Robinson nahrál mainstreamové „presstitutky,“ jak zvráceným způsobem klamou a manipulují (VIDEO)

Takže pár slov z Německa. My se s manželem brali v r. 2003, protože do té doby jsem zde bez razítek nemohla nic. To jsem ostatně částečně nemohla ani potom, protože proti těm z „Ostbloku“ se chránili ještě následujících 7 let po vstupu do EU. Odrodit jsem si v r. 2004 musela dojet do ČR, ačkoli to bylo již krátce po vstupu do EU. (Teoreticky jsem sice „mohla“ rodit zde, ale bylo třeba nechat schválit žádost, pravděpodobně by mi schválili porod, ale ne nějaké „mimořádné události“ a ty při dvojčatech hrozí.) Nárok jsme neměli na nic, já měla hezky český rodičovský příspěvek asi 3.800 Kč měsíčně (jeden rok byl vyšší, pak to zase vrátili). Na místních úřadech mi vysvětlili, že jsem nikdy nepřispívala do německých sociálních systémů a tak pokud chci nějaký kurs, tak si ho musím zaplatit sama atd. Vše se začalo trochu měnit, když se začali do Německa stěhovat Romové z východní Evropy – a to jak ze zemí EU, tak z těch nečlenských.  Celé první pololetí r. 2015 byla naprostá většina žadatelů o azyl z Balkánu – z bývalé Jugoslávie (nečlenských zemí EU, zbytek spadá pod „volný pohyb osob“) a Albánie. Teprve v létě začalo přibývat Syřanů (ale padělky syrských pasů se již prodávaly ve velkém). Balkánci byli vůči Německu v podobném postavení, jako my do vstupu do EU – a mohla bych vyprávět, jak vypadaly některé průjezdy hranic a co by se asi stalo, kdybych jako Čech tehdy zkusila žádat o azyl. ;) Mohla bych… Číst vice »