Jožo Ráž: Prudce ztrácíme identitu. Kapitalismus je cesta do pekla

Jožo Ráž například vysvětlil, proč ho nemají rádi novináři..

„Novináři ke mně nejsou moc milí. Nemají mě rádi. Čtyřicet let s nimi vedu válku na život a na smrt. Ze začátku mě možná měli rádi, ale teď jsem už moc úspěšný. A hlavně nemají rádi moje názory,” svěřil se.

To že nedostal ocenění zasloužilý umělec ho moc netrápí, podle něj má ocenění dost a netouží po něm.„Dostal jsem všechny ceny, Slavíka, Křišťálové křídlo, už to ani neeviduji. Jsem v učebnicích a encyklopediích, ale netoužím po tom,” uvedl umělec.

Co se týče budoucnosti Slovenska, doufá, že bude vůbec existovat.

„Doufám, že budeme existovat. Jako stát a národ. Neboť prudce ztrácíme identitu. Žijeme na obrovském zdroji vody a voda bude to nejcennější bohatství na zemi. Proto je o nás takový zájem. Bude velmi těžké udržet si tento stát,” domnívá se.

„Slovensko je malé, ekonomicky slabé a jeho největším úspěchem je, že vůbec existuje. To, že máme národ a stát, je obrovský výsledek Slováků. Jak víme, v historii bylo hodně tendencí rozdělit nás a asimilovat jinde. Musíme udělat vše pro to, abychom si udrželi identitu i nadále. To je základ. Proto bojuji za hranost slovenské muziky v rádiích. I to je součást naší identity,” dodal.

Na otázku, zda má na mysli i hrozbu z války, odpověděl, že ano. Proto má také vybudovaný atomový kryt pro sebe a syna.

„Tam se uchýlíme, kdyby něco. Tři dny budeme pozorovat konec světa a pak skončíme i my. Už jsou tam zásoby chlastu a všeho potřebného. Kdyby něco, tam se dá přežít měsíc bez problémů,” uvedl svůj plán.

Dotkl se také tématu zbraní. Sám má jednu, kterou má na sebeobranu. Povyprávěl příběh, kvůli kterému si ji pořídil.

„Američané říkají, že pistole je lepší mít a nepotřebovat, než potřebovat ji a nemít. To je základní pravidlo. Já mám pistoli jen na sebeobranu. Jednou jsem vezl svou mámu domů, zastavil jsem před bránou, vyložil jsem jí věci a doprovodil jsem ji. Všiml jsem si, že za mnou jede starý Golf, který mě mohl objet, ale zastavil, blikal a troubil. Po tom, co máma odešla, jsem přišel k němu, otevřel jsem dveře a ptám se šoféra, co má za problém. Chlapík vyletěl ven, postavil se přede mne, vytáhl bouchačku a namířil mi ji na obličej. Uslyšel jsem: ‚Já budu střílel tibja!‘ Říkám si, tak střílej nebo jdi do p…! Kdybych měl tehdy u sebe bouchačku i já, jeden z nás už tady není. Rozumíte? Ale nemyslím si, že je dobré, aby byli všichni ozbrojení. Kdyby bylo po mém, zbraně by vůbec neexistovaly. Svět je ale takový, jaký je. Proto mám preventivně zbraň i já. Ale je jasné, že když na to přijde, i tak ji nebudu mít po ruce. Murphyho zákon zafunguje,” promluvil o svém zážitku.

Také vysvětlil, proč dává přednost komunismu před kapitalismem.„Na kapitalismus mám definitivní názor, že je to cesta do pekla. Ten největší šéf je zde zároveň největší ‚okrádač‘. Komunismus byl ve svém principu mnohem spravedlivější a kompatibilní s křesťanskou filozofií. Jen ho lidé nedokázali unést, tak skončil. Ale nenažranost neskončí. Myslím si, že svět celkově spěje ke svému konci. Civilizace to prostě nepřežije, pokud se lidé zásadně nezmění. Ale my se už nezměníme. No děti, moji vnoučci by ještě mohli. Ti by mohli tento svět zachránit, jen je nesmíme zkazit. A to je těžké. Mají totiž všeho stokrát víc, než potřebují, a všichni si dělají to, co chtějí. Myslí si, že svět je jeden velký mejdan. Když není všechno podle nich, jsou naštvaní. Takže na budoucnost tohoto světa se dívám velmi skepticky, ale nikdy nepřestanu doufat a modlit se, aby to dobře dopadlo,” uvedl svůj názor hudebník.

Věří v boha, ale tvrdí, že osudy si řídíme sami a kvůli tomu skončíme špatně.

„Věřím v něj (boha), ale nevěřím, že se stará o naše osudy. Nechal nás dělat, co chceme, sleduje to a baví se tím. My si děláme co chceme, a dopadneme špatně, jako všechny civilizace před námi.

Nevěřím, že nás zachrání. Zachránit se můžeme jen sami. Ale na to bychom museli být moudří a tolerantní. A to nejsme,” řekl.

Zdroj: (1)