Kdo jsou muži v černém 7: Falešné sociální pracovnice jsou nevyřešená záhada

Co se týče aktivit žen v černém, policejní vyšetřovatelé nepracují s verzí, že by mohlo jít o běžné únosy (nebo pokusy o únos) dětí či se*uální delikty. Nemají však žádnou představu o tom, co by se za celou věcí mohlo skrývat. Jaké motivy mají „dobře oblečené ženy“ pro své podivné akce? Nikdo to neví. Kolují nejrůznější dohady, například že by mohlo jít o příslušníky nějaké fanatické sekty nebo bojovníky za občanské svobody, kteří chtějí „vzít zákon do svých rukou“. Pro žádnou z těchto domněnek však neexistují důkazy, ba ani pádné indicie.

Hlavní důvod, proč policie nikam nedošla je, že se nikdy žádnou ženskou MIBku nepodařilo přistihnout při činu a identifikovat. Tyto falešné „sociální pracovnice“ končí své neobvyklé výstupy tím, že beze stopy zmizí. Prostě zabočí za roh ulice a jsou pryč!

Policie prakticky ve všech zemích světa je přetížená nadměrným počtem trestných činů a nemůže se tomuto fenoménu intenzivně věnovat, což je vcelku pochopitelné. Přitom ale nejde o ojedinělé případy. Třeba v regionu kolem průmyslového města Sheffield ve střední Anglii bylo jen v průběhu srpna 1990 hlášeno více než 250 těchto návštěv.

To vyvolalo odpovídající reakci. Místní deník vypsal odměnu 10 000 liber za dopadení některé z těchto žen a policie rozjela intenzivní pátrání. Žádné výsledky se však nedostavily.

Výstupy falešných sociálních pracovnic vykazují řadu společných znaků:

• Jde o dobře oblečené mladé ženy, bělošky s bezvadným a sebevědomým vystupováním.
• Ženy jsou velmi štíhlé, mají úzký obličej a často jsou až přehnaně nalíčené.
• Jejich oblečení mnohdy neodpovídá venkovním podmínkám. Stává se například, že přijdou bez kabátu, i když venku prší.
• Mají překvapivě přesné a podrobné informace o rodinách, které navštíví.
• Sousedi je nikdy nespatří a nenavážou s nimi kontakt. Ženy se vynoří jakoby odnikud a stejným způsobem zase zmizí. Policie nikdy žádnou z nich nechytila ani nevypátrala.
• Ženy zpravidla navštěvují mladé matky, když jsou doma s dětmi samy. Jenom málokdy kontaktují otce, jak tomu bylo v následujícím případě:

Krátce před pátou hodinou odpoledne 18.února 1997 otevřel Patrick Leonard dveře svého domu v Glen Street ve městě Colne (anglické hrabství Lancashire), když zaslechl zvonek. Přede dveřmi stála žena, mohlo jí být něco přes dvacet, představila se jako sociální pracovnice a požádala ho, aby jí ukázal své dítě. Patrick Leonard ji vyzval, aby mu předložila služební průkaz. Na to dotyčná dáma odpověděla, že ho má v autě, které parkuje za rohem, a musí si pro něj dojít. Leonard ženu sledoval, jak odchází nápadně pomalou chůzí. Nezdálo se, že by ji jeho žádost vyvedla z míry. Když se ani po patnácti minutách neukázala, zavolal zneklidněný otec policii.

Pokračování článku: Kdo jsou muži v černém 7: Falešné sociální pracovnice jsou nevyřešená záhada