Zmena je viac než nutná. Deep state už stráca silu a umierajúca kobyla najviac kope, jej koniec je už ale na blízku.

Dmitrij Sikorský
11. 4. 2019 rueconomics
Slova Vjačeslava Volodina, předsedy Státní dumy Ruské federace, o tom, že mezinárodní společenství se stalo rukojmím americké politiky, odrážejí realitu, říká Anton Morozov, člen výboru pro mezinárodní záležitosti Státní dumy. 

Volodin označil hlavní hrozbu pro mezinárodní politiku

Připomeňme si, že Volodin prohlásil, že jednou z hlavních výzev současnosti je záměna mezinárodního práva za jednotlivá rozhodnutí a ignorování zájmů jiných států a národů a také realizace „práva silnějšího“.

To vše je přímá cesta k válkám a ozbrojeným konfliktům, přičemž tuto politiku dnes uskutečňují Spojené státy.

Jako příklad uvedl Vjačeslav Viktorovič uznání Američany Golanských výšin za území Izraele a zmrazení zlatých rezerv Venezuely o celkovém objemi 30 miliard dolarů, což značně zhoršilo situaci v daných regionálních konfliktech.

„To vše je dáno tím, že dnes přišli k moci ve Spojených státech politici a diplomaté, jejichž názory a světonázor se zformovaly v devadesátých letech, kdy byl Sovětský svaz odstraněn jako realita“, řekl Morozov.

Jak expert poznamenává, svět se tehdy změnil z bipolárního na unipolární a Američané získali možnost téměř bez omezení kontrolovat situaci na všech kontinentech, ale v tomto okamžiku se toto rozložení postupně stává historií.

„Ostatní země světa nepředstavovaly pro Američany žádnou podstatnou konkurenci, takže si od té doby Washington zvykl na to, že USA vždy jednají samostatně a řídí se svými národními zájmy“, konstatuje Morozov.

Podle vyjádření Antona Jurjeviče nevěnují USA v rámci této politiky pozornost normám mezinárodního práva a dohodám a smlouvám, které byly dříve podepsány na mezivládní úrovni. Tato linie USA samozřejmě vede k tomu, že situace ve světě se postupně eskaluje, zejména v těch regionech, kde dnes nejaktivněji působí právě Washington.

„Svět se samozřejmě mění, stále více se stává polycentrickým a multipolárním, takže Američané se tak či onak stejně budou muset smířit se skutečností, že svou politiku již nebudou moci realizovat“, uzavírá Morozov.

Američané budou muset vzít v úvahu názor ostatních států, samozřejmě včetně Ruska, které dnes zvedá hlavu, ale to neruší skutečnost, že ne všichni ve Washingtonu chtějí přijmout nový obraz světa.

„Adaptace na nové podmínky bude pro americké politiky bolestivá a těžká“, shrnuje Morozov.

Spojené státy již nemohou jednat jako v devadesátých letech

Kiril Koktyš, člen asociace politických expertů a poradců, ve svém komentáři pro FBA Ekonomika segodňa potvrdil, že obecný trend ve vývoji mezinárodních vztahů se dnes mění, což vyvolává tvrdou reakci ze strany USA.

„Samozřejmě že politika USA způsobí rostoucí odpor ze strany států světa, ale tento proces nebude rychlý. Musíme jen pochopit, že velký počet států na světě se i nadále orientuje na USA“, konstatuje Koktyš.

Jak však expert poznamenává, značná část těchto států se v rámci takového scénáře cítí nekomfortně a zcela dobře chápe, že jejich národní zájmy mohou být kdykoliv americkou stranu zrazeny.

„Další otázkou je, že tyto státy nejsou připraveny čelit této situaci nebo budovat nějaké jiné kontakty. Znamená to, že je jasné, že je všechno zapamatováváno, všechny postupy jsou zaznamenávány a dříve nebo později se může nespokojenost s USA spustit, ale zatím tento okamžik nenastal. Z tohoto důvodu všechny tyto státy dosud nepřešly k žádným akcím a řídí se strategií vyčkávání“, uzavírá Koktyš.

Přirozeně, celý tento systém mezinárodních vztahů, který vznikl ve světě díky jednostranné nadvládě USA po rozpadu SSSR, se nyní rozviklává, ale zatím to nevedlo ke kvalitativnímu výsledku.

Uvedené momenty zároveň dostaly značný negativní impuls v důsledku příchodu do Bílého domu prezidenta USA Donalda Trumpa a jeho republikánského týmu, který se snaží uvolnit všechny doutnající konflikty v současném světě. Například problém Golan trvá od konce šedesátých let, ekonomické problémy ve Venezuele se projevily na počátku 21. století a situace s vývojem jaderných zbraní v KLDR se stala realitou v devadesátých letech, ale za Trumpa tyto trendy přestaly být „zmrazenými konflikty“.

Můžeme si také připomenout prohlášení o uznání Tchaj-wanu a odstoupení USA od jaderné dohody s Íránem. Trump tak ve své zahraniční politice uvedl do chodu téměř všechny dlouhodobé mezinárodní problémy a udělal škrt přes jejich praktické řešení a ponořil je do chaosu.

„Není nutné zde ze všeho vinit Trumpa nebo dělit otázky v zahraniční politice USA na ty, za které je zodpovědný Trump a za které ne. Všechno je zde mnohem komplikovanější a je to tradiční linie Washingtonu“, uzavírá Koktyš. Takže to vše je třeba brát v úvahu a analyzovat, protože tato linie USA škodí mezinárodnímu právu. „Ačkoli to není bezprecedentní, protože vždy existoval tlak na mezinárodní právo“, konstatuje Koktyš.

Přeložila PhDr. Vladimíra Grulichová

Zdroj: 9

Loading...
Líbí se vám článek? Můžete ho sdílet se svými přáteli.