;

Do třetího čtení Poslanecké sněmovny šel návrh novely energetického zákona a zákona o podporovaných zdrojích energie (POZE), které připravilo Ministerstvo průmyslu a obchodu v čele s vicepremiérem Havlíčkem. Novely mají mimo jiné přinést zjednodušení a provázání s dalšími zákony. ParlamentníListy.cz se tématem zabývají v souvislosti se čtvrtečními informacemi, kde jsme popsali chování lidoveckého poslance Výborného, který lží docílil opakovaného hlasování a zvrátil tak původní rozhodnutí poslanců. Člena mandátového výboru usvědčil záznam z kamer, který má redakce k dispozici.

Pozměňovací návrh zprvu prošel poměrně výrazným rozdílem, „pro“ se vyslovili i čtyři zástupci ODS, devět lidovců a pět poslanců TOP 09. Po rychlé konzultaci v rámci koalice SPOLU ale lidovecký Marek Výborný přispěchal k řečnickému pultu a zpochybnil hlasování.

Řekl, že se při hlasování zdržel, ale na sjetině má, že byl pro.

Nepsaným pravidlem Sněmovny totiž je, že pokud poslanec zpochybní hlasování na základě špatného záznamu na sjetině, jednoduše řečeno, že hlasoval jinak, než je na záznamu, hlasuje se o námitce.

 

 

Ona námitka je obvykle uznána a celé hlasování se opakuje.

To se stalo i v tomto případě.

Na zpochybnění hlasování ale poslanec nemá nárok v případě, že se člen dolní komory splete, případně si hlasování rozmyslí. Toho si byl poslanec Výborný vědom, a proto Sněmovně vědomě lhal.

Po opakovaném hlasování, kdy z celé koalice SPOLU hlasoval pro návrh už jen jediný poslanec a návrh Mariana Jurečky neprošel, vystoupil poslanec hnutí ANO Jan Richter a vyžádal si kamerový záznam, protože byl přesvědčený, že Marek Výborný jednoduše lhal.

Prokazatelně zvednutá ruka poslance Výborného u popsaného hlasování (zdroj: Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR)

O tom, že celý proces hlasování takzvaně smrděl, byla redakce spravena řadou poslanců hned z několika stran. Co přesně se tedy dělo? Abychom pochopili veškeré souvislosti, musíme se podívat na oficiální podklady, vývoj událostí a astronomické sumy, jež byly ve hře.

„Předkládáme novely zákonů, které zajistí 3,5 milionům lidem levné centrální vytápění, přechod na ekologickou dopravu, ukončí činnost energošmejdů a napraví selhání poslanců z roku 2010 při schvalování podpory fotovoltaiky instalované v letech 2009-10, které nás jinak bude stát 570 miliard korun,“ přiblížil vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček.

Ještě před samotným hlasováním uvedl: „Poslanci mají po více než deseti letech historickou možnost napravit špatné rozhodnutí sněmovny, které nás bude stát nejen stovky miliard navíc, ale které současně vytvořilo vůči tolik potřebným obnovitelným zdrojům zbytečnou averzi.“

Celý záměr nakonec skončil poměrně nevídanou šaškárnou. Že by v tom byl ale poslanec Výborný sám, o tom už ve čtvrtek pochybovala řada kolegů. „Tam najednou vznikla panika, pro co to vlastně hlasovali, jelikož to bylo děsně složité a tohle oni vůbec nechtěli,“ uvedl jeden z nich. „Ten, kdo řval nejvíc, to viděl každý, byl poslanec ODS Stanjura, ten to celé řídil,“ uvedl náš další zdroj.

Nyní bude na místě podívat se na střeva zákonu POZE, která přinesla popsané zmatky. Ono se totiž ukázalo, že opakované hlasování nakonec více ublížilo. Komu a proč? Pochopíte.

Tunel, pod který se podepsala Sněmovna ve 2010, bude činit 572 miliard korun, a to je pouze vyčíslená podpora fotovoltaiky vybudované v letech 2009 a 2010. Podíl na výrobě elektřiny nejsou přitom ani tři procenta.

Toto se Babišův kabinet rozhodl změnit.

Vláda zprvu zastropovala zisk pro investory z let 2009 a 2010, který bude v souladu s EK, a to 6,3 procenta na celou dobu podpory. Jde o období 2010 – 2030. Podle oslovených zákonodárců je to dost tvrdé pravidlo, které by pro mnohé znamenalo konec podpory. Menší investoři by s tím rovněž mohli mít problém. Proto nakonec vláda přijala po dohodě s Komorou OZE kompromisní řešení. Výsledkem bylo nově 10 procent pro solární daň a zisk ponechat na hranici 8,4 procenta.

A pak to přišlo. Obrovská síla a lobbing.

„Velcí hráči rozjeli kolosální, nepředstavitelný lobbing a pokoušeli se přesvědčit poslance, aby se odsouhlasilo 9,5 procenta. To by byl rozdíl 50 miliard korun ve prospěch stovek solárníků,“ sdělil náš vysoce postavený zdroj, účastník řady jednání. „Bylo nechutné vidět, co se dělo zejména díky ODS, kdy poslanec Stanjura dělal, co mohl,“ podotkl.

Jenomže plánovaná cesta desítek miliard do předem určených kapes se jaksi zadrhla.

Zejména koalice SPOLU a Piráti se STANEM, na které ovšem během našeho pátrání nepadlo křivé slovo, ve čtvrtek odmítly 8,4 procenta.

Nato nastoupil vicepremiér Havlíček a během hlasování dal dle našich zjištění pokyn k podpoře Jurečkova relativně schůdného návrhu 8,4 – 10,6 procenta s tím, že to bude pro různé zdroje odstupňované. „Havlíček v tomto jednání sehrál zásadní roli, nejen dovnitř vlády a ANO, ale rovněž jednal s dalšími,“ uvedl náš jiný sněmovní zdroj.

Ani tím to samozřejmě nekončilo.

Sněmovna totiž uvedený kompromis bez problémů přijala. Včetně hlasů opozičních soukolí v čele s ODS.

A začaly se dít věci.

Náhle vystoupil poslanec Stanjura (ODS), zpochybnil hlasování, přesvědčil prý kolegu Výborného, aby to vzal na sebe, opakovalo se a demoblok včetně poslanec Jurečky (KDU-ČSL) ihned změnil náhle názor a v opakovaném hlasování to neprošlo. Cílem totiž bylo schválit 9,5 procenta a miliardy směrem k solárníkům.

„Přesně tak to bylo, ano,“ potvrdil informace PL náš nejmenovaný vysoký zdroj. „Tohle bylo moc i na otrlé poslance, nehodlali se podepsat pod další tunel, takže to k překvapení demobloku v dalším hlasování neprošlo,“ uzavřel.

Tím, že nebyla shoda na žádném poslaneckém návrhu, prošel původní vládní návrh 6,3 procenta a zůstala tam daň 10 procent. Tedy ještě tvrdší, než jak původně navrhovala vláda, respektive Babiš a Havlíček.

Ačkoli se už nyní jedná o ukázku velmi podivných praktik v režii ODS, pořád ještě neznáme postavy ve stínu. Jenomže ty neznají, jak se ukázalo, ani ti nejvyšší představitelé, s nimiž jsme měli možnost hovořit. „Byl to absolutně dokonalý lobbing nejlepších právních kanceláří, seznam mohu poskytnout. Jenže jim to nevyšlo. Firmy, které na tom chtěly participovat, nelze jednoznačně identifikovat. Část z nich má navíc sídlo v Nizozemsku,“ vysvětlili.

V tuto chvíli tak nikdo z námi oslovených nedokáže přesně říct, pro koho byly desítky miliard, podporované některými opozičními partajemi, určeny. „Teď opravdu ne, za čas to půjde, rozklíčujeme je,“ podoktl náš vládní zdroj.

Co bylo ještě zajímavé? Odpověď na náš dotaz týkající se zákulisního lobbingu v bílých rukavičkách a drahých oblecích.

„Nejvíce vyváděla a křičela ODS, dle mého vše režíroval Stanjura, ODS byla v tomto směru vůči solárníkům jednoznačně nejaktivnější,“ nechaly se slyšet naše parlamentní hlasy unisono.

Parlamentní Listy rovněž oslovily poslance Výborného a Stanjuru s dotazy kolem popsaného zpochybňování hlasování. Odpovědi prozatím nedorazily ani od tiskových mluvčí KDU-ČSL a ODS.

Zdroj: PL

 

Líbí se vám článek? Můžete ho sdílet se svými přáteli.
Loading...

AdBlock je aktivní

 

 

Používáte nástroj pro blokování reklamy. 

Budeme rádi, když naši práci oceníte a nastavíte pro tento web výjimku v Adblocku.

Líbí se vám článek? Můžete ho sdílet se svými přáteli.