Svědectví Insidera Corey Gooda o Marsu – 2. část

“Dnes jsou na Marsu základny a vědecká stanoviště, které jsou ovládány vojenskými či bezpečnostními skupinami. Mohou být vlastněny a udržovány různými tajnými kosmickými programy, ale většinou na nějaké úrovni stejně podléhají korporátní superorganizaci ICC, protože ICC ovládá většinu kosmických či bezpečnostních operací na Marsu a v jeho blízkosti. Většina bezpečnostního personálu, která je přidělena na Mars, slouží ICC. Vojenské skupiny, které infrastrukturu chrání, jsou udržovány odděleně od obyvatel i od personálu, který žije a pracuje v koloniích, základnách a průmyslových zařízeních. Viděl jsem zde několik stanovišť, která byla vystavěna úplně “od základu”. Vždy byly docela daleko od hlavních podzemních kolonií a průmyslových zařízení a byly rozmístěny podél hranice obranného systému té oblasti. Na Marsu mají podobné základny také “ne-lidé”. Někteří jsou tam již delší dobu a obývají velmi žádané velké systémy lávových tunelů, do kterých byly jejich základny vestavěny. Jsou nepředstavitelně velké a určitě v nich mohou bydlet miliony bytostí.

[wp_ad_camp_2]

Během mé služby vzniklo několik příležitostí, kdy jsme se mohli dostat na základnu na Mars. Stávalo se to tehdy, když něco speciálního nefungovalo a muselo to být okamžitě opraveno, a když odborné instituce ICC nebyly schopny zajistit personál ze Země či z jiných zařízení ve sluneční soustavě, který by přijel v potřebnou dobu do kolonie na základnu či do průmyslového zařízení. Tehdy byl vznesen požadavek směrem k specialistům na našem vědeckém průzkumném plavidle. Při těchto vzácných příležitostech jsme slétli dolů na Mars, kde na nás čekalo 4 až 6 ozbrojených strážců. Byli jsme instruováni, abychom se vyhýbali očnímu kontaktu a abychom v žádném případě s nikým nekomunikovali, pakliže by se to přímo nevztahovalo k naší práci, kterou jsme tam měli vykonat. Doprovodili nás vždy přímo na místo výkonu práce a bezpečnostní skupina z místního zařízení nás při práci velmi bedlivě sledovala. Jakmile byla práce hotova a vše bylo vyzkoušeno, doprovodili nás zase zpátky do našeho plavidla. Nikdy nám nenabídli, zda bychom se zde nechtěli porozhlédnout, přespat nebo se najíst spolu s personálem a obyvateli zařízení. Nicméně jsme měli příležitost ty místní lidi vidět. Obvykle byli bledí, vypadali nezdravě, jak po fyzické, tak i mentální stránce a vše nasvědčovalo tomu, že zde vykonávají otrockou práci.

Při více než jedné příležitosti jsme viděli čtyři stejné lidi, jak přenášeli bedny a další věci. Byly to jasně kloni. V jedné kolonii jsem si zase všiml, že tam bylo něco, co vypadalo jako “umělecká zeď”. Tady lidé věšeli svá “umělecká díla”, která namalovali či nakreslili. To bylo pouze jedenkrát, kdy jsem viděl něco, co vypadalo, že to je pozitivní pro duševní zdraví místních obyvatel. Tato místa na nás vždy působila depresivně a my jsme byli vždy rádi, když jsme už byli odtud pryč. Pokud jsme navštívili vojenská stanoviště a byla tam posádka, měli jsme z toho úplně jiný pocit, protože tam proudila úplně jiná energie. Zde nám bylo také mnohem příjemněji, protože jsme v podobném prostředí kdysi sloužili. Tyto objekty byly postaveny už dříve a působily mnohem přátelštěji.

[wp_ad_camp_2]

Protože jsem byl dobře vybaven, mohl jsem vyjít a sledovat, jak to vypadá na povrchu. Na Marsu hodně záleží na ročním období a na počasí, kdy je možné krátce strávit nějakou dobu na povrchu. Dovedu si představit, že bych si na tyto podmínky i zvyknul. Měli jsme lehké pracovní obleky, které jsme používali, hlavně když jsme dělali něco fyzicky náročného. Okolo nás byl život v podobě vegetace a malých živočichů, které jsme viděli v okolí místa stavby. Obloha byla někdy světle modrá až levandulová, dorůžova, zejména při západu Slunce, pokud nebylo v horní atmosféře příliš mnoho prachu, což se ovšem bohužel stávalo často.

zdroj: 9