V Berlíně totiž na 30 evropských organizací a měst přijímalo tzv. Berlínský akční plán nové evropské azylové politiky. Za nás ho podepsala Organizace pro pomoc uprchlíkům (OPU). K nahlédnutí je zde.

Občanům Protektorátu

Obsahuje vše, co jsme dosud jako šílené (a nezákonné) odmítali. Vše, co jsme s takovým úsilím vytlačili dveřmi, tak se nám má, za pomoci „Berlínského akčního plánu“, vrátit oknem. Počínaje „revizí“ Dublinského procesu, přes tak zvané „sdílení odpovědnosti“, což je jen jiný název pro řízené přerozdělování migrantů, až po tak zvaný „jednotný status uprchlíka“ platný pro celé území EU, který by v podstatě znamenal, že migrantovi se musí dostat v každé zemi stejného zacházení. Asi aby z chudších a nepřívětivějších států neutíkal…

V dalších bodech díla pak naleznete třeba zákaz kriminalizace pašeráků a dovozců migrantů do Evropy, odsouzení ochrany hranic, s uvedením odstrašujícího příkladu Maďarska, a úplná perla přichází na závěr. V posledním bodě 5 požadují signatáři ještě lepší financování tzv. „občanské společnosti“ ze strany orgánů EU.

Chucpe. V duchu nejlepších německých tradic (upeklo se to v Berlíně) připomíná tento požadavek výzvu občanům Protektorátu Čechy a Morava, aby se více podíleli na financování Gestapa…. Což není až tak za vlasy přitažené, jak se zdá. Protože tehdy, před téměř osmdesáti lety, také řádilo Gestapo na našem území, ale řídilo se přitom výhradně příkazy svých nadřízených z ciziny. Konalo bez ohledu na potřeby a zájmy našich občanů a nejčastěji pak přímo proti nim. Jako ty neziskovky.

Nová taktika

Pro lepší dokreslení atmosféry, jaká dnes v Berlíně, Německu a tím i EU panuje, doprovodily signatářské organizace svůj pakt ještě takovou malinkatou, roztomilou hrozbičkou. Že když Berlínský akční plán nepřijmeme teď a dobrovolně, nevadí. Vůbec. Naše volba. Ovšem v příštím roce nás, jak víme, nás čeká německé předsednictví EU. A během něj se ten plán stejně stane oficiální migrační politikou unie. Německo už se postará…

Na příkladu tohohle Berlínského akčního plánu je vidět nová taktika našeho nepřítele, globalistů, a to v téměř krystalické podobě. Oni se poučili. Po zjištění, že metody masové manipulace přestávají fungovat a že „veliké“, celostátní volby začínají generovat čím dál víc Trumpů, Salviniů a Kurzů, přistoupili k využití své vlivové agentury na nižších stupních. Pod heslem, když (zatím) nedokážeme porazit generála, tak se ho pokusme vyšachovat z rozhodování a způsobit mu chaos ve vojsku prostřednictvím drobných ale vytrvalých sabotáží našich věrných (dříve koupených) desátníků.

To první, nenápadné odstavování od vedení, probíhá právě prostřednictvím neziskovek. Do klíčových oblastí státu, jako je energetika, ochrana teritoria (migrace), nebo sociální politika se čím dál více vlamují neziskovky, podporované nadnárodními organizacemi, OSN a koncerny. Namísto státu, jehož přístupy a postoje mohou ještě občané jakž takž ovlivnit ve volbách, tu nastupují profesionálně organizované a z nedostupných, nadnárodních výšin řízené organizace se zjevným nadbytkem prostředků, které nejsou povinny jakémusi občánkovi skládat účty. Usilovat o jeho přízeň pak už vůbec ne.

Druhá metoda, drobná, mravenčí, každodenní sabotáž, prováděná uvnitř státu globalistickými agenty, je ve světě, ale i na našem malém dvorečku, také čím dál populárnější. Ze zahraničí lze jako příklad uvést boj „zelených“ starostů a guvernérů v USA proti Trumpově odstoupení od tzv. Pařížské klimatické dohody, kdy se 30 starostů, tři guvernéři, osmdesát rektorů univerzit a více než 100 společností rozhodlo předložit OSN vlastní plán, ve kterém by se zavázali ve svých oblastech snižovat emise skleníkových plynů podle původní dohody.

Natruc. Ze stejného soudku a stejné líhně jsou i aktivističtí američtí soudci, kteří metají presidentu Trumpovi právní klacky pod nohy při jeho potírání nelegální migrace do USA, anebo odbojní primátoři a starostové, kteří v Itálii svého času bojkotovalii Salviniho zákony proti vyloďování pašeráckých lodí s migranty.

Pátá kolona

U nás se této úlohy ujali, krom očekávatelných euromarxistických Pirátů, i vybraní členové ODS, STAN a TOP 09. Páně Hřibovo Pirátské extempore, kterým tak šikovně hodil vidle do vztahů s globální velmocí, Čínou, je dostatečně známé. Stejně jako „majstrštyk“ Ondřeje Koláře (TOP 09), který spolu s dalšími zastupiteli Prahy 6 z TOP 09, STAN a ODS zhoršil naše vztahy s Ruskem prostřednictvím místní sochy maršála Koněva. A do téhle mozaiky zapadá i nejnovější kousek starosty pražských Řeporyjí, Pavla Novotného (ODS), který plánuje ve své městské části vybudovat pomník vlasovcům, jen aby naštval Rusy.

Zkrátka nová doba a pozměněná situace přináší nové a pozměněné metody boje. A je na nás, abychom na ně našli patřičnou odpověď. Ty drobné politické sabotáže jsou v podstatě jen nepříjemné, otravné a trapné. Mnohem nebezpečnější je postupné přebírání agendy státu nevolenými neziskovkami. A jejich prorůstání do státních struktur.

Dokázal by si snad někdo z nás ještě před pár lety představit, že o budoucí migrační politice Evropské unie budou někde v polo utajení jednat neziskovky?

Zdroj: 9