Můžeme jezdit ekologicky 100 let s osmi gramy thoria bez dalšího doplňování paliva

Americká firma Laser Power Systems (LPS) z Connecticutu vyvíjí novou metodu pohonu pro auta za pomoci jednoho z nejhutnějších materiálů v přírodě: thoria. Vyšlo to najevo ze zprávy Industry Tap. Firma experimentuje s malými bloky thoria. Teplo, které tento materiál předá se použije pro laser, který zahřeje vodu a pára zásobí mini turbínu. Turbína zase vyrobí elektrický proud, kterým bude auto poháněno. Pohon takto nevytvoří žádné emisní zplodiny.

[wp_ad_camp_2]

Thorium – zapomenutá alternativa

Reaktory z tekutého fluoridu a thoria: To, co zprvu zní hodně chemicky a nebezpečně, je ve skutečnosti revolučním konceptem reaktoru, který bych následně chtěl představit trošku více. Reaktory z thoria nepoužívají jako palivo uran, nýbrž thorium. Tohoto prvku se v zemské kůře nachází asi třikrát více než uranu, tak, že by i při celoplošném nasazení po celém světě byly zajištěny zásoby na celá staletí. K tomu všemu to není v přirozeně běžné formě prakticky vůbec radioaktivní (oproti uranu, který je v přirozeně běžné rudě jako je smolinec radioaktivní), poločas rozpadu jediného v přírodě se vyskytujícího izotopu thoria 232 obnáší 14 miliard let. Aby bylo vůbec možné štěpit tento izotop thoria, je nutné ho ostřelovat neutrony, pak se teprve přemění na thorium 233, které se pak během několika málo minut rozpadne na proactinium 233. To pak musí být chráněné dalšími neutrony, tak aby se to mohlo za dalších asi 27 dní rozpadnout na uran 233. Uran 233 je skvělým palivem jaderných reaktorů, s nímž se dá udržet řetězová reakce: během přijímání neutronů uvolňuje uran 233 další neutrony, které pak povzbudí ke štěpení další uran 233, přičemž přemění další thorium 232 na thorium 233, čímž se okruh uzavře. Produkty štěpení uranu 233 mají významně krátkodobější životnost: Radioaktivní odpad už po cca. 300 letech nezáří nebezpečně. Dlouhodoběji radioaktivní nuklidy se vyrábějí jen v malých množstvích. Kromě toho je celkové množství radioaktivního odpadu na využitelnou energii asi 1000krát menší. Je to především tím, že kolem 98 % paliva je také skutečně spáleno, na rozdíl od uranu, kde musí být palivové tyče zlikvidovány (po asi 2-5 % v závislosti na spalování).

[wp_ad_camp_2]

Proč se už dříve thorium nepoužívalo?

Pozitivní je, že v různých zemích, jako je Norsko, Čína a Indie, se konečně začínají vyrábět reaktory thoria. Technologie byla zkoumána v USA již v 60. letech. Ale protože nevytváří žádný plutoniový odpad, byla rychle opuštěna. Vojensko-průmyslový komplex, který někdy také řídí trh s energií, potřeboval plutonium k výrobě atomové bomby. Z tohoto důvodu bylo upuštěno od vysoce účinného a k životnímu prostředí šetrného thoria ve prospěch uranu. Smutné, ale pravdivé …

Thorium je kromě toho i celkem levné. Pokud bychom chtěli nahradit veškerou elektřinu ze švýcarských atomových elektráren thoriovými reaktory, bylo by ročně zapotřebí kolem 3 tun thoria. Při světové tržní ceně 60 dolarů za kilogram by to mohlo Švýcarsku poskytnout přibližně 200.000 franků za rok. Naproti tomu uran je přibližně pětkrát dražší (navíc produkce stejného množství elektřiny vyžaduje mnohem více uranu kvůli nižší účinnosti konverze) a trend se stále zvyšuje.

[wp_ad_camp_2]

Závěr: Thorium je v porovnání s uranem velmi čisté, účinné a levné. Je příliš dobré na to, aby se v našem systému stalo obchodovatelným. Přesto stále ještě mnoho lidí argumentuje tím, že musíme být vděční pokroku a blahobytu našeho systému. Tento naivní argument je vyvrácen příkladem thoria. Náš systém nezajímají ani lidé, ani jejich komfort a blahobyt. V jiném systému, jako je například ekonomika založená na zdrojích, by nebyl problém světového hladu a s největší pravděpodobností ani žádné války o zdroje.

V této souvislosti bych rád upozornil také na to, že existují i další vysoce účinné a čisté zdroje energie, které jsou nám elitami utajovány. Nedostatek a nouze je uměle vytvářena, aby nás udrželi v pohybu.

pro tadesco přeložila marki | zdroj: 9

Věřme, že i tato technologie bude brzy uvolněna pro lidi.