Protokoly: Dokument, který vysvětluje vše – Protokol 18

Protokol 18: Disidenti (Dissidents)

1) Až usoudíme, že je vhodné zostřit policejní opatření, která jsou však vždy pravým jedem pro vládní prestiž, vyvoláme prostřednictvím našich zkušených řeč-
níků a lidových vůdců umělé nepokoje a nespokojenost. Tito náhončí najdou souhlas většiny davu, ale pro nás to bude pouze vhodná záminka k omezení svobod, k zatýkání a domovním prohlídkám, které budou provádět naši agenti, zahnízdění v řadách nežidovské policie.

[wp_ad_camp_2]

2) Mnozí odbojníci jednají z pouhé záliby v tajnůstkářství a pocitu spiklenectví. Proto je necháme na pokoji dotud, pokud nepřistoupí ke skutečným činům. Zatím se spokojíme s tím, že budeme o jejich chování informováni nastrčenými zpravodaji. Musíme mít totiž na paměti, že příliš častým odhalováním spiknutí klesá prestiž vlády, protože vzbuzuje dojem státní bezmocnosti, což je ještě škodlivější než bezpráví samo o sobě. Dobře víte, jak jsme podryli autoritu nežidovských panovníků častými atentáty, které zosnovali naši náhončí, slepé ovce našeho stáda. Tak snadno se dali svést ke zločinu liberálními frázemi, jen když jsme těmto zločinům dodali politického zdání. Tím, že jsme přinutili státní představitele k přijetí otevřených policejních opatření, donutili jsme je vlastně přiznat veřejně svoji slabost.

3) Náš panovník bude chráněn skrytou stráží. Nesmíme nikdy připustit vznik dojmu, že není schopen potlačit ihned každé spiknutí nebo že se musí dokonce ukrývat. Kdybychom připustili rozšíření takové myšlenky mezi Nežidy, znamenalo by to rozsudek smrti pro panovníka, nebo v budoucnosti dokonce pro jeho dynastii.

4) Chráněn svou svatozáří, bude náš panovník užívat své moci jen pro blaho poddaných, a nikoli pro vlastní výhody nebo pro výhody svého domu. Každý bude přesvědčen, že v osobě panovníka je zaručeno blaho lidu, království a pořádek ve státě. Proto je veřejná ochrana panovníka v podstatě přiznáním slabosti vládní organizace.

[wp_ad_camp_2]

5) Kdykoli se náš panovník objeví na veřejnosti, bude vždy obklopen davem zvědavců, kteří jakoby náhodou budou v prvních řadách kolem něho a budou ostatní udržovat v náležité vzdálenosti pod záminkou udržení pořádku. Tento dobrý příklad naučí lidi držet se při takových příležitostech v odstupu. Kdyby se chtěl nějaký prosebník přiblížit k panovníkovi, aby mu mohl předat svoji prosbu, musí ji převzít naši lidé a před očima žadatele předat vladaři. Každý pak uvidí, že byla panovníkovi postoupena a on sám se o jeho záležitost postará. Královská moc je jen tehdy vážena a uznávána, když může lid říkat: Kdyby to věděl král…! nebo: Král se o tom jistě dozví…!

6) Veřejná, viditelná stráž však ničí aureolu tajuplné panovnické moci; s trochou odvahy může každý buřič, který si je vědom své síly, provést atentát. Nežidům jsme sice namluvili opak, ale my víme, k jakým koncům je přivedl právě způsob otevřené ochrany panovníků.

7) Zločince zatkneme při prvním, více nebo méně oprávněném podezření. Obava před případným justičním omylem nás nesmí vést k osvobození člověka, podezřelého z politického zločinu. V těchto případech musíme být opravdu nemilosrdní. Výjimečně můžeme shledat polehčující okolnosti pro obyčejného kriminálního zločince, ale v žádném případě nemůžeme být shovívaví vůči osobám, které se zabývají politickými záležitostmi, jimž nikdo kromě vlády nemůže rozumět. Nemusím zdůrazňovat, že zdaleka ne všechny vlády si osvojily zásady státnického umění.

zdroj: Protokoly sionských mudrců, str. 46 – 47

Knihu můžete stahovat v češtině ZDE a ve slovenštině ZDE.