Angličtí vědci z university v Keele v čele s profesorem Christopherem Exleym se dlouhodobě zabývají zkoumáním toxického vlivu hliníku na lidské zdraví. Dnešní dobu označují jako „dobu hliníkovou“, jelikož přítomnost toxického hliníku je možno vysledovat téměř ve všem: v pitné vodě, potravinách, kosmetice i lécích, včetně vakcín. Z těla se dá vyloučit za pomoci křemíku.

Hliník a jeho toxický vliv se dnes bere jako vědecky prokázaný fakt. Na druhou stranu neexistuje žádný důkaz, že by lidské tělo potřebovalo byť stopové množství hliníku ke svému fungování. Jeho přítomnost v organismu tak není vůbec žádoucí.

 

 

 

Profesor Exley si na začátku své kariéry všiml, že ryby, které umírají při přidání hliníku do vody, přežijí, pokud jim zároveň do vody přidá i křemík. Na tuto myšlenku ho přivedl fakt, že hliník se v půdě původně chemicky vázal právě na křemík a tudíž se jím živé organismy nemohly biologicky kontaminovat.

Exley zároveň popsal mechanismus, jakým křemík v lidském těle váže hliník, který poté tělo vyloučí močí.

Hliník se vysoce vyskytuje v mozku autistů

Ve dvacátém století bohužel začali lidé hliník těžit, tuto vazbu s křemíkem narušili a tak začal pomalu, ale jistě zvyšovat svou toxickou přítomnost ve všech živých organismech.

Na universitě v Keele měřili obsah hliníku v mozku lidí trpících Alzheimerovou chorobou, roztroušenou sklerózou, a také v mozku autistů. Nedávná studie ukázala, že právě autisté měli v mozku jedny z nejvyšších hodnot hliníku.

Tato studie byla zajímavá nejen překvapivě vysokým obsahem hliníku v mozku autistů, ale také tím, kde se hliník nacházel. Vědci našli hliník v imunitních buňkách mozku, tedy ve stejných imunitních buňkách, u nichž v předešlých studiích pozorovali, jak pohlcují hliníkovou příměs v místě vpichu vakcíny.

Tyto imunitní buňky poté transportují naložený hliník mechanismem trojského koně do jiných orgánů v těle, a to včetně mozku.

 

 

 

Křemík jako obrana proti hliníku

Angličtí vědci začali provádět studie, v nichž podávali křemík lidem trpícím Alzheimerovou chorobou a roztroušenou sklerózou. Dobrovolníci měli za úkol vypít denně alespoň litr křemičité minerálky, a to po dobu 12 týdnů.

Na konci studie měli dobrovolníci výrazně menší obsah hliníku v těle než na jejím začátku. Křemík tedy nejenže chrání před každodenně přijímaným hliníkem, ale také dokáže z těla eliminovat již naakumulovaný hliník.

Křemík se nachází v našich kostech, kůži, nehtech a vlasech. Se zvyšujícím se věkem se obsah křemíku v našem těle snižuje. Proto je vhodné křemík pravidelně doplňovat, a to nejlépe v jeho organické formě. Třeba pomocí křemeliny.

 

 

 

Křemelina obsahuje cenné látky

Křemelina je skvělý pomocník, když chceme hliník z těla vyloučit. Křemelina obsahuje jednobuněčné organizmy, které se před 300 miliony vyskytovaly v oceánech. Tyto organismy si z křemíku z mořské vody vytvořily jemné skořápky. Po odumření organismů se skořápky hromadily na mořském dně.

Časem pak vytvořily vrstvy, které se společně s mušlemi staly součástí křídových útesů. Prášek z těchto vrstev vytvořil tzv. rozsivkovou půdu, ze které se křemelina a tedy i křemík získává.

Křemelina obsahuje nejen organický křemík, ale i mnoho dalších cenných látek ve své přirozené formě. Je to především vápník, mangan, hořčík, titan či železo.

Zdroj: 1

Loading...
Líbí se vám článek? Můžete ho sdílet se svými přáteli.