Neradostná zpráva přišla tento týden z Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZÚZ). Ten v těchto dnech na základě svého dřívějšího nařízení schválil zhruba 670 aplikací jedů proti hrabošům, a to celkem na 80 tisících hektarů zemědělských ploch, kde odborníci údajně zjistili kalamitní výskyt hrabošů.

 

 

 

 

Jestliže podle nejnovějších dat je v České republice zhruba 4,2 milionu hektarů zemědělských pozemků, znamená to, že státní úřad na základě vlastního monitoringu výskytu tohoto škůdce dovolil zemědělcům použít toxickou látku na 1,9 procent zemědělské půdy. Té půdy, na které se pěstuje obilí, brambory, ovoce a další plodiny pro potravinářský průmysl, ale také krmivo pro hospodářská zvířata.

Nemám důvod zpochybňovat výsledky monitoringu výskytu hrabošů. Už proto, že sám úřad přiznává, že populace tohoto škůdce se v republice výrazně zmenšila. Jestliže v lednu připadalo na jeden hektar průměrně 1 133 aktivních východů z podzemních nor, o měsíc později to bylo jen 655, což je o 56 procent méně!

Dnes je tedy situace podobná jako ve stejném období loňského roku. I přes toto zlepšení ale budou zemědělci zejména na Vysočině, kde jsou kolonie zmíněného škůdce údajně nejpočetnější, aplikovat jedy, které jsou velmi nebezpečné pro další zvířata v přírodě, ale potenciálně i pro lidi. V drtivé většině případů půjde o plošný rozhoz, jen necelých 9 procent povolených aplikací se týká umisťování jedu přímo do nor.

 

 

 

Zaráží mě však skutečnost, že se nikdo nezabýval příčinami nečekaně masivního úbytku hraboší populace. Zkoumal snad někdo z odborníků vzorky odebrané půdy, aby se přesvědčil, jestli někteří zemědělci nepoužívali na svých pozemcích plošně zakázaný jed bez povolení, přestože za to hrozí nemalé sankce? Myslím si, že v tomto směru mají kontrolní orgány co napravovat!

Pokud tedy snad nechtějí hovořit o zázraku, kdy se z měsíce na měsíc v přírodě tak prudce změní výskyt jednoho zvířecího druhu. V každém případě varuji všechny, kdo by měli v těchto dnech s povolnými jedy Stutox II nebo Ratron GW pracovat.

Stačí se podívat na obal produktu, jehož aplikaci úřad schválil. Podrobně se tam píše o jeho toxicitě a nutnosti používat speciální ochranné pomůcky při zacházení s tímto jedem. Silně ale pochybuji o tom, že v době nynějšího nedostatku jakýchkoli ochranných pomůcek by někdo z farmářů dokázal sehnat právě ty specifické, nutné pro bezpečné nakládání s fosfidem zinečnatým. A kdo nebude při aplikaci dobře chráněn, riskuje vážné a nevratné poškození zdraví.

Musím připomenout také další úskalí obsažené v nařízení úřadu. Doslova se v něm píše: „Osoba používající přípravek … je povinna se rovněž řídit údaji na etiketě k přípravku.“ A na té etiketě výrobce jednoznačně uvádí: „NEAPLIKUJTE přípravek volně rozhozem, ani rozmetadlem!“ A to velkými písmeny a s vykřičníkem.

Což v praxi znamená, že za případné usmrcení ohrožených druhů zvířat či dokonce poškození zdraví člověka budou zodpovídat jen a pouze zemědělci, nikoliv autoři zmíněného nařízení ÚKZÚZ.

Usmrcení ohroženého živočicha může být totiž podle zákona o ochraně přírody trestný čin s poměrně přísnými tresty. Trestní odpovědnost mohou nést ti, kdo jed na pole fyzicky rozhází. Ne anonymní úředníci ze státního úřadu, kteří jim to posvětili.

Evžen Korec – ředitel Zoologické zahrady Tábor a předseda Cane Corso klubu ČR

Zdroj: taborsky.denik.cz

Loading...
Líbí se vám článek? Můžete ho sdílet se svými přáteli.