Stránky tadesco jsou pod ochranou věčného slunce, které vrací zpět vše, co člověk anebo jiná entita vyšle.
Na úsvite egyptskej civilizácie sa objavila tajomná mapa, ktorá zobrazuje Antarktídu bez ľadu – kto ju vytvoril? Díl 2.
Naše dobrodružstvo so štúdiom starých máp začalo v lete roku 1977, keď Charles Hapgood odpovedal na článok, ktorý sme napísali a v ktorom sme naznačili svoje presvedčenie, že Antarktída je miestom, kde sa kedysi nachádzala Atlantída.* Došli sme k záveru, že Hapgoodova teória posuvu zemskej kôry je chýbajúcim článkom, ktorý by mohol pomôcť odhaliť tajomstvo tohto strateného ostrovného kontinentu. Charles nám odpovedal:
Na úsvite egyptskej civilizácie sa objavila tajomná mapa, ktorá zobrazuje Antarktídu bez ľadu – kto ju vytvoril?
Jedného chladného zimného dňa v roku 1929 sa riaditeľ tureckého Národného múzea Halil Edhem hrbil nad svojou samotárskou úlohou klasifikácie dokumentov. Pritiahol si bližšie mapu zakreslenú na srnčej koži. Keď Halil listinu celkom roztvoril (jej rozmery boli 60 x 90 cm), bol prekvapený, aká veľká časť Nového sveta bola na tejto mape z roku 1513 zakreslená…
Hlava 22 dnes: NSA vyhIásila, že vás musí špehovať aby zistila, či vás špehuje
Hlava 22 o živote vo veku hromadného dohľadu a sledovania, hlavne keď NSA si ani nie je istá, či vás nelegálne špehuje.S cieľom určiť, či vykonáva nelegálnu činnosť, by NSA musela vykonať ďalšie dodatočné nelegálne pozorovanie a sledovanie. A tak sú Američania nelegálne sledovaní, ale nikto nevie, ako často sa to deje, prečo alebo ako.
Podľa článku 702 zákona o Spravodajskej službe v zahraničí majú USA povolenie vykonávať dohľad nad cudzími štátnymi príslušníkmi, ale dohľad nad „americkými osobami“ (občania a držitelia zelených kariet) je nezákonný. Odhalenia Snowdena ukázali, že aj napriek tomu bolia komunikácia Američanov pravidelne sledovaná a ukladaná, a stanovisko súdu z tohto roka potvrdilo, že veľká časť tejto činnosti bola nezákonná a nevhodná.
Skupiny ako je Americká asociácia občianskych slobôd sa celé roky dožadujú aby NSA zverejnila čísla, koľko je bezdôvodne sledovaných Američanov. Kongres sa k týmto skupinám v súčastnosti pridal a taktiež sa dožaduje zverejnenia. Neočakávajte, že sa niekedy niečo také stane.
V stredu, riaditeľ Národnej spravodajskej služby Daniel Coats oznámil senátnemu vyšetrovaciemu výboru, že NSA verí, že nie je možné určiť, ako často porušuje zákon.
NSA vyvinula veľké úsilie pre vyvoj vhodnej stratégie počítania, ktorá by bola presná a odpovedala na otázku [o sledovaní amerických osôb], „povedal Coats.“ Je stále nemožné vytvoriť presnú, zmysluplnú citlivú a odpovedajúcu metodológiu, ktorá by dokázala spočítať, ako často sa môže zhromažďovať komunikácia americkej osoby podľa článku 702. “
Foto
Coats tvrdí, že dôvod zložitosti určenia správneho počtu jedincov je ten, že aby NSA zistila či vás nelegálne sleduje, musí vykonať ďalšie dodatočné ilegálne sledovanie.
„Ak chcete zistiť, či účastníci sledovanej konverzácie sú americké osoby, od NSA by sa vyžadovalo vykonávanie ďalšieho výskumu, sledovania, ktorý by zistil, či týto jedinci, ktorí by mohli byť mimo záujmu zahraničnej spravodajskej služby, sú americkými osobami,“ povedal. „Chcel by som požiadať vyškolených analytikov NSA, aby uskutočnili intenzívny výskum zameraný na overenie totožnosti potenciálnych amerických osôb, ktoré nie sú cieľom vyšetrovania. Z hľadiska ochrany súkromia a občianskych slobôd považujem to za dôležité.“
Pretože programy sledovania v článku 702 sa zaoberajú veľkým množstvom údajov od mnoho ľudí po celom svete, Coats naznačuje, že identifikácia osôb, ktoré by nemali byť špehované, by vyžadovalo nahliadnutie do podrobnejších súborových údajov – ešte invazívnejšie špehovanie než pôvodný hromadný dohľad.
To všetko znamená, že NSA sa postavila medzi dva nepohnuteľné body a uspokojuje sa tým, že zostane pri svojích metódach, pokiaľ jej nebudú odňaté jej „hračky“: Coats napokon svedčil, aby vyzval kongres, aby znovu povolil článok 702 bez dodatočného zmenšovania ich činnosti.
Preklad: anna
Zdroj: (1)
Oliver Stone o rozhovorech s Vladimirem Putinem. Média jsou totální hnojomety
…..máte také zde potvrzeno, že vlády tlačí na média, aby lidem vymývala mozek a dělala to co je požadováno. Prostě show must go on za každou cenu i když lidé vědí že jsou to očividné lži a podvody. Média lžou 24 hodin denně a 365 dní v roce. A lidé s amputovaným mozkem kupují ještě noviny. Nepochopitelné….
09:54
Všechno odevzdat, plánuje EU. S náskokem několika let jsme datovali lidi o připraveném odebrání úspor oobčanům. Nyní se to potvrzuje
…..jak jsem neustále v minulosti psal a opakoval: Peníze mohou mít v bankách jenom lidé s amputovaným mozkem! je nyní oficiálně potvrzeno EU, která se nebude štítit ničeho horšího než obrání občanů o jejich úspory a zadržení peněz ve jménu „bezpečnosti proti terorismu a praní špinavých peněz“ Výsměch!!!!
00:05
Pirátský server Sci-Hub s vědeckými studiemi poráží zaběhlý systém, ukazuje analýza
Server studentky z Kazachstánu představuje zásadní riziko pro zaběhlý systém placených vědeckých časopisů – což je jeden z pilířů moderní vědy.
Současná věda je založená na sdílení vědeckých studií. Díky tomu se vědci mohou dostat prakticky okamžitě k těm nejnovějším výsledkům vědeckých výzkumů z celého světa. Ale něco to stojí – za přístup k jednomu článku se platí asi 30 dolarů. Roku 2011 se to rozhodla změnit Alexandra Elbakyanová z Kazachstánu; tyto ceny jí připadaly nestydaté a s argumentem, že „věda by měla být dostupná všem“ stvořila Sci-Hub.
Třicet dolarů za článek je sice částka přijatelná pro americké nebo západoevropské vědce, ale pro výzkumníky v chudších částech světa je neúnosná. Elbakyanová je studentka neurověd a programátorka, s pomocí přátel proto vytvořila repozitář vědeckých akademických článků, kde se shromažďuje velké množství studií z mnoha prestižních vědeckých magazínů.
Funguje to tak, že anonymní akademici z celého světa poskytují Sci-Hubu své předplatné, díky němuž server získává články. Ty jsou pak na něm zcela zdarma přístupné úplně všem. Vloni v září bylo na Sci-Hubu přístupných 62 milionů článků, od té doby jejich počet ještě výrazně vzrostl. Nyní si na strukturu prací na Sci-Hubu posvítil americký datový expert Daniel Himmelstein z University of Pennsylvania.
Je tam celá věda
Z jeho výzkumu zveřejněného na webu PeerJ vyplývá, že na Sci-Hubu jsou k dispozici dvě třetiny (69 procent) všech vědeckých článků – což je vyšší množství, než Himmelstein předpokládal. U placených článků je situace ještě horší: těch má Sci-Hub dokonce až 85 procent. Podle nové studie to představuje pro velké vydavatele vědeckých studií obrovský problém – například společnost Elsevier, která se na tento typ podnikání specializuje, má na Sci-Hubu 97 procent všeho, co vydala.

V rozhovoru pro časopis Science Himmelstein tvrdí, že to může znamenat konec placených vědeckých časopisů – a v důsledku tedy i zboření jednoho z pilířů, na němž dnešní věda stojí. Vědec popsal, že situace je možná ještě extrémnější, než se zdá. Při vyhledávání různých témat na Sci-Hubu uspěl v 99 procentech případů. Zdá se tedy, že ta třetina odborných textů, které na Sci-Hubu nejsou, nejsou vyhledávané a nikdo o ně nemá zájem. To by znamenalo, že ve skutečnosti jsou v této databázi vlastně prakticky všechny vědecké články.
Začátek konce
„Myslím si, že z této studie vyplývá, že se jedná o začátek konce předplacených vědeckých časopisů. Věřím, že tento model je odsouzen k tomu, aby padl a v budoucnu vznikl nový systém, který bude více otevřený,“ uvedl Himmelstein. Nevěří ani tomu, že by se podařilo Sci-Hub zakázat. Výše zmíněné vydavatelství Elsevier podalo na Sci-Hub stížnost k newyorskému soudu s odůvodněním, že Sci-Hub porušuje autorská práva, původní doména Sci-Hub.org byla v říjnu 2015 zrušena na základě soudního příkazu, dalších stížností bylo mnoho. Přesto Sci-Hub dále žije, nyní pod doménou .io, což je doména Britského indickooceánského území nejvyšší úrovně.

Všechny tyto pokusy o zákaz podle Himmelsteinovy práce vedou jen ke zvýšení zájmu o Sci-Hub. Když analyzoval výsledky hledání tohoto webu na Google, vyšlo mu, že po každé velké kauze se počet hledání ještě zvýšil. V podstatě se po každé takové medializaci o existenci nelegálního webu dozví více akademiků, respektive dozví se, jak velké množství prací tam mohou zdarma najít. Podle údajů z února loňského roku se denně z webu Sci-Hub stáhne asi 200 000 článků.
Zdroj: (1)
Jíte rádi jogurty? Potom následující data je nutné vědět
…..pamatujte, vědění je moc. Kdo neví, je v tomto případě do slova a do písmene nemocný….
00:54
Doručeno e-mailem
Radši bez komentáře …..





