Existuje nějaká potravina, která nesvědčí nikomu?

Přemíra glukózy, cukru a vůbec nejhorší je fruktóza.

Martina: I když se fruktóza považuje za tu lepší alternativu, tak kvůli ní je Amerika tlustá, je to tak?

Fruktóza způsobuje ztučnění jaterFoto: pixabay.com

Přesně. Evropská unie je tak chytrá, že když nahradíte glukózu levnou fruktózou z kukuřičného sirupu, tak můžete označit potravinu jako zdravou.

Takže se dočtete na internetu třeba zdravé sušenky oslazené fruktózou s margarinem. A přitom tam máte lepek, ztužené tuky a fruktózu.

Fruktóza na nás působí úplně jinak než glukóza. Glukózu mohou totiž spalovat buňky v celém těle, ale fruktóza, protože nepotřebuje inzulin, jde přímo do našich jater. A v našich játrech je jí obrovské množství, takže enzymy ji nestihnou zpracovat. A fruktóza se pak mění na tuk.

A ten tuk způsobuje ztučnění jater. Je to něco podobného jako u alkoholiků. V Americe má dneska ztučněná játra 1/3 lidí a10% dětí.

Fruktóza má stejně zničující účinek jako panák rumu. Ztučnění jater fruktózou je nealkoholické ztučnění jater. A od toho se odvíjí celá řada nemocí.

Naši předkové samozřejmě fruktózu přijímali, ale pouze v ovoci a zelenině, kde je vláknina, která zpomaluje nástup fruktózy a tomu zpomalenému nástupu naše tělo může čelit.

Proto neříkám nic proti ovoci, které je vynikající a bez kterého se neobejdeme. Ale bohužel je dnes ovoce natolik poškozené pesticidy, že ta nejdůležitější část – slupka, je téměř nepoužitelná. Pesticidů se můžeme na povrchu zbavit tím, když ovoce a zeleninu namočíme na 15 min do přípravku Vegiwash (poznámka redakce: Pokud nemáte po ruce přípravek, namočte aspoň potraviny do roztoku vody a octa v poměru 9:1).

CukrFoto: pixabay.com

Tím, že přijmeme glukózu, tak základní gen, který je GF21 (gen obezity), tak jeho činnost se nijak nezvýší. V momentě, kdy přijmeme fruktózu, tak se zvýší minimálně 4x.

Fruktózu ale máme úplně ve všem, těžko jí tedy objevit. Tím, že je tak levná a tak „zdravá“, tak se jí všechno sladí, protože je 200x sladší než normální glukóza. A tak se vytváří velmi podobná závislost jako ta na alkoholu.

Kromě toho obrovsky zvýší stejnojmenný enzym, který tento gen kóduje. Moderní stravovací věda se domnívá, že obezita je ztráta citlivosti na tento gen. A jakmile se ho vytváří obrovské množství, tak on přestane pracovat.

On totiž určitým způsobem pomáhá spalovat bílý tuk, nikoli hnědý, který je velice prospěšný. A tím, že ho likviduje, tak si můžeme udržet štíhlou postavu a neohrožuje nás. Ale v momentě kdy tento gen nefunguje, tak se nám čím dál tím víc tuků z fruktózy ukládá, teď už nejenom v játrech, ale ztuční další části – svaly a podobně.

A jsme na tom hůř a hůř. Fruktóza je jedním z hlavních důvodů obrovského nárůstu obezity. Proto je Amerika tak tlustá.

Martina: Já úplně teď vidím posluchače, jak rozhazují rukama a říkají si: ale já už tedy opravdu nevím, co ještě mohu jíst. Nevím, jestli majitelka mého mléka běhala po louce, nevím, jestli si mohu vzít máslo, jestli má cenu shánět drahé žitné biochleby… Co mají lidi dělat?

Musíme změnit společnost.

Martina: Výborně. To jsme jim to ulehčili:).

Musíme změnit naše vědomí. Jinak zahyneme. Jestli budeme upřednostňovat ekonomické náboženství, jestliže se poženeme za ziskem, tak skončíme opravu špatně.

Podívejte se, dnes nás Čína předběhla skutečně ve všem. A především nás předstihla, pokud jde o bylinnou terapii. Tam se Číňanům vůbec nemůžeme rovnat. V Americe ve vědeckých týmech zabývajících se bylinami nacházíte Číňany, Indy a případně nějaké Izraelce. Normální Američan je na burze. Protože tam je největší zisk.

Na vyhladovění buněk Číňané například běžně používají šikonin, což je látka z tradiční čínské medicíny. Ale je to levná přírodní látka a s těmi my nepracujeme. My pracujeme pouze s chemií, která nebude fungovat, ale přináší zisk. A to platí úplně o všem.

Martina: Známé civilizační choroby jsou kardiovaskulární nemoci, cukrovka, Alzheimer. Které byste ještě doplnil?

Parkinson, roztroušená skleróza, pak máme obrovskou spoustu autoimunitních nemocí nebo revmatoidní artritidu, osteoartritidu, Bechtěrevovu nemoc. Nic z toho neumíme léčit.

Martina: Tak, jak jste ty nemoci vyjmenoval, můžeme je vyléčit jen prostřednictvím jídla?

Ano, prostřednictvím jídla a bylin. Jsem o tom hluboce přesvědčen.

Martina: I cukrovku?

Zcela určitě. Vyléčení cukrovky pomocí kokosového oleje už bylo několikrát popsáno. Samozřejmě jsou i jiné studie. Třeba v poslední Meduňce se píše, že kokosový tuk vyvolává rakovinu. Pořád ještě těmto věcem věříme. Ale opravdu tomu tak není.

Martina: Mnohokrát jsme slyšeli teorie o tom, že bychom měli raději konzumovat věci, které se vyskytují v místě, kde žijeme. A vy trochu adorujete kokosový olej. Když by ho nebylo možné k nám dopravit, co bychom měli dělat?

Jíst jako staří Řekové. Máslo, sýry – ovšem pouze z nepasterizovaného mléka, na to mají výjimku jen Francouzi, ovčí a kozí sýry a červené víno.

Ještě důležitější než kokosový olej je vitamín K2 a D3, který vlastně není vitamínem, protože působí asi na 2500 našich genů.

Jinak mluvím o kokosovém oleji, protože je dostupný a prospěšný, protože obsahuje obrovské množství kyseliny laurové a osvědčil se například u diabetu, astmatu a rakoviny.

Martina: Mluvil jste o červeném víně

Červené vínoFoto: pixabay.com

Uvedu příklad: Anglický expert kardiolog Roger Corder navštívil v roce 2002 Sardinii, kde studoval vnitrozemí, protože tam na počet obyvatel žije nejvíc stoletých lidí.

A zjistil, že tamní lidí jí naprosto strašně. Husy, sádlo, vepřové sídlo, žádné ryby. Ale to, co tvoří základ té jejich dlouhověkosti, je vysoký obsah proantokyanidu v místním víně, které z tohoto hlediska patří k nejlepším na světě.

A je to proto, že po katastrofě s révokazem císařský výnos v Evropě přikázal fermentovat sedm dní. Nicméně Sardové na to kašlali a jejich víno doteď fermentuje minimálně tři neděle. Víno, které se déle fermentuje, tak získá víc resveratolu a proantokyanidu.

Stejně kvalitní jsou pak ještě sicilská vína primitivo a nebo vína z francouzské oblasti pod Pyrenejemi, z oblastí, kde je chudá půda. Také ta z Chile, kde byly hrozny vystavené slunci a suchu. Všechna tato vína mají obrovskou kvalitu a jsou léčivá.

Martina: Teď jste naše posluchače uchlácholil, že se mají kam obrátit.

Ale pozor, jakmile muži vypijí víc jak 4 dcl, tak se to obrací proti nim. Pro ženy je pak maximum 3 dcl. Jinak víno nepracuje v náš prospěch.

Žena Rogera Cordera onemocněla rakovinou prsu. On jí ráno ordinoval několik kostiček čokolády bez cukru (100% kakao), v poledne co nejvíc granátového jablka, protože má mimo jiné velký podíl kyseliny elagové a večer pila jeho paní 2 dcl vína. Vyloučil všechny ostatní uhlovodany. Ona se vyléčila a je zdravá. Nevím sice, který z těch pěti druhů rakoviny měla, ale odbourání lepku a glukózy sehrálo při jejím léčení klíčovou roli.