K čertu s pracovními místy v USA, musíme dostat Írán!

Tím, že USA odstoupily od mezinárodní dohody, kterou kromě nich podepsala Velká Británie, Francie, Německo, Rusko a Čína, ponížily své spojence a soupeře, kteří byli silně nakloněni této dohodě. Írán již odevzdal Rusku 97% svého obohaceného uranu, zastavil reaktory a odstředivky, a umožnil inspektorům OSN přístup do všech jaderných zařízení, a v tom Trump zničehonic odstoupil od dohody, která byla po vyjednáváních uzavřena v roce 2015.

Írán podléhal drsnému obchodnímu embargu, které uvalily USA, od revoluce v roce 1979, jejímž cílem bylo ochromit ekonomiku a armádu, a přimět lid, aby se vzbouřil proti své vládě. Washington použil stejnou taktiku – bezúspěšně – proti Iráku Saddáma Husajna a Kubě Fidela Castra.

Trumpova administrativa nenávidí islámský Írán tak silně, že se rozhodla zrušit mnohonárodní jadernou dohodu, která by znamenala otevření Íránu pro obchodování se Západem a prosperitu amerických a evropských společností. Klíčovým prvkem této dohody bylo, že USA a Evropská unie prodají Íránu zhruba 210 dopravních letadel v hodnotě přibližně 40 – 50 miliard dolarů, nehledě na budoucí prodej náhradních dílů.

Embargo, které USA uvalily proti Íránu v roce 1979, znemožnilo modernizaci dopravních letadel. Iránu byla odepřena moderní letadla, náhradní díly, motory a přístroje, takže jim zůstala pouze letadla ze 70. let.

Chmurný výsledek embarga, které uložily USA, je 17 havárií íránských civilních letadel s celkovým počtem 1 500 úmrtí.

Většina dopravních íránských letadel – směsice různých, většinou 25 let starých letadel Boeing a Airbus, a také čínských a sovětských letadel – jsou létající rakve. Údržba, výcvik a řízení letového provozu, jenž Írán zajišťuje, jsou nedostatečné. Letět přes íránské, impozantně vysoké hory, je výzvou pro ty nejlepší piloty, a dokonce i pro novější turbovrtulové dopravní letouny ATR.

Tím, že Washington odmítl prodat Íránu letadla Boeing (a letadla společnosti Airbus, protože obsahují součástky, vyrobené v USA), znamená to ztrátu desítek tisíc velmi dobře placených pracovních míst jak v USA, tak v Evropě. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu prohlásil, že přemluvil Trumpa, aby odstoupil od jaderné dohody s Íránem a zrušil objednávky na letadla Boeing.

Je těžké potvrdit platnost Netanjahuova tvrzení, ale je zřejmé, že stále silnější izraelská lobby v Americe a její spojenci, fundamentalističtí křesťanští sionisté, sehráli klíčovou roli při zmaření íránské jaderné dohody a prodeje dopravních letadel.

Zatím nevíme, jaká je celková cena za ztrátu pracovních míst a obchodních příležitostí v USA kvůli izolaci Íránu. Dalo by se však tvrdit, že část ztráty ve výši 20 miliard dolarů lze považovat za součást každoroční pomoci Izraeli.

Ruský a čínský letecký průmysl bude brzy schopen dodávat moderní dopravní letadla do Iránu a přijmout platbu v ropě. Čínské modely C919 a ARJ21 budou brzy v provozu, stejně tak i ruský model Suchoj Superjet 100. Trump by tak mohl uškodit svým vlastním zájmům.

Trump a jeho spojenci se snaží zahnat Írán do kouta a vyprovokovat jej k ostré kritice amerických sil, které jsou rozmístěny všude kolem. Střet v Perském zálivu je zjevnou záminkou k válce.

Zatímco USA jdou po Íránu, otevřely novou protimuslimskou frontu proti starému spojenci Turecku – uvalily vysoká cla na export do USA, čímž zaútočily na zranitelnou tureckou liru. To zase vyvolalo finanční krizi v celé Evropě, zejména mezi bankami v EU, které poskytly Turecku velké, zvýhodněné půjčky.

Trump & Co. se snaží srazit Turecko na kolena a podpořit politické cíle USA, Izraele a Saúdské Arábie. Turecko a Írán jsou poslední významní příznivci Palestinců v tomto regionu. Trump, investoři do nemovitostí v New Yorku, a finančníci, kteří Trumpa obklopují, jsou odhodláni ukázat nezávislým Íráncům a Turkům, kdo je tady pánem.