Lenka Procházková, publicistka, spisovatelka a chartistka, pronesla ve výroční den popravy českých pánů projev na Staroměstském náměstí v Praze.
Sázka na krále
(Projev Lenky Procházkové 21. 6. 2019 na Staroměstském náměstí)
Jaký byl motiv stavovského povstání? Stručně řečeno to byla reakce na soustavné porušování zemských práv a náboženských svobod ze strany Habsburských panovníků. Už nástup prvního Habsburka na trůn zemí Koruny české byl osudovou chybou, ale to víme my, zatímco stavové, kteří Ferdinanda I. na sněmu zvolili, věřili, že posílí jejich vliv na vnitřní politiku a zvýší obranyschopnost vůči nájezdům, například tureckým. Brzy však poznali, že předvolební sliby byly jen vějičkou. Stavovské výsady, včetně těch, co náležely městům, byly za vlády prvních Habsburků průběžně oslabovány tzv. salámovou metodou, vedle tradičních zemských úřadů vnikaly nové posty řízené a obsazované přímo panovníkem a správa zemí Koruny české spěla k centralizaci.
.
Zásadní spory přetrvávaly i v oblasti náboženství. Připomeňme si, že v Čechách bylo v té době jen 10 % obyvatel katolického vyznání, především v řadách šlechty, nicméně při obsazování úřadů dostávali přednost. I ten těžce vydobytý Majestát Rudolfa II. z roku 1609, který konečně uznal i Jednotu bratrskou za povolenou konfesi, byl v praxi porušován, oprávněné stížnosti házeny pod stůl a stěžovatelé zatýkáni a vězněni, protože nejvyšší úředníci v České kanceláři byli, dnešním jazykem řečeno, pátou kolonou. Rozhodnutí stavovské elity vyřídit si to nejprve s domácími škůdci, působí jako logická taktika. Defenestrace místodržících tedy znamenala symbolický akt – svrhnutí kolaborantů, zatímco král Ferdinad II. byl podle všech regulí oficiálně odvolán až hlasováním sněmu. Než k tomu došlo, ujala se moci vláda stavovských direktorů.
.
K jejím prvořadým krokům patřilo: informovat zahraničí a požádat o vojenskou a finanční pomoc. Proto byla vydána Apologie – obhajoba českých stavů. Souběžně direktoři jednali i s představiteli dalších zemí Koruny české a vyzvali stavovské elity Moravy, Slezska a obou Lužic k jednotnému postupu. Dále svolali zemskou hotovost, čili armádu k obraně hranic.
.
.
Jejich vskutku historickým činem pak bylo vypracování nové ústavy, jejímž přijetím na generálním sněmu byla legalizována středoevropská stavovská konfederace nezávislých zemí propojených voleným panovníkem bez dědického nástupnického práva, a v neposlední řadě náboženská svoboda všem i poddaným.
Stavovské povstání tedy byla revoluce organizovaná národní elitou. Příčiny, proč se nezdařila, byly ve stručnosti tyto:
Moravští stavové pod vedením pasívního Karla z Žerotína byli příliš dlouho neutrální a umožnili průchod císařských vojsk do Čech. Také reakce zahraničních protestantů byla proti očekávání liknavá. Čeští direktoři doufali, že zvolením Fridricha Falckého za českého krále získají vojenskou podporu Protestantské unie, jejímž vůdcem Fridrich byl. Nepočítali s tím, že německá protestantská knížata podle přísloví bližší košile než kabát úmluvy nedodrží a místo podpory Fridricha si po jeho pražské korunovaci přisvojí jeho falcké léno. Mír sjednaný v Ulmu mezi Protestantskou unií a Katolickou ligou evokuje ono známé „o nás bez nás“. Neblahou roli v něm sehráli francouzští diplomaté. Ani anglický král Jakub I., tchán Fridricha Falckého svému zeti nijak nepomohl. Kratičké panování Fridricha Falckého na Pražském hradě nebylo šťastnou volbou i z dalších důvodů, připomeňme zničení výzdoby katedrály Sv. Víta, kterou provedla jeho kalvínská soldateska. Zatímco stavovská vojska, podporovaná jenom nizozemskými financemi a několika smluvními zahraničními pluky a vojevůdci (Mansfeld, Hohenlohe a Kristián Anhalt), sváděla boje a dokonce dvakrát obléhala i sídelní Vídeň, český král si liboval v loveckých kratochvílích a evidentně netušil, do jak vysoké hry byl vtažen a jaké naděje v něj stavové vložili. Z dnešního pohledu, tedy 400 let poté, je však nepatřičné kritizovat tehdejší volbu generálního sněmu jako zřetelně chybnou. Mladík z elitního rodu, vůdce protestanské unie, zeť anglického krále, to působilo jako sázka na jistotu. Protikandidáti měli nižší preference, i ten Jiří Saský, který se pak zklamaně choval jak korouhvička a nakonec se přidal k císaři a získal za odměnu obě Lužice.
.
Bitvu na Bílé hoře probírat nebudu, připomenu jen, že trvala necelé dvě hodiny a Fridrich Falcký ji zmeškal. Ale výsledek této, z vojenského hlediska spíše jen „šarvátky“, otočil směr českých dějin ke zpětnému chodu. Konfederace stavovských zemí s náboženskou svobodou a voleným králem byla zrušena a nahrazena novým absolutním pořádkem. Vestfálský mír, kterým v roce 1648 skončila třicetiletá válka a který je slaven jako předěl k nové a tolerantnější Evropě, znamenal pro země Koruny české rozsudek nehybnosti, poddanské poslušnosti a náboženské totality pod dohleden jezuitů. Symbolickým razítkem na tomto rozsudku se stal Mariánský sloup, postavený před někdejším popravištěm stavovské elity.
Nevím, zda si některý z odsouzených mužů v té poslední noci při čekání na exekuci, která započala při prvních paprscích slunovratu, v duchu položil otázku, zda to všechno stálo za to. Jsem ráda, že nevěděli, že jejich popravou brutalita nekončí a že vítězné mocnosti, tedy Habsburkové a římskokatolická církev, budou hnát na porážku celý národ. Možná při psaní dopisů svým budoucím vdovám a při modlitbách spíš přemýšleli o tom, že kandidátem na českého krále nemusela být falcká loutka, ale některý zemský šlechtic, jeden z nich. Například pan Václav Budovec z Budova. Vzdělanec, člen Jednoty bratrské, autor mnoha knih, diplomat, čestný a statečný muž, jehož zásluhou byl vydán Majestát o náboženské svobodě. Mohla bych jmenovat i celou řadu dalších mužů na slovo vzatých, neboť v té přelomové době nebyla v zemích Koruny české o osobnosti nouze. Jejich myšlenky však zdaleka předběhly svou dobu a bohužel dodnes narážejí na mantinely. Bylo by však zbabělé se jich vzdát a přizpůsobit se opět, tentokrát dobrovolně, cizímu diktátu. Neboť odolnost menších národů vůči agresivitě těch velkých vždy spočívá spíše v síle ducha než zbraní. Sjednocující myšlenka, idea, která svým významem přesahuje limit lidského života a přenáší se na další generace, vytváří spojnici mezi mrtvými, žijícími a ještě nenarozenými. Udržování této myšlenky navzdory všem dočasným prohrám a vnitřním i vnějším zradám, je páteří identity národa.
.
Na závěr chci vřele poděkovat všem, kteří se v dnešní noci zúčastnili zasedání zastupitelstva hl.m. Prahy a svými projevy a fundovanými argumenty odvrátili hanebný záměr, aby Mariánský sloup byl znovu na Staroměstském náměstí vztyčen.
.
Byl to veliký a povznášející zážitek, že dnes nad ránem pravda zvítězila. Ze zkušenosti mnoha generací však víme, že v Čechách pravda vždycky zvítězí jenom na chvíli. To, že jsme dnes v noci Prahu uhájili před pátou kolonou, je tedy jen dočasné vítězství. A proto zůstaňme bdělí a ostražití. A nikdy už nesázejme na cizí krále.
.
Historie se nezměnila, i dnes mají politici plnou pusu keců před volbami, a jakmile jsou zvoleni, na mnoho svých slibů zapomínají. Habsburkové byli věrní sluhové Vatikánu a násilní šiřitelé katolicismu. Po bitvě na Bílé hoře začalo v zemích Koruny české období temna. Lenka Procházková před několika lety také přednesla argumenty ke kauze tzv. církevních restitucí a uvedla mnoho důvodů, proč tyto tzv. restituce jsou dalším podvodem a obrovským majetkovým tunelem, chcete-li krádeží. Můžete si to pustit na Youtube, pokud to už nesmazali.
Když na serveru tadesco diskutujeme, nebo sem píšeme svoje vlastní články, měli bychom psát a diskutovat především tak, abychom stručnými slovy čtenářům pomohli orientovat se v nynějším světě a v záplavě zpráv o něm. Dále bychom se kromě stručnosti a srozumitelnosti měli snažit, abychom čtenáře nenudili, ale naopak pokud možno obohatili o zajímavosti a nezvyklé pohledy a srovnání. K tomu se zde naskýtá další zajímavý podnět. Vlajka Evropské unie, ať už tento moloch byl a je čímkoli, není lemovaná (pozor, případný lem na vlajce má prý skrytý význam) a je tvořena středně modrým polem, v němž se uprostřed, do kruhu uspořádáno, nachází dvanáct (12 = 6 + 6, 1 a 2 jsou nejnižší prvočísla) žlutých (respektive asi zlatých) pěticípých hvězd (pentagramů). Nic víc a nic méně. Jakýsi zvídavý občan některého ze států Evropské unie se přímo u EU dotázal, co prý znamenají ty hvězdy a proč je jich právě dvanáct? Dostalo se mu prý záhadné pýthické odpovědi, že proto, že dvanáct prý totiž bylo původních kmenů Izraele!! Nic víc a nic méně, na další dotazy už prý žádná odpověď nepřišla. Významný symbol vlajky EU tedy spočívá na jakýchsi někdejších kmenech Izraele. Respektive přesněji na tom, že jakýsi biblický Izrael měl dvanáct synů a stanovil je vůdci po něm následujících kmenů a kmenových území pozdější země Izrealitů. Nebo tak nějak. Ale Panna Maria, o kterou v tomto článku vlastně jde, je v plné parádě zobrazována právě s dvanácti zlatými pěticípými hvězdami (pentagramy, nikoli hexagramy) uspořádanými jako svatozář kolem její hlavy! A její plášť, o němž se… Číst vice »
Srovnáváte symboly na panně Marii se symboly Evropské unie. To je v pořádku. EU je sionisticko-fašistický projekt. „Vaše svatá“ panna Maria je, opakuji znova, vatikánsko-jezuitský „projekt“ a je to „přemalovaná a přestrojená“ Artemis (známá také jako Persefona, manželka vládce podsvětí Háda), což byla paralela k bohyni Démétér. Římským pohanským pokračováním této bohyně Artemis je bohyně Diana. V papežském Římě to však již nebyla Diana, ale Marie, na koho se přeneslo kultovní uctívání bohyně podle stejných pohanských zvyků a pravidel.
Tedy ve zkratce: Artemis/Persefona — Démétér — Diana — Marie
Mimo jiné, přání na nový rok psané zkratkou PF neznamená pour féliciter, ale PerseFona! Tedy takovému člověku posíláte destruktivní energii.
Kult Madony je Kult Zeme, Kult Krvi, Kult Hada = kult chtonického boha – Jahveho, Satana.
„Ďalšia významná teória je stručne zhrnutá Stephenom Benkom: „Čierna madona je starodávna bohyňa Zeme, ktorá sa obrátila na kresťanstvo.“ Jeho argument začína tým, že si všimol, že mnohé bohyne boli zobrazené ako čierne, medzi nimi Artemis z Efezu, Isis, Ceres a iní. Obzvlášť dôležitá je Ceres, rímska bohyňa poľnohospodárskej plodnosti. Jej grécky ekvivalent, Demeter, pochádza z Ge-metra alebo Matky Zeme. Najúrodnejšia pôda je čiernej farby a čím je čiernejšia, tým vhodnejšia je pre poľnohospodárstvo.“
https://udayton.edu/imri/mary/b/black-madonnas-origin-history-controversy.php
Čiže veta – „Čierna madona je starodávna bohyňa Zeme, ktorá sa obrátila na kresťanstvo.“ – je presne o tom, o čom hovorí Jan Kozák – ako židovstvo prevzalo učenie véd a prepísalo ho na chtonický židobiblický ovládač! To je ako že „Satan prijal kresťanstvo“! Lož, lož, lož, zámena, zámena. A dokola!
Svoju krajinu nemôžeme nikdy ubrániť pred 5. kolónou, pokiaľ bude trestný zákon účelovo prekrútený tak, že krajinu je „možné“ – zo zákona – rozvracať len násilím a že vojna je zo zákona „nutne“ len ozbrojený konflik! T. j. – že trestný zákon už „nepozná“ ideologický a mediálny spôsob rozvratu a ideologickú vojnu! Áno – krajinu je možné takto rozvrátiť a ovládnuť bez jediného výstrelu! Idioti „demokrati“ a ich pseudodemokratické zaklínadlo – to je problém! V boji za krajinu vždy platí pravidlo vojny – nie liberastická „všehochuť“!
kocourmourek viděl jsi „the greatest story ever told?“ to křesťanství a obecně jakékoliv náboženství bych zas tolik nežral, ba ani „boží slovo“.
No veď – stále ide o to udržanie nášho vedomia v nejakej paradigme = v mentálnom rámci uvažovania – doslova v chlieviku – v ovčom košiari – preto je to o ovečkách a pastieroch. Bežne sa ovce nenarodia „len tak“ nikde na lúke, ale skoro vždy riadene – na salaši v košiari. A potom je pre ovcu prirodzené pásť sa v nejakých „rámcoch“. Je to len sprostá technológia manipulácie odpozorovaná z reálneho života – takto to funguje, tak prečo to nepoužiť aj na gójimské zvieratá!
V manažérskej praxi existuje test kreativity a slobodného uvažovania – postup – treba nakresliť 9 bodov do presného štvorca – 3:3:3 – a potom 4 SÚVISLÝMI priamočiarymi ťahmi spojiť všetkých 9 bodov /ako sa obvykle kreslí domček jedným ťahom/. Podarí sa to len vtedy, ak dotyčný nie je zhypnotizovaný chlievikom z 9 bodov, ale výjde mimo ich rámec – a o ten priestor mimo práve ide. Úloha má aj „nekonečné“ riešenie 3 ťahmi – na základe použitia derivácie a definície rovnobežiek. Inak – ľudia sa delia obvykle na 20% aktívnych a 80% pasívnych, takže netreba očakávať nejakú masovú potrebu slobodného myslenia – absolútna väčšina ľudí sa necháva riadiť – je to pre nich pohodlné-„bezstarostné“.
Inak – aj paraziti, ktorí tento chlievikový systém vymysleli – tiež vychádzajú z paradigmy parazita, ktorý je viazaný NA!
Bez nás sú hotoví! Takže riešenie spočíva len a len v našej invencii – ako sa dostať mimo rámec uvažovania tejto parazitickej „symbiózy“ – vzájomných „výhod“.