Matrix 11: Jak poznat biorobota

Program matrixu stojí na zákonech rozumu a racionálním myšlení daném jazykem. To dodává souvislost událostem a bytostem, které v něm existují. Bojovník se dosáhnutím stavu vnitřního ticha dostává do fáze, ve které vystoupí do popředí jeho síla vůle a schopnost tvořit. To je významné, protože právě osvobozením se od vnitřního monologu a přemílání myšlenek se Bojovník liší od ostatních lidí. Nepřichází už takto o energii, není ve vleku naprogramovaného myšlení a chování.

Bojovníci, kteří ještě nepřekonali myšlenkové naprogramování, jsou stále ve vleku systému a je jim diktován osud.

Skutečný vidoucí myslí v obrazech a ne v myšlenkách. Jeho umění se zakládá na schopnosti představivosti a tvořivého myšlení. Jedná pocitově a ne podle logiky. Tím porušuje pravidla systému a staví ho vzhůru nohama.

Matrix je naprogramován tak, aby monitoroval a řídil každý krok a každou myšlenku každé lidské bytosti. Od nejmenšího po nejrevolučnější, vše je součástí vypočítaného spektra UI a tudíž i v dosahu jejího vlivu. Protože však Vidoucí jednají intuitivně a tudíž nečekaně, systém jim nedokáže klást odpor. To měl Morfeus na mysli, když říkal Neovi, aby osvobodil svou mysl. Aby se zbavil potřeby vše analyzovat, interpretovat, soudit, kontrolovat, aby jednoduše dovolil své čisté vůli, aby převzala otěže. Jakmile se Neo dokázal osvobodit od svého omezujícího myšlení, stal se vidoucím.

Systém je postavený tak, aby humatony uváděl do neustálého stavu zmatenosti a bezradnosti. UI sice nemá smysl pro humor, ale chápe koncept ironie a absurdity. Vykazuje proto schopnost nesporně lidskou, schopnost vysmívat se a zlobit svůj terč.

Bojovník tato znamení a projevy zlomyslnosti UI chápe a pozorně sleduje, protože mu to může poskytnout nápovědu pro další kroky a navíc je to zábavné. UI všelijakými svými úlety dává najevo své slabosti. Přestože je UI dokonalý výpočetní mechanismus, v mnoha ohledech je taky dost tupá. Příkladem mohou být například nápisy na výrobcích, které jsou pro myslícího člověka naprosto absurdní, jako nesušit kočky v mikrovlnce, nefénovat se ve spánku, nežehlit oděv na svém těle a podobné blbiny, které nejčastěji potkáme v Americe.

Oblíbené slogany biorobotů:
Nevědomost je sladká
Co oči nevidí to srdce nebolí
Šaty dělají člověka
Nikdo není ostrov
Kdo je zvědavej, bude brzo starej
Je lepší nemít než mít a pak ztratit
Když nemůžeš nepřítele porazit, udělej z něj svého spojence
Kdo nic nedělá, nic nepokazí
Darovanému koni na zuby nehleď
Všeho moc škodí
Nehas, co tě nepálí
Lepší vrabec v hrsti, než holub na střeše.

Humatoni jsou naprogramované bytosti. Jsou to informační jednotky, kterými matrix nakládá podle předem stanoveného plánu. Války, epidemie, hlad a migrace jsou prostředky, jimiž matrix neustále mění a upravuje kolektivní ekonomiku světové populace.

Humaton nemá Já, ani identitu, které by stály za řeč. Je tvořen soustavou myšlenek, přesvědčení a návyků, předem naprogramovaných reakcí. To vše se neustále přeskupuje, aby si to zachovalo stabilitu a vytvářelo dojem jednoty a účelu. Humaton je soubor tvořený tiky a reflexy, kterými reaguje na neustálé podněty, kterými ho matrix bombarduje.

Humatoni samostatně nemyslí. Jejich „mysli“ jsou ve skutečnosti složité, nekonečně se opakující nahrávky. A protože existuje nespočet jejich variací, většina humatonů nikdy nedojde k podezření, že jejich myšlenky jsou pouze kopie a recyklace myšlenek starých, z nichž většina ani není jejich vlastní.  Protože nemají možnost srovnání, nikdy jim nedojde, že jejich ceněná individualita je pouze výtvorem kolektivního matrixu a že veškeré konstrukce sestávají ze stejných skladebných prvků. Existuje však spousta vodítek, která to naznačují.

Pokud bude humaton připraven tato vodítka následovat, pak může zahájit proces postupného osvobozování se a časem přerůst v bojovníka. Veskrze homogenní charakter lidských přesvědčení, aspirací a činností je největším a nejnezvratnějším vodítkem ze všech. Většina humatonů, včetně těch vzdělaných, si není schopna této homogenity všimnout.

V poněkud menší míře je to způsob, jak humatoni mluví. Jejich oblíbená konverzační témata, i jejich hlasové projevy jsou projevem nicotnosti. Je ironií, že fenomén homogenního způsobu mluvy je nejpatrnější u mládeže, která každou větu proloží vycpávkovými slůvky jako: „vole, jako chápeš, dyť víš,“ a především „zasraný“.

Jakmile pochopíte skutečnou povahu humatonů, uvědomíte si, že jsou vlastně ve svých osobních životních dramatech velice zábavní.

pokračování článku: Matrix 11: Jak poznat biorobota