Moje přiznání: Za účast na demonstraci k 17. listopadu jsem dostal zaplaceno 2.500,- Kč!

V sobotu 17. listopadu po obědě jsem se rozhodl, že si udělám pár fotografií podzimní Prahy. Vydal jsem se proto na svou oblíbenou trasu na Petřín a odtud jsem pokračoval přes Strahovský klášter a přes neprávem opomíjenou (leč o to malebnější) uličku Nový svět až na Hradčanské náměstí. Zde mě téměř až zaskočilo obrovské srocení neuvěřitelného počtu lidí. Samozřejmě, že jsem velice dobře věděl, že se v ten den slaví státní svátek, ale i tak mě ta ohromná masa lidí překvapila. Ještě předtím, než jsem se v nastalé situaci vůbec zorientoval, přistoupila ke mně sympatická dívka (patrně vysokoškolská studentka) a se slovy: „Chcete si přivydělat?“ mě k sobě téměř až přivinula. Celý zmatený a zaskočený nenadálou a zcela nečekanou přízní tak nádherného stvoření (dívka byla skutečně velice atraktivní) jsem pouze tiše hlesl: „Ano.“ V ten moment mi dívka téměř až vrazila do ruky letáček s textem „Demisi!“ a opodál stojící mladík přispěchal s transparentem „Babiše do koše!“, který mi se stejnou razancí vložil do obou rukou. Dívka mi ještě stačila říci, že výplata bude po 20:00 před Domem u Zlatého prstenu v Týnské ulici, že dostanu 2 500 Kč na ruku a že musím předložit leták s textem „Demisi!“, takže abych ho neztratil, jinak že bych nic nedostal. Chtěl jsem se jí zeptat, co to má celé vlastně znamenat, že ničemu z jejích slov nerozumím, že jsem si pouze přišel udělat pár snímků pražských památek, když v tom se celý průvod dal do pohybu a mně nezbylo nic jiného, než jít také…

Vůbec nic jsem nechápal – co a proč se kolem mě děje, ale vidina 2 500 Kč (čistého!) za necelých 5 hodin mého času byla až příliš lákavá. Hned jsem si začal představovat, kolik kinofilmů si za ně pořídím a rázem mi bylo veseleji na duši. A tak jsem celou cestu poctivě a z plných plic skandoval. Tu „Demisi“, tu „Babiše do koše!“, tu „Ať žije Havel!“ a já nevím jaké další pokřiky. Pravda, sem tam jsem to trochu flákal, to když třeba celý průvod přecházel přes Vltavu a já se kochal a nechal unášet nádhernými panoramaty Pražského hradu a Petřína. Razantní a velice bolestivé bodnutí transparentem pod moje žebra od jedné mojí „kolegyně“ a její přísně znějící: „Skanduj pořádně!“ mě ale rychle vrátilo do reality, já jsem rázem pochopil kvůli čemu v průvodu jsem a počal jsem opětovně nadšeně skandovat…

Čas plynul poměrně rychle i poté, co celý průvod dorazil na Staroměstské náměstí a netrvalo dlouho, bylo tu vytoužených 20:00. V ten moment se celé – do té doby stojící, náměstí dalo do pohybu směrem do navazující Týnské ulice, k Domu U Zlatého prstenu, k předem avizovanému výplatnímu místu. Ač početný dav čítal odhadem několik tisíc lidí, vše probíhalo naprosto hladce a já jsem tak již ve 20:45 hrdě třímal v ruce svých 2 500 Kč (a odznáček s podobiznou George Sorose k tomu) a hned poté spokojeně pospíchal do oddělení fotografických potřeb do obchodního domu Kotva, abych zde zakoupil sadu nových kinofilmů…

O to větší (a bolestnější) překvapení pro mě potom bylo, když jsem se druhý den z televizního zpravodajství postupně dozvídal, čeho jsem to vlastně ve skutečnosti byl v sobotu v podvečer součástí. A téměř mě až dopálilo, jak zákeřně bylo zneužito mé touhy po nových kinofilmech k pochybným politickým záměrům ze strany ještě pochybnějších zájmových skupin.

Přijměte proto vy všichni, kteří se od sobotní demonstrace hrstky pochybných zaprodanců jednoznačně distancujete, mou upřímnou omluvu za to, že jsem takto vážně, i když zcela nechtěně a neúmyslně, pochybil. A stejně tak se omlouvám i panu premiérovi:

Je mi to upřímně líto, pane Babiši a slibuji Vám, že již nikdy podobnou chybu neudělám.

Zdroj(1)

tm komentuje: no tak ty kinovilmy by měly být použity na odčinění zla, které dotyčný „neuvědoměle napáchal“ na ukázání podla a zla ze strany sluníčkářů, popřípadě pražské kavárny, kde zajít, fotografovat a udělat zase nějakou reportáž i s fotografiemi na IDNES…..