Španělsko: Nový zákon umožňuje konfiskaci majetku

Právník Aitor Guisasola je přesvědčen, že vláda připravuje „corralito“ k vyrovnání veřejného dluhu. Zákon v tomto smyslu nabyl právní moci na konci července.

Bude ve Španělsku brzy „corralito“? To by umožnilo státu po vyhlášení krizové situace zabavit majetek občanů, bankovní účty a další aktiva. Již na konci května informoval právník Aitor Guisasola o možném státním bankrotu, který by mohl vyústit v takové „corralito“. Před několika dny své varování zopakoval.

Má k tomu dobrý důvod: levicová socialistická vláda premiéra Pedra Sáncheze zveřejnila 29. července v Úředním věstníku BOE zákon 9/2022 „o usnadnění využívání finančních a jiných informací pro prevenci, odhalování, vyšetřování a stíhání trestných činů“.

Zákon, který podle Guisasoly extrémně porušuje základní občanská práva, byl, jako už tolikrát za poslední dva a půl roku, zveřejněn krátce před víkendem. Skutečnost, že letní politické prázdniny jsou za rohem, také naznačuje, že datum bylo vybráno speciálně proto, aby se o něm nedozvěděla širší veřejnost.

Člověk se totiž nesmí nechat oklamat: Ačkoli se v zákoně uvádí, že má zabránit trestné činnosti, umožní vládě přístup ke všem finančním informacím každého občana – a také zabavit úspory, majetek nebo jiný majetek. A to v celé Evropě; Aitor Guisasola je o tom přesvědčen.

Právník ve videu vysvětluje, jak k tomu mohlo dojít.

„Španělský veřejný dluh cválá, vláda ho nebude schopna zastavit vyššími úrokovými sazbami (…) Proto vidím nový organický zákon jako přípravu na ‚corralito‘,“ říká Guisasola.

V úvodu textu zákona se uvádí: „Boj proti všem formám závažné trestné činnosti, zejména finančním podvodům, praní špinavých peněz a financování terorismu, je pro Evropskou unii prioritou. Usnadnění výměny finančních údajů a přístupu k nim je proto nezbytné pro prevenci, odhalování, vyšetřování a stíhání nejen těchto trestných činů, ale i dalších zvlášť závažných trestných činů.“

Současný model je podle nich příliš pomalý „pro přístup k finančním informacím a jejich sdílení“ ve srovnání s rychlým tempem, kterým lze převádět finanční prostředky na mezinárodní úrovni. Získávání finančních informací trvá příliš dlouho, což zpomaluje vyšetřování a stíhání.

Uvádí, že usnadnění přístupu k finančním informacím je samozřejmě „slučitelné s ochranou práva občanů na soukromí“. Stejně tak by nebyla narušena „čest a soukromí“ občanů, „plný výkon jejich práv“ by zůstal zaručen.

„Ochrana osobních údajů je rovněž uznána v Článku 8 Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod podepsané v Římě dne 4. listopadu 1950 a v čl. 16 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie,“ uvádí se v textu zákona.

Vzhledem k „bezprávnímu prostoru „, který jednotlivé členské státy pod záštitou EU během „pandemie“ vytvořily, je však třeba být k takovým prohlášením skeptický. Jedno je totiž jisté: základní a ústavní práva občanů jsou od března 2020 pošlapávána ve všech evropských zemích.

Guisasola vysvětluje, o co jde: nyní by mohly být zcela kontrolovány všechny finanční informace a transakce každého občana. Ani jeden majetek, ani jeden cent by nezůstal skrytý a mohl by být vyvezen ze země, aniž by o tom vláda věděla.

Z kapitoly 1, článku 3 zákona je zřejmé, jak rozsáhlá tato opatření budou. Protože od nynějška budou mít přístup k finančním informacím občanů nejen soudci a soudy s trestní pravomocí, ale mimo jiné také Úřad evropského veřejného žalobce a bezpečnostní složky státu. To znamená, že policie má k údajům přístup bez soudního příkazu.

Guisasola rovněž upozorňuje, že vláda zřídí „Úřad pro vymáhání a správu majetku“, který bude řídit ministerstvo spravedlnosti.

Všechny tyto výše uvedené orgány, jak je zakotveno v článku 4, „mají přímý a bezprostřední přístup k informacím obsaženým ve finančním identifikačním spisu a nahlížejí do něj, pokud je to nezbytné pro výkon jejich pravomocí a povinností při předcházení, odhalování, vyšetřování nebo stíhání závažného trestného činu nebo při pomoci při vyšetřování závažného trestného činu, včetně identifikace, vysledování a zmrazení majetku v souvislosti s takovým vyšetřováním“.

Pravicově smýšlející občan si samozřejmě může myslet, že se ho tento zákon netýká, protože není zločinec. Je však třeba – jak doporučuje Guisasola – nahlédnout do zákulisí.

Pokud by totiž španělská vláda zahájila „corralito“ a zabavila majetek občanů na splacení státního dluhu, bylo by považováno za „závažný přestupek“, kdyby se někdo pokusil ušetřit část svých úspor a převést je jinam. Vláda si navíc připravila půdu pro to, aby toto vše nařídila a udělala, kdykoli se jí to bude zdát vhodné, zdůrazňuje Guisasola.

Vrcholem zákona (Organgesetz) 9/2022 je článek 43: všechny úvěrové instituce, instituce elektronických peněz a platební instituce musí pravidelně informovat úřady o finančních operacích svých zákazníků. Jedná se o zřizování a rušení běžných účtů, spořicích účtů, vkladů a všech ostatních typů platebních účtů. Součástí jsou také smlouvy o pronájmu bezpečnostních schránek a doby jejich pronájmu.

To znamená, že do jiné země nelze přemístit vůbec nic, shrnuje Guisasola. Je zarážející, že se dosud žádná strana k tomuto skandálnímu zákonu nevyjádřila.

Zdroj: transition-news.org

Diskuze pod články je moderovaná, budou uveřejněny jen takové komentáře, které nejsou urážlivé, vulgární, neobsahují reklamu, neobsahují projevy náboženského fanatismu, pseudo-ezoterické bludy a jsou k tématu. Není dovoleno do komentářů kopírovat celé články z jiných webů a vkládat strojové překlady, stejně tak psát kapitálkami. URL odkazy bez doplňujícího textu padají do spamu.