„Řízený ekonomický armagedon pro EU.“ Konvička přišel na to, proč greténskou hysterii spustili zrovna v roce 2019

Konvička ve svém příspěvku odkazuje na rozhovor s českým ekonomem Pavlem Kohoutem. Podle jeho mínění jde totiž o „naprosto zásadní rozhovor, který dokonale vysvětluje, proč Timmermansova klaka musela spustit greténskou hysterii zrovna v roce 2019.“

„…protože počínaje rokem 1. lednem 2020 začne pro EU řízený a záměrný ekonomický armagedon – a muselo se to na něco svést. A není nad klima, na klima lze svést cokoli,“ uvádí.

Dodává ale, že on, ani Pavel Kohout, však netuší, proč to „Brusel“ dělá. „Možná v tom je ideologická tupost (tipoval bych u Lejnové, Merkelbáby), možná opravdu sadismus vůči spoluobčanům (Timmermans), zcela určitě blbá stádnost,“ přemýšlí.

Jistá je však podle jeho názoru jedna věc. „Jisté je, že normální premiér normální země by už dávno Bruselu oznámil, že k 1. lednu 2020 s tou srandou končí, a pokud se to nějaké členské zemi nelíbí, nastane čas k obšancování jejích aktiv. Jenže my nemáme normálního premiéra normální země,“ rýpl si při této příležitosti i do Andreje Babiše.

Rozhovor s Kohoutem

V rozhovoru, který Konvička zmiňoval a který byl zveřejněn na portálu Parlamentní listy, přišla řeč například na to, že od začátku roku 2020 začne v EU platit nové nařízení. To stanovuje, že 95 % všech nově prodaných aut bude muset splnit limit CO2 95 g/km, neboli naftové vozy spotřebu do 3,54 l/100 km a benzinové 4,06 l/100 km. V rozhovoru se uvádí, že za každý gram emisí navíc by pak měl výrobce platit pokutu cca 2500 korun.

K této skutečnosti se Kohout vyjádřil tak, že vskutku neví, zda tato opatření přispějí ke zlepšení stavu životního prostředí. „Zdali přispějí ke zničení evropského automobilového průmyslu, to je dosti pravděpodobné. Číňané si o nás musejí myslet, že jsme sebevrazi,“ uvedl.Kromě toho se ale Kohout vyjádřil také k elektromobilitě, uhlíkové neutralitě, jaderným elektrárnám a ekologii obecně, ale i k mnohému dalšímu. Když přišla řeč na to, jaká budoucnost nás tedy čeká, ekonom uvedl, že je optimista.

„Jsem technologický optimista. Nevěřím, že správná cesta jsou zákazy, omezení, daně, dotace, regulace. Je třeba investovat do výzkumu a vývoje, nikoli propadat panice. Do minulých staletí se nevrátíme, a je to dobře. Před vynálezem spalovacího motoru naši předkové jezdili na koních a povozech – může to vypadat romanticky, ale hygienické podmínky v tehdejších velkoměstech byly strašlivé, což se odráželo i v úmrtnosti na nakažlivé choroby,“ srovnává dnešek s minulostí.

Dodává také, že si myslí, že fosilní paliva určitě nebudeme používat navěky. Ptá se však, proč bychom si měli ničit ekonomiku kvůli velmi nejistému vlivu na životní prostředí, dokud nemáme lepší alternativu. „Proč probíhá tak obrovská kampaň proti letecké dopravě, když přitom letectví se na lidské produkci oxidu uhličitého podílí jen asi dvěma až třemi procenty? Největším producentem tohoto plynu jsou mimochodem živé organismy, v této relaci je pak podíl letectví už úplně zanedbatelný,“ vysvětluje.

„Mimochodem, pokud by oxid uhličitý byl skutečně hlavním viníkem globálního oteplování – které probíhá již od 17. století – pak by racionálním krokem byl intenzivní diplomatický a obchodní tlak na Čínu, Indii, Rusko, Brazílii a Írán ze strany celého Západu. Nic takového se však neděje. Zejména EU se snaží Čínu neurazit, obcházet sankce na Rusko a íránskému režimu vysloveně poklonkuje. Jaký význam má ničit základ evropského průmyslu, když Evropa zůstává blahovolně pasivní nebo dokonce submisivní vůči zemím, které znečišťují planetu mnohem hůře?“ shrnul věc Kohout.