Svobodní zednáři (konkrétně Velká lóže Anglie) učinili právní kroky proti rozhodnutí Metropolitní policie v Anglii, píše deník The Guardian.

Tato kauza se týká nové politiky Metropolitní policie z prosince 2025, která vyžaduje, aby policisté a zaměstnanci deklarovali své členství (současné i minulé) ve svobodném zednářství. Policie to odůvodňuje snahou o větší transparentnost a prevenci možných konfliktů zájmů, v návaznosti na doporučení zprávy o nevyřešené vraždě soukromého detektiva Daniela Morgana z roku 1987.

Daniel Morgan byl britský soukromý detektiv (nar. 3. listopadu 1949), který byl brutálně zavražděn 10. března 1987 ve věku 37 let. Jeho tělo bylo nalezeno na parkovišti u hospody Golden Lion v Sydenham (jihovýchodní Londýn). Měl sekeru zabodnutou do hlavy (přesněji do pravé strany obličeje), s několika hlubokými ranami na zátylku. Vražda vypadala jako loupež, ale nic nebylo ukradeno – chyběly jen poznámky, které si Morgan předtím psal v hospodě.

Rodina a někteří svědci věřili, že Morgan byl zavražděn, protože se chystal prozradit korupci v Metropolitní policii. Měl údajně shromažďovat důkazy o korupci policistů v jihovýchodním Londýně, včetně spolupráce s drogovými dealery nebo nelegálními aktivitami, a chtěl to prodat novinám. Tento motiv byl zmíněn v několika vyšetřováních, ale nikdy plně prokázán. [Odkaz]

Případ je nejvyšetřovanější nevyřešenou vraždou v britské historii – proběhlo již pět policejních vyšetřování.

Nezávislý panel (Daniel Morgan Independent Panel, 2021) mimo jiné označil Metropolitní policii za „institucionálně korumpovanou“ – policie skrývala své selhání, upřednostňovala reputaci před pravdou a bránila vyšetřování. Panel také zmínil svobodné zednářství: 10 policistů zapojených do vyšetřování bylo zednáři, což vyvolávalo podezření z konfliktu zájmů, ale panel nenašel důkazy, že zednářské kanály byly korupčně zneužity.

V prohlášení policie se píše: Dvě třetiny dotázaných policistů a zaměstnanců souhlasí s tím, že tato politika je potřebná. Myslíme si, že s tím souhlasí i většina veřejnosti.

Již řadu let se objevují výzvy, aby se úloha svobodných zednářů v policejní práci náležitě řešila. Jsme pevně přesvědčeni, že nečinnost v reakci na tyto výzvy by dále poškodila důvěru nejen veřejnosti, ale i ostatních policistů a zaměstnanců.

Oběti by měly mít možnost vědět, že když nám oznámí obvinění, vyšetřující policisté transparentně informovali o případném střetu zájmů.

Stejně tak by policisté a zaměstnanci měli mít možnost vědět, že když nahlásí pochybení ze strany kolegů, bude to vyšetřeno na základě skutečností bez možnosti, aby v tom hrála roli tajná loajalita.

Musíme upřednostnit udržení silné důvěry a jistoty před přáním jakékoli organizace zachovat utajení.

Co zednáři udělali:

• V polovině prosince 2025 zaslali policii předžalobní výzvu, která signalizuje záměr podat žalobu u soudu.
• Na Štědrý den (24. prosince 2025) podali žádost o předběžné opatření u Vrchního soudu v Londýně, které by mělo politiku dočasně pozastavit do plného soudního řízení.
• Argumentují, že politika je diskriminační (včetně náboženské diskriminace, protože zednářství vyžaduje víru ve vyšší moc), porušuje lidská práva, Equality Act 2010 a GDPR, a je založena na nedostatečné konzultaci a údajně konspiračních teoriích.

Metropolitní policie se brání, že politiku „tvrdě obhájí“, a tvrdí, že ji podpořila většina zaměstnanců v interním průzkumu kvůli veřejnému vnímání nestrannosti.

Slyšení o předběžném opatření se očekává v lednu 2026.

Konec námořního práva? (Admirality Law)

Z Anglie mě zaujal ještě jeden článek, který vnímám jako silný signál symboliky. Advokátní komora zrušila po 340 letech povinnost nosit tradiční paruky při trestně právních soudních řízeních. Změna platí od 28. října 2025. [Odkaz]

Tento krok, který je prezentován jako „modernizace“ a „reakce na praktické obtíže“, je ale mnohem víc, než jen kosmetickou změnou. Může to být projevem změn v námořním právu a korporátní jurisdikci. Tradiční paruky byly (kromě dalších symbolů) právě symbolem moci a jurisdikce. Nebyly to pouze kosmetické doplňky.

Soudy, které byly spravovány podle námořního práva, měly své vlastní rituály a oblečení, které mělo ukázat, že nejednáte s obyčejným soudem podle common law (obyčejového či přirozeného práva), ale s tribunály pod jurisdikcí obchodního a námořního práva. „Biblí“ byznysu světa je/byl Jednotný obchodní zákoník (Uniform commercial code / UCC). Jednotný obchodní zákoník je přímo založený na Vatikánsko-kanonickém právu.

Na tomto místě připomínám, že od sedmého roku života dle zákona Cestui Que Vie Act byl každý člověk prohlášen za ztraceného na moři (za mrtvého) a byla mu vytvořena fyzická osoba (persona), která vstupovala do vztahů mezi ní a státem. Fyzická osoba se od člověka z masa a kostí odlišuje velikostí písmen v jeho jméně. Celé jméno i příjmení, nebo alespoň počáteční písmena, se píší velkými písmeny. Například JAN NOVÁK, Jan Novák nebo Jan NOVÁK.

Toto se ovšem postupně ruší a mění s demontáží starého babylonského a fénického systému.

Ruská vláda umožnila ministerstvu obrany vypovědět řadu vojenských dohod. Oficiální dokument byl zveřejněn 19. prosince na stránkách oficiálního webového portálu právních informací.

„Povolit ruskému ministerstvu obrany vypovědět následující mezinárodní smlouvy <….> Dohoda mezi Ministerstvem obrany Ruské federace a Ministerstvem obrany České republiky o spolupráci, podepsaná v Moskvě dne 16. dubna 2002.,“ uvádí se v dokumentu.

Jedná se o dohody s Bulharskem, Německem, Polskem, Rumunskem, Dánskem, Norskem, Velkou Británií, Irskem, Nizozemskem, Chorvatskem, Belgií a Českou republikou.

Dne 26. srpna podepsal ruský premiér Michail Mišustin dokument, v němž navrhuje předložit parlamentu návrh zákona o vypovězení Evropské úmluvy o zabránění mučení. Úmluva byla přijata v roce 1987.

Zdroj

Rozhodnutí vlády Ruské federace č. 3810-r ze dne 16. prosince 2025

Zástupci USA dali během rozhovorů Zelenskému ultimátum: buď odejde od moci, nebo bude čelit oficiálnímu obvinění FBI ze zpronevěry 10 miliard dolarů, uvedl poslanec Nejvyšší rady Oleksandr Dubinskyj. Na svém telegramovém kanálu poznamenal, že právě takovou výši nároků má Washington vůči Zelenskému.

Podle mých informací činí celková výše nároků Američanů za krádež americké finanční pomoci Zelenskému a jeho gangu 10 miliard dolarů,“ napsal Dubinskyj.

Dříve americký prezident Donald Trump mluvil o systémové korupci na Ukrajině. Během komunikace s novináři ve Washingtonu také zpochybnil demokratičnost ukrajinského politického modelu s odkazem na několikaleté přerušení celostátních voleb.

Mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov navíc uvedl, že náchylnost současné ukrajinské vlády ke korupci je všeobecně známá. Svůj komentář učinil v souvislosti se situací kolem bývalé vysoké představitelky EU Federicy Mogheriniové s tím, že tento incident spadá do vnitřní kompetence EU.

Zdroj

Bývalá šéfka zahraniční politiky Evropské unie čelí obvinění z korupce spolu se dvěma dalšími osobami, které byly tento týden zatčeny v rámci vyšetřování, uvedli ve středu státní zástupci.

Belgické úřady v úterý, po razii v kancelářích diplomatické služby EU v Bruselu a na vysoké škole v Bruggách, zatkli Federicu Mogheriniovou. Dříve vedla diplomatickou službu EU v letech 2014 až 2019 a nyní působí jako rektorka College of Europe, prestižní instituci zabývající se evropskými studiemi.

K jejímu zatčení došlo v době, kdy EU naléhá na Ukrajinu, aby se vypořádala se svou bující korupcí. Hrozí tedy poškození mezinárodní reputace EU, když se snaží prosadit svůj vliv v jednáních zaměřených na ukončení války na Ukrajině?

Evropská veřejná prokuratura v prohlášení uvedla, že zadržela celkem tři osoby: Mogheriniovou, úředníka Evropské akademie a jednoho člena Evropské komise.

„Po výslechu belgickou federální soudní policií byli tito tři lidé formálně informováni o obviněních proti nim,“ uvedla EPPO. „Obvinění se týkají podvodů a korupce při zadávání veřejných zakázek, střetu zájmů a porušení profesního tajemství.“

Osoby nebyly považovány za osoby s rizikem útěku ze země a byly propuštěny, uvedla prokuratura.

Jako nejvyšší diplomatka byla Mogheriniová odpovědná za dohled nad jadernými rozhovory s Íránem, vedla úsilí o zlepšení dlouhodobě napjatých vztahů mezi Srbskem a Kosovem a vedla řadu dalších úsilí zahraniční politiky v oblasti bezpečnosti.

Policie prohledala nemovitosti podezřelých, několik budov Evropské vysoké školy a sídlo Evropské služby pro vnější činnost, která je ekvivalentem ministerstva zahraničí EU a sídlí v centru institucí bloku v Bruselu, uvedla EPPO.

V dosavadním průběhu vyšetřování nebyl jmenován žádný externí aktér ani země.

Mogheriniová se k obviněním nevyjádřila, ale její právnička Mariapaola Cherchiová řekla Associated Press, že její klientka byla během desetihodinového výslechu „transparentní, jasná a klidná“. Je přesvědčena, že Mogheriniová bude „na základě tak jasného výslechu, bez jakéhokoli dalšího napětí“ očištěna.

Evropská vysoká škola bude během vyšetřování „plně spolupracovat“.

„Kolej zůstává odhodlána dodržovat nejvyšší standardy integrity, spravedlnosti a souladu – jak v akademických, tak v administrativních záležitostech,“ uvedla zástupkyně školy.

EPPO, nezávislá veřejná organizace EU, má „silné podezření“ na podvod při zadávání veřejné zakázky na provozování vzdělávacího programu pro mladé diplomaty v letech 2021–2022 na Diplomatické akademii EU. Tehdy EEAS řídil bývalý viceprezident Evropské komise Josep Borrell.

(EPPO – Úřad evropského veřejného žalobce. EEAS – Evropská služba pro vnější činnost – pozn. př.)

Jedná se o relativně malé částky. Při založení Diplomatické akademie EU přidělila EU na pokrytí výdajů na tento vzdělávací program od července 2024 do června 2025 1,7 milionu eur.

Další korupční skandály EU

Korupční kauza zaměřená na Mogheriniovou je nejnovější aférou, která zasáhla evropské instituce.

V roce 2022 vyšla najevo existence systému „peníze za vliv“ nazývaný Qatargate, do kterého jsou zapojeni významní zákonodárci EU, asistenti, lobbisté a jejich příbuzní. Katarští a maročtí úředníci měli údajně platit úplatky, aby ovlivnili rozhodování a hlasování. Obě země zapojení popírají. Nikdo nebyl odsouzen, ani není ve vazbě a vyhlídky na soudní řízení jsou nejasné.

V březnu letošního roku bylo několik osob zatčeno v rámci vyšetřování souvisejícího s čínskou společností Huawei, která je také podezřelá z uplácení zákonodárců EU.

V loňském roce byl v jiné kauze zatčen asistent prominentního krajně pravicového zákonodárce EU Maximiliana Kraha (AfD). Němečtí prokurátoři tvrdili, že asistent byl čínským agentem. Krah, který od té doby přešel do spolkového zákonodárného sboru své rodné země, popřel, že by věděl o podezřeních vůči svému bývalému zaměstnanci.

Zdroj

J. Ušakov: Jak všichni víte, právě skončila schůzka našeho prezidenta, který přijal dva zástupce amerického prezidenta Donalda Trumpa: Steva Witkoffa a Jareda Kushnera.

Schůzka to byla velmi užitečná, konstruktivní, velmi obsáhlá a netrvala pět minut, ale pět hodin. To znamená, že jsme měli příležitost podrobně prodiskutovat perspektivy další společné práce na dosažení dlouhodobého mírového urovnání ukrajinské krize.

S americkými kolegy jsme samozřejmě diskutovali o obsahu dokumentů, které Američané před nějakou dobou předali Moskvě, prošli jsme si tyto dokumenty. Nediskutovali jsme o konkrétních formulacích, konkrétních amerických návrzích, ale diskutovali jsme o podstatě toho, co je v těchto amerických dokumentech obsaženo. S něčím jsme mohli souhlasit, a prezident to potvrdil svým partnerům; něco u nás vyvolalo kritiku a prezident také neskrýval náš kritický, dokonce negativní postoj k řadě návrhů. Hlavní však je, že proběhla velmi užitečná diskuse. A co je nejdůležitější, ještě jednou zdůrazňuji, že tyto strany znovu potvrdily, že jsou připraveny pokračovat ve spolupráci na dosažení dlouhodobého mírového urovnání na Ukrajině.

Byly diskutovány konkrétní územní celky, bez jejichž vyřešení nevidíme východisko z krize. Samozřejmě byly projednány také obrovské perspektivy budoucí ekonomické spolupráce obou zemí. O tom se ostatně hodně mluvilo již dříve, na předchozích setkáních. Nyní však bylo zdůrazněno, že pokud skutečně chceme spolupracovat, je třeba projevit skutečné úsilí, a to jak v Moskvě, tak ve Washingtonu.

Celkově to byla velmi užitečná a dobrá rozmluva. A samozřejmě začala tím, že zástupci Trumpa vyřídili pozdravy svého prezidenta Vladimiru Putinovi. A náš prezident na oplátku požádal partnery, aby předali přátelské pozdravy Trumpovi. Přirozeně předal nejen přátelské pozdravy, ale požádal také o předání řady důležitých politických signálů k diskuzi ve Washingtonu.

Otázka: Jaké signály Rusko celkově předalo a jaké obdrželo od USA? Plánuje se další osobní setkání Vladimira Putina a Donalda Trumpa?

J. Ušakov: Dohodli jsme se, že budeme pokračovat v kontaktech s Američany, zejména s těmito dvěma lidmi, kteří dnes přijeli do Kremlu, na úrovni asistentů a zástupců ministerstev zahraničních věcí a dalších úřadů. Pokud jde o možné setkání na prezidentské úrovni, bude to záviset na tom, jakého pokroku se nám zástupcům podaří na této cestě dosáhnout.

Otázka: Zpočátku se v médiích objevilo 28 bodů tohoto Trumpova plánu. Poté se hovořilo o jejich zkrácení a změně. Do jaké míry tento seznam v zásadě zůstal zachován a o jakém počtu bodů můžeme alespoň hovořit?

J. Ušakov: Pokud jde pouze o body, existoval dokument, který obsahoval 27 bodů. Byl nám předán a my jsme se s ním samozřejmě seznámili. Na formulacích jsme nepracovali a žádné diskuse s americkými kolegy v této věci neproběhly. Poté jsme obdrželi ještě několik dalších dokumentů, konkrétně čtyři, které byly dnes na schůzce našeho prezidenta s Witkoffem a Kushnerem také projednány.

Otázka: Hlavním bodem je pravděpodobně stále územní otázka?

J. Ušakov: Zmínil jsem ho mezi tématy, která byla projednána. Je pro nás samozřejmě nejdůležitější. A pro Američany také.

Otázka: V jakém kontextu bylo toto téma projednáno? Bylo nalezeno nějaké kompromisní řešení?

J. Ušakov: Zatím nebyl nalezen žádný kompromisní návrh. Některé americké návrhy však vypadají víceméně přijatelně. Je však třeba je více projednat. Některé formulace, které nám byly navrženy, nám nevyhovují. To znamená, že komunikace bude pokračovat. Je to skutečně jedna z nejdůležitějších otázek.

Otázka: Řekl jste, že: „s něčím jsme souhlasili, s něčím ne.“ Mohl byste nám prozradit, například s čím jste souhlasili?

J. Ušakov: Chápete, s americkými kolegy jsme se dohodli, že nebudeme prozrazovat podstatu jednání. To je zcela logické. Jednání měla zcela uzavřený, tajný charakter.

Pokud vím, američtí kolegové právě odjeli na velvyslanectví podat hlášení do Washingtonu, poté odcestují do Washingtonu a o tom, co projednávali s prezidentem Putinem v Kremlu, podají zprávu prezidentu Trumpovi osobně.

Otázka: A nepojedou do Kyjeva? Nesdělili vám to?

J. Ušakov: Neslíbili nám, že pojedou do Kyjeva, ale slíbili, že se vrátí domů, do Washingtonu. Přibližně tak.

Otázka: Kushner je takřka novou tváří v jednáních. Podařilo se vám s ním navázat kontakt?

J. Ušakov: Víte, ano, dá se říci, že je to poměrně nová tvář, ale spolu s Witkoffem velmi plodně pracoval na Blízkém východě, a úspěchy v Gaze jsou zásluhou nejen Witkoffa a dalších představitelů USA, ale samozřejmě také Jareda. A teď už je to nějakou dobu, co se zapojil do rusko-americké a ukrajinské záležitosti. Navíc, pokud vím, se aktivně podílel na přípravě těch dokumentů, které nám byly předány.

Otázka: Řekl jste, že existoval plán s 27 body, a že Moskvě byly předány další čtyři dokumenty. O jaké další čtyři dokumenty se jedná?

J. Ušakov: Nemohu prozradit obsah těchto dokumentů. Řekl jsem, že se všechny týkají dlouhodobého mírového urovnání krize na Ukrajině. Zpočátku existovala jedna varianta, poté byla tato varianta dopracována a místo jednoho dokumentu se objevily čtyři. Více vám asi nemohu sdělit.

Otázka: A diskutovalo se nějak o postoji Evropanů, včetně jejich alternativního plánu?

J. Ušakov: Náš prezident samozřejmě zhodnotil destruktivní kroky, které v kontextu urovnání vidíme ze strany Evropanů.

Otázka: Myslíte, že se po výsledcích jednání obě strany k sobě spíše přiblížily nebo vzdálily?

J. Ušakov: Určitě nevzdálily. Ale stále nás čeká ještě hodně práce jak ve Washingtonu, tak v Moskvě. Bylo dohodnuto, že kontakty budou pokračovat.

Otázka: Je jasné, kdy se bude konat příští setkání?

J. Ušakov: Kolegové se vrátí domů, prodiskutují otázky, které dnes byly nastoleny, a poté, jak předpokládám, nám zavolají, a my budeme v diskusi pokračovat.

Zdroj

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu požádal prezidenta země Isaaca Herzoga o milost v souvislosti s korupčními kauzami, proti kterým bojuje.

Prezidentova kancelář uvedla, že Herzog si před projednáním žádosti, „která s sebou nese významné důsledky“, vyžádá stanoviska představitelů justice.

Netanjahu stojí již pět let před soudem kvůli obvinění z úplatkářství, podvodu a porušení důvěry v souvislosti se třemi různými případy. Své pochybení popírá.

Ve videoposelství uvedl, že by raději proces dotáhl do konce, ale národní zájem „si žádá něco jiného“.

Podle izraelské opozice by měl před žádostí o milost přiznat vinu.

Počátkem tohoto měsíce vyzval americký prezident Donald Trump Herzoga, aby Netanjahua „plně omilostnil“.

Herzog tehdy dal jasně najevo, že každý, kdo o milost usiluje, musí podat formální žádost.

V neděli jeho úřad zveřejnil žádost a dopis samotného Netanjahua s ohledem na „důležitost této mimořádné žádosti a její důsledky“.

Neposkytl však žádné informace o tom, kdy by prezident mohl rozhodnout.

V roce 2020 se Benjamin Netanjahu stal prvním úřadujícím izraelským premiérem, který stanul před soudem:

V prvním případě ho prokuratura obvinila, že výměnou za laskavost přijímal dary – hlavně doutníky a lahve šampaňského – od vlivných podnikatelů.

Ve druhém případě je obviněn z toho, že výměnou za pozitivní zpravodajství nabídl pomoc při zvyšování nákladu izraelských novin.

A ve třetím případě ho prokuratura obvinila, že výměnou za pozitivní zpravodajství na zpravodajském webu prosazoval regulační rozhodnutí příznivá pro majoritního akcionáře izraelské telekomunikační společnosti.

Netanjahu se ke všem obviněním přiznal a označil proces za „hon na čarodějnice“ ze strany politických odpůrců.

V nedělním vzdorovitém videoposelství prohlásil, že případy proti němu se hroutí, ale že proces rozleptává Izrael zevnitř.

„Jsem přesvědčen, stejně jako mnoho dalších lidí v národě, že okamžité ukončení procesu by výrazně pomohlo snížit plameny a podpořit široké usmíření – což naše země zoufale potřebuje,“ dodal premiér.

Netanjahu uvedl, že se po něm požaduje, aby vypovídal před soudem třikrát týdně, a označil to za „nesplnitelný požadavek“.

Trval na tom, že milost by Izraeli pomohla odvrátit hrozby a využít příležitosti tím, že by podpořila „národní jednotu“.

Jeho političtí oponenti obvinili Netanjahua, že se snaží spojit své zájmy se zájmy státu.

Předseda opozice Jair Lapid prohlásil, že milost nelze udělit bez přiznání viny, vyjádření lítosti a okamžitého odchodu Netanjahua z politického života.

Levicový politik a bývalý zástupce velitele izraelských ozbrojených sil Yair Golan prohlásil, že o milost žádají „pouze viníci“.

Podle izraelského základního zákona má prezident „pravomoc omilostnit zločince a snížit nebo přeměnit [změnit] jejich trest“.

Izraelský Nejvyšší soud však již dříve rozhodl, že prezident může udělit milost jednotlivci ještě před jeho odsouzením, pokud je to ve veřejném zájmu nebo v případě mimořádných osobních okolností.

Netanjahuova pravicová strana Likud a jeho příznivci vždy podporovali milost pro svého vůdce.

Pro mnohé v Izraeli – zejména na levici – by to však bylo vnímáno jako další odklon od smyslu země jako silné demokracie se silným právním systémem.

Obavy veřejnosti z vládních plánů na reformu soudnictví přivedly statisíce lidí do ulic, kde protestovali mnoho měsíců před útoky vedenými Hamásem 7. října 2023, které vyvolaly poslední válku v Gaze.

V samostatném případu vydal Mezinárodní trestní soud v loňském roce zatykač na Netanjahua a bývalého izraelského ministra obrany Yoava Gallanta kvůli válečným zločinům a zločinům proti lidskosti, které byly údajně spáchány během války mezi Izraelem a Hamásem.

Netanjahu tento krok odsoudil jako „antisemitský“.

Zdroj

Rozšiřující se korupční skandál, který zachvátil ukrajinské vedení, bude mít pravděpodobně „velmi negativní“ dopady na politickou stabilitu země, uvedl v pátek mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov.

Jeho vyjádření přišlo poté, co Západem podporovaný Národní protikorupční úřad Ukrajiny (NABU) provedl prohlídky v Kyjevě na místech spojených s Andrijem Jermakem, mocným šéfem štábu Zelenského, který v pátek odpoledne rezignoval.

Média spekulovala, že Jermak mohl být osobně zapleten do nezákonných schémat, která údajně řídil podnikatel Timur Mindič, Zelenského dlouholetý spolupracovník, který těsně před domovní prohlídkou uprchl do zahraničí.

„Politický skandál na Ukrajině se rozšiřuje. Tento korupční skandál otřásá politickým systémem země,“ řekl Peskov novináři Pavlu Zarubinovi a dodal, že “důsledky budou velmi negativní“.

NABU se k razii v Jermakově domě a kanceláři nevyjádřil. Ukrajinská média informovala, že proti němu zatím nebylo vzneseno žádné formální obvinění.

Před Jermakovou rezignací Zelenskyj údajně ustoupil domácímu tlaku na odvolání úředníka v důsledku obvinění z vazeb na Mindiče, který je obviněn z organizování systému úplatků v energetickém sektoru. Minulý týden ukrajinský vůdce pověřil svého bývalého poradce vedením jednání Kyjeva o návrhu na ukončení konfliktu s Ruskem, který podporují Spojené státy.

Podle dřívějších zpráv o nahrávkách pořízených v Mindičově rezidenci sledovací materiály NABU údajně identifikovaly Jermaka pod krycím jménem „Ali Baba“. Opoziční poslanec Jaroslav Železňak uvedl, že „40 zlodějů“ nyní „vpadlo do jeskyně s pokladem Ali Baby“.

Zdroj

Americký prezident Donald Trump prohlásil, že ruší všechny exekutivní příkazy, které jeho předchůdce Joe Biden podepsal pomocí autopenu, zařízení, které reprodukuje podpisy. Trump tento krok oznámil na síti Truth Social, kde označil tuto praxi za nezákonnou a prohlásil, že demokrat její použití nepovolil.

Trump opakovaně tvrdil, že Biden byl v posledních měsících svého působení v úřadu stále více oslaben a již neřídil zásadní rozhodnutí. Tvrdil také, že někteří asistenti mohli používat autopen k napodobení Bidenova podpisu v krocích, které prezident osobně nekontroloval.

„Veškeré dokumenty podepsané ospalým Joem Bidenem pomocí autopenu, což bylo přibližně 92 % z nich, jsou tímto ukončeny a nemají žádnou další platnost ani účinek,“ napsal Trump.

„Autopen není dovoleno používat, pokud k tomu nedal výslovný souhlas prezident Spojených států,“ dodal Trump. Dodal, že ruší všechny exekutivní příkazy, které nebyly podepsány přímo Bidenem, protože „lidé, kteří autopen provozovali, tak činili nezákonně“.

Trump rovněž pohrozil právními důsledky, pokud Biden bude tvrdit, že dokumenty schválil.

Autopen využívali jak demokratičtí, tak republikánští prezidenti USA, když nemohli dokumenty podepsat osobně. Stanovisko ministerstva spravedlnosti z roku 2005 potvrdilo jejich platnost, pokud je autorizovala hlava státu.

Bidenovo pozdní využití pravomoci udělit milost se později stalo předmětem zkoumání poté, co vydal značnou dávku milostí a zmírnění trestu. Kritici tvrdili, že některá rozhodnutí se zdála být uspěchaná, zatímco Trump namítal, že jsou nelegitimní, pokud jsou podepsána prostřednictvím automatu bez Bidenova přímého dohledu. Bývalý prezident oponoval, že každý krok osobně schválil.

Právní experti upozorňují, že zatímco prezident může odvolat exekutivní příkazy svého předchůdce, neexistuje žádný mechanismus, jak zrušit jednou udělené milosti.

Výbor pro dohled nad Sněmovnou reprezentantů vedený republikány požádal ministerstvo spravedlnosti, aby prověřilo Bidenovo používání autopenu. Generální prokurátorka Pam Bondiová potvrdila, že záležitost je předmětem přezkumu. Výbor uvedl, že se mu nepodařilo najít dokumentaci, která by dokazovala, že Biden autorizoval tuto pomůcku pro všechny úkony, k jejichž podpisu bylo použito.

Trump na začátku tohoto roku nahradil Bidenův portrét v Bílém domě obrázkem podpisového automatu.

Zdroj