Hledejte na tadesco.org
Archiv
Nejnovější zprávy
Související zprávy
Rozpálená Austrálie má lék na rekordní horka. Vysází miliardu nových stromů a světe, div se, nepotřebují k tomu „geoinženírství“
Stromy jsou „nejsilnější zbraní v boji s klimatickými změnami„, říká britský ekolog Thomas Crowther. Poukazuje na jejich schopnost pojmout oxid uhličitý, který potřebují k fotosyntéze.
Konečne niekto, kto má rozum. Všimnite si ako sa v boji proti oteplovaniu začína presadzovať „geoinžinierstvo“ – v podstate chemtrails. A každý, kto sa trochu zamyslí pochopí, že „stačí iba“ zasadiť viac a viac stromov. Mám pocit, že niekto objavil, že sa treba napiť, keď je smädný. Gratulujem!
[wp_ad_camp_2]Podle Crowthera, který se podílí na kampani OSN za výsadbu nových stromů po celé planetě, jsou stromy účinnější než mnoho jiných metod na zmírňování dopadů klimatických změn, jako je využívání větrných turbín v energetice či omezení spotřeby masných výrobků.
Tvrdí, že kdyby bylo na světě vysázeno až 1,2 bilionu nových stromů, pojaly by více oxidu uhličitého, než kolik lidstvo ročně vyprodukuje. Stromy by tak odstranily i emise, které byly vypuštěny do ovzduší v minulých letech, cituje ho britský deník The Independent.
Této schopnosti chce nyní využít Austrálie, která se dlouhodobě potýká s negativními dopady klimatických změn. Letošní leden se zapsal do historie země jako nejteplejší měsíc za celou dobu měření. Teploty sahaly až k 46 stupňům Celsia, hasiči museli zasahovat u nejméně pěti desítek požárů, vymřela třetina populace kaloňů australských a obětí veder se staly i miliony ryb.
Země se proto rozhodla do roku 2050 vysadit až miliardu nových stromů. Plán oznámil minulou sobotu premiér Scott Morrison.
Do roku 2030 by se tak měly začít snižovat emise až o 18 milionů tun ročně, Austrálie jich přitom každý rok vyprodukuje 500 milionů. Zároveň vzniknou nová pracovní místa a uspokojí se poptávka po dřevě, doplňuje singapurský deník The Straits Times.
V rámci Pařížské dohody, ve které se skoro dvě stovky zemí v roce 2015 zavázaly ke snížení emisí skleníkových plynů způsobujících globální oteplování, si Austrálie stanovila cíl snížit emise o 26 až 28 procent oproti stavu z roku 2005. Tohoto cíle by měla Austrálie, která je mezi deseti největšími producenty oxidu uhličitého, dosáhnout do jedenácti let.
Koncem ledna vyjádřila Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) obavy, že Austrálie limity nesplní. Důvodem je až dvoutřetinový podíl energie z neobnovitelných zdrojů a zvyšující se podíl emisí z dopravy.
S podobným plánem na výsadbu stromů přišel v minulosti i Milán. Vedení italského města počítá s výsadbou tří milionů stromů do roku 2030. Ty by mohly absorbovat pět milionů tun oxidu uhličitého ročně a snížit průměrnou teplotu ve městě o dva stupně Celsia, informoval britský server The Independent.
Stejně tak i pražští piráti slibovali před volbami vysadit milion stromů, a to v následujících osmi letech. Kandidát za Českou pirátskou stranu Zdeněk Hřib se nakonec stal pražským primátorem.
Navíc existuje mezinárodní ekologická iniciativa Milion stromů (Million Tree Initiative). Do ní se zapojila města jako New York, Londýn nebo Šanghaj, která se zavázala snížit emise a zmírnit dopady klimatických změn vysázením velkého množství stromů v betonové zástavbě.
Zdroj: 9
hurá konečně i nějaká pozitivní zpráva z které budou mít radost i konstruktivní síly vesmíru… 🙂
Přátelé, jste mimo – geoinženýrství má vedra a extrémy produkovat a ne proti nim bojovat…
Chcelo by to nejaký Google earth kde by bola stará a nová satelitná snímka, aby sme si mohli pozrieť to zalesňovanie či odlesňovanie. Viac ma ale štve to ničenie stromov v mestách a dedinách. Ešte v roku 2000 to bolo ok, dostatok stromov i kríkov, i v tej Bratislave som sa cítil príjemne. Posledných 20 rokov je to deštrukcia, zničená snáď tretina stromov a väčšina kríkov… Popri výrubu stromy ničí zrejme i chemtrails.
V Petržalke – kvôli návšteve pápeža v roku 2003 – kvôli ostreľovačom – totálne vyničili všetka podrasty – kríky a haluze stromov asi do výšky 4 metrov. Z inak peknej promenády pri Chorvátskom ramene sa tak stala holina a po celej tejto obrovskej ploche už len lietajú igelitové taška zo smetiakov namiesto vtákov – tie nemajú kde hniezdiť. Na rybačke si človek nemá kam odskočiť – a všade sú ľudia – takže verejné pohoršenie. Psy môžu. A ten nálet nových drevín vždy vykosia debili z údržby trávnikov. Plus k tomu oblbovanie „alergénmi“. Sám som sa snažil čosi vysadiť aspoň na naše rybárske fleky – ale kosci s krovinorezmi tomu nedajú šancu. A miestne zastupiteľstvo tieto porasty cielene obnoviť nemieni – veď „možno príde nejaký pápež znova“! Doboha /YHV/!
Kaddafi chcel premenit Saharu, ale to by mu tolko dobra nechceli dovolit
Stačilo by keby ľudstvo tie stromy tak neničilo, i v mestách a dedinách… Vysádzanie stromov i tak moc nepomôže, stromy síce cez deň absorbujú oxid uhličitý ale cez noc sa to zas otočí a naopak ho produkujú. Sme v duálnom svete, Jekyll & Hyde!
Tu na Slovensku ľudí nič okrem Fica nezaujíma. Petícia proti Ficovi ako sudcovi mala behom pár mesiacov skoro 12 tisíc podpisov, výrub lesov ľudí až tak netrápi.
https://www.peticie.com/zabrame_vyrubu_lesa_na_devinskej_kobyle
mariankosmac – už si niekedy spal v lese? A prebudil si sa? A stále na tomto svete? treba mať pojem o celkovej bilancii – aj uhlovodíky v pôde sa rozkladajú – mineralizujú, a uvolnuje sa CO2. A čo? Rastlinstvo – pozemné – zásadne viaže CO2 a z vody uvoľňuje O2 pri tvorbe primárneho cukru – glukózy – tá sa v tmavej – nočnej fáze mení na zložité cukry a čiastočne sa rozkladá ako metabolická energia v iných procesoch – to je to uvoľňovanie CO2 v noci. Stačí sa len zamyslieť – prečo RASTlina RASTIE?! Morské riasy toľko CO2 neviažu – požiera ich zooplanktón – a tiež, keby prevládal rozklad – ryby by sa udusili v „sóde“. Ad výrub lesov – holiny sme tu mali vďaka priemyselnej revolúcii a parným strojom v 19.storočí! Práve že teraz sa zalesňuje! To, že zopár urbárov je chamtivých – je iná vec. Viac ma serú egocentrickí baživci – strom nezasadia, lebo keď sa nemajú dočkať úrody hneď tak načo. To je dôsledok toho komunistického materiálneho blahobytu – vypatlanci. Ten, kto sa naháňa len za peniazmi – strom nikdy nezasadí.
Jenom bych doplnil: To co hoří v kamnech nebo na ohni na táboráku, tak „to je ten uhlík vázaný stromem ve svém těle“, který se ve spalinách dostane opět do vzduchu. Takže i když se „prý“ mění v noci ten proces (píšu prý proto, že jsou i rostliny, kterým se uměle svítí 24 hodin denně a přesto rostou) přijímání a uvolňování CO-2, ta ve finále zůstává navázán uhlík v dřevní hmotě.
Jinak bych rád dodal, že pokud jde o komunisty, ty, co byli před nimi a ti co přišli po nich – tak všichni se řídí plánem a lesním zákonem. Tedy že co se vykácí, tak se taky musí zalesnit. A to platí nejen pro státní lesy, ale i pro soukromé majitele lesů. Na lesní půdě je stále les. Ať už malý, nebo vzrostlý. Ale stále je to funkční lesní pozemek. A za to jsem vděčný!
Rusko je pre Čínu najväčším dovozcom dreva. Podľa údajov OSN ho len za rok 2017 odkúpila Čína 22 miliónov ton. Odborníci však varujú, že až 70 percent dreva ťažia Číňania na Sibíri nelegálne. Objem zoťatých stromov je tak v skutočnosti oveľa väčší. Ceny dreva sú pritom abnormálne nízke, a to aj tie oficiálne.
https://vk.com/socha?w=wall325721098_29726%2Fall
Koncom minulého roka si čínska spoločnosť Jingye International Investment Company LLC prenajala na pol storočia 137-tisíc hektárov lesa v Tomskej oblasti za 1,26 miliardy rubľov. Po prepočte zdanlivo astronomickej sumy na objem dreva a jeho predajnú cenu však vychádza len 0,5 percenta štandardnej ceny.
Opětovně musím připomenout, že „globální oteplení“ je umělý konstrukt. CO-2 je zastoupen ve vzduchu pouhými 0,4% a je těžší, nežli ostatní vzduch, proto nemůže vytvořit skleníkovou vrstvu. Ale to, že stromy navážou na stavbu svého těla uhlík ve vzduchu, to platí. Dále budou přibržďovat při zemi vítr, který způsobuje půdní erozi. Bude zvlhčovat vzduch odparem vody a současně s tím také bude trochu snižovat teplotu. Bude zadržovat dešťové srážky. Les bude opadem lístí a jehličí vytvářet na půdě jakousi organickou přikrývku, která propustí vodu dolu, ale bude chránit půdu před nadměrným odparem vody. Na listech či jehlicích bude zachycovat částečky prachu, které smyje déšť a lidé budou moci dýchat čistší vzduch. Les vyrovnává maximální rozdíly teplot mezi dnem a nocí.
Akorát, že v jižní americe naopak se lesy kácí ve velkém množství……
Južná Amerika je pod vplyvom náboženstva Vatikánu a kardinál Judas ktorý nenávidí prírodu.