Kůrovec jako zástěrka ekonomické likvidace českého národa

Tedy musím přiznat, že tolik dezinformací za tak krátkou chvilku jsem snad ještě neslyšel. Pán to určitě myslí dobře a taky má v některých věcech pravdu, ale jak sám říká, je to laik. Úvodem bych chtěl říct, že jsem vzdělán v oboru, nějakou dobu jsem u lesů i pracoval a jsem majitelem lesa. Když jsem se o něj začal asi před 30-ti lety starat, tak to byl les trvale podmáčený. Byly tam rašelinové lokality a aby tam vůbec něco rostlo, tak předchozí majitel musel vyhloubit odvodňovací kanály, takže ty stromy rostly spíš na takových ostrůvcích. Kdo někdy navštívil Třeboň, tak ví, jak takový les vypadá.
Nevadilo by, že se oteplilo. Problém je v tom, že přestalo pršet. Během 3 měsíců poklesla hladina spodní vody o 80 cm, a stromy, které si kvůli nadbytku vody vytvořily pouze povrchní kořeny (i když třeba borovice má kořeny, které obvykle jdou do hloubky) byly najednou na suchu. Zatímco listnáč dokáže listy nechat zvadnout či srolovat do ruličky a tím tak snížit odpar vody, tak jehličnany toto neumí. Odpařují vodu stále stejnou měrou, i když kořeny už žádnou nenasají. Proto umírají i borovice, na které žádný kůrovec nejde. Toho si možná autor toho videa nepovšiml. Ale stačí je po D-11 a dívat se. Nejde to přehlédnout.

Když říká, že Lesy ČR nezalesňují – Lesní zákon říká, že do tří let po těžbě musí být lesní plocha opět zajištěna (zalesněna). A buď k tomu dojde přirozeně náletem z okolních stromu, nebo se to musí udělat uměle. Jenomže to musí někdo udělat, a není neomezený počet zaměstnanců, ani sazenic.

Dotace – neznám žádný případ, kdy by dostala nějaká pila dotace. Nové vznikají možná proto, že je nadbytek přísunu dřeva. Ale co s ním? Uschlá borovice nebo smrk jsou dobré akorát na palivo nebo na výrobu papíru. Chtěl jsem nabídnout k prodeji zdravé borovice dříve, nežli mu uschnou. Ale dřeva je tolik, že mi to zaplatí jenom jako palivo. A přitom je to vhodné i k jinému použití. Tak to nechávám být a čekám, kdy nakonec uschnou a stane se z nich palivo doopravdy.

Dotace na satbu – má pravdu, že pro malého soukromníka (jako já) to nemá význam, protože je kolem toho tolik běhání a papírování, že když to nakonec všechno oběhám, tak je to-nula od nuly pojde. Jestli běháte kvůli jednomu hektaru, nebo kvůli 50-ti hektarům, tak náklady jsou stejné, ale dotace se liší.

Další chyba – smrk neroste 3-4x rychleji, než ostatní stromy. Všechny jehličnany jsou nejvhodnější ke smýcení mezi 80 – 100 roky. U listnáčů je to 100-120 let. A smrk je nejméně poškozovanou dřevinou lesní zvěří. Ta ožírá všechny listnáče celoročně, borovici v zimě a jedli přímo miluje. Co není oploceno, to sežerou. A když to jenom natřu, tak to sice nesežerou, ale oloupou to parožím. Jo a abych nezapomněl, tak kvůli poklesu hladiny spodní vody se dobře daří lesním myším, takže třeba i 5-tiletá borovice se najednou skácí, protože ji myš užrala kořeny. Dřív to nebylo, protože vysoká hladina spodní vody myším vadila.

Gastarbeitři – je třeba si uvědomit, že v lese může pracovat jenom někdo, kdo má na to živnosťák, nebo pracuje pro Lesní akciovou společnost. Ale v obou přípdech musíte mít výuční list, nebo alespoň kurz, ale ten si musíte zaplatit a každé 3 roky za svoje peníze obnovit. A je to dost těžká práce, a nežli ji začnete dělat, tak nejdříve musíte investovat. Třeba za ten kurz (mám pocit, že to je kolem 10.000 Kč, pracovní boty, rukavice, motorovou pilu, přilbu, sekyru, lopatku, klíny, nějaké auto, kterým se budete dopravovat na pracoviště, …… Prostě abyste se mohli pořádně dřít, tak musíte investovat kolem 100.000 předem, nežli začnete vydělávat.

Mzda – už nevím, kolik se tím dá vydělat, ale když jako majitel lesa najmu někoho na kácení napadených stromů, tak ho něčím musím zaplatit. A kde ty peníze vezmu, když to dřevo je neprodejné. A pokud už něco prodám, tak mi zisk stěží prokryje náklady. Takže nejde zvednout mzdy a nalákat domácí dělníky na těžbu, protože mi ty peníze nikdo nedá.

S tím zbytkem buďto souhlasím, nebo se k tomu zatím nechci vyjadřovat.