Přesně před 75 léty – Generál Eisenhower byl v koncích. Zdůvodňoval to špatným počasím, překvapením německé síly, nedostatkem záloh a výzbroje. Zajímavé, když hlavní úder byl na SSSR, Stalingrad a Rudá amáda se sama ubránila. Proč tak zoufale prosila americká armáda, která se mohla zásobovat jak chtěla najednou o pomoc?

Stačilo, aby Hitler přesunul část vojsk na americko-britskou linii a najednou docílil 23.září 1944 koridor a průlom až do šíře 100 kilometrů, zajal 1. americké armádě 100 000 mužů, tisíce kulometů, sta amerických tanků s ohromným množstvím munice, potravin a pohonných hmot. Byla americká armáda tak neschopná, nebo to byl úmysl, aby Německo mělo na další úder proti SSSR? To dnes už nikdo nezdůvodní, každopádně existuje dokument o zoufalé prosbě z prosince 1944, kdy se musel ponížit britský premiér Winston Churchill a přes ohromné vybavení západní fronty úpěnlivě prosil, aby Stalin a Rudá armáda, ač děsivě vysílená z těžkých bojů na sovětském území urychleně znovu zaútočila po celé šíři na Hitlerovu armádu a uvolnila západním spojencům ruce.

 

[wp_ad_camp_2]

Fakta, která nelze zpochybnit

Generál Moskalenko přečetl zoufalý dopis W. Churchilla ze dne 6.ledna 1945 J.V Stalinovi

Na západě trvají velmi těžké boje a vrchní velení může být kdykoliv donuceno k velkým rozhodnutím.

Víte sám z vlastní zkušenosti, jak velmi obtížná situace je, když je třeba bránit širokou frontu po dočasné ztrátě iniciativy. Generál Eisenhower si velmi přeje a nutně potřebuje vědět alespoň v obrysech, jaké jsou Vaše plány, neboť to má samozřejmě vliv na jeho i naše důležitá rozhodnutích. Byl bych Vám proto velmi vděčen, kdybyste mi mohl sdělit, zda můžeme počítat s velkou ofenzívou Rudé armády na viselské frontě nebo jinde během ledna, nebo kdekoliv na jiném místě. Nepostoupím tuto přísně tajnou informaci nikomu kromě polního maršála Brooka a generála Eisenhowera a jen za podmínky, že ji co nejpřísněji utají. Považuji věc za naléhavou.“

 

Takto zoufale žádal Winston Churchill Sovětský svaz o pomoc, aby ulehčil západu v čele s USA situaci. A to přesto, že Rudá armáda nesla na svých bedrech děsivé utrpení, zatímco na něm USA prodejem zbraní těžce vydělávaly a teprve v dubnu 1944 se připojily do války, až když byly napadeny. „Tři roky nám slibovaly otevřít druhou frontu,“řekl generál Moskalenko. „A teď, když ji otevřely, nevědí, kudy kam.“

 

[wp_ad_camp_2]

Ano, vychvalovaná americká armáda byla v úzkých a důvody byly jasné:

Pattonův rychlý postup se na podzim zastavil hlavně kvůli nedostatku paliva a zásob na linii Nancy – Metz, která byla dobře bráněná Němci. Město Metz padlo až 22. 11. 1944 po zdlouhavých bojích, během kterých utrpěli americké jednotky těžké ztráty. A to přesto, že hlavní tíhu nesl SSSR a Rudá armáda, na kterou Hitler vedl hlavní úder. A Ludvík Svoboda se rozčiloval na neschopnost amerických generálů. Pak se ukázalo, že zdržení mělo i další díl: co nejvíce oslabit Sovětský svaz válkou. Opět důkazy:  Americko-britsko-francouzské síly měly 87 kompletních, skvěle vybavených a vyzbrojených divizí s 6500 tanky a více jak 10 000 letouny, proti nim měla zbídačená německá prořídlá armáda 74 neúplných divizí s 1600 tanky a 1750 letouny. Přesto američtí hrdinové plakali a prosili Stalina o pomoc.

 Materiály použity: Z Buzuluku do Prahy, Šest let v exilu

A pak slyšíme NOVÝ VÝKLAD DĚJIN expertů jako je Žáček z ODS, Novotný Řeporyjec ODS, Procházková Petra, a Ústav nového výkladu dějin, že Plzeň osvobodila americká armáda, ač se tam nebojovalo a prý mohla osvobodit i Prahu. Tak proč tak zoufale prosili západní spojenci a USA Stalina o pomoc?

Zdroj: SP

 

[wp_ad_camp_2]

Pokud vás článek zaujal, můžete ho sdílet.