Donald Trump chce zrušit nebo upravit zákon, podle kterého nejsou provozovatelé sociálních sítí zodpovědní za obsah, který na ně jejich uživatelé zveřejňují. Trump tak reaguje mimo jiné na to, že Twitter přidal k jeho příspěvkům varování a odkázal uživatele na kontext.

Americký prezident splnil své sliby, které zveřejnil jako reakci na označení svých tweetů, a ve čtvrtek 28.5. nařídil přezkoumat ustanovení zákona z roku 1996. Ten je známý pod označením Section 230 (Oddíl 230). Dává internetovým společnostem jako Facebook, Twitter, Youtube či Google de facto imunitu vůči žalobám spojeným s veřejným obsahem, neboť jim udílí status pouhé platformy.

Americký generální prokurátor William Barr začne neprodleně pracovat na nové legislativě, která umožní větší dohled nad sociálními médii. Cílem prezidentova exekutivního příkazu je změnit způsob, jakým je zákon využíván. Regulačním úřadům chce umožnit, aby se mohly vyjádřit k tomu, jak jednotlivé společnosti spravují obsah na sítích.

 

 

Příkaz mimo jiné nařizuje ustavení několika kontrolních orgánů, které mají sbírat podněty veřejnosti ohledně možné cenzury na internetu a zkoumat, zda jednotlivé americké státy vymáhají zákony, jež platformám zakazují nečestné a zavádějící jednání. Navrhovaná legislativa je součástí exekučního příkazu, který Trump podepsal ve čtvrtek odpoledne.

Zde vám předkládáme část znění Výkonného nařízení vydaného 28.Q5.2Q2Q. Jaká to „náhoda,“ že poté DEEP STATE rozjel další útok na prezidenta Trumpa.

 

Výkonné nařízení k prevenci on-line cenzury

Z pověření, které mi jako prezidentovi propůjčuje Ústava a zákony Spojených států amerických se tímto nařizuje:

Kap. 1. Zásady. Svoboda projevu je základním principem americké demokracie. Naši otcové zakladatelé chránili toto posvátné právo prvním dodatkem k Ústavě. Svoboda vyjádření a diskutování myšlenek je základem všech našich práv jakožto svobodných lidí.

V zemi, která již dlouho ctí svobodu projevu nemůžeme dopustit, aby si úzká skupina on-line platforem vybírala, jak se mohou Američané na internetu vyjadřovat a k čemu mohou mít v tomto on-line prostředí přístup. Toto dění je ve své zásadě neamerické a nedemokratické. Když velké a mocné společnosti z oblasti sociálních médií cenzurují názory, s nimiž nesouhlasí, uplatňují nebezpečnou moc. Přestávají fungovat jako pasivní prostředník a měly by být považovány za tvůrce obsahu.

Růst on-line platforem v posledních letech vyvolává závažné otázky týkající se uplatňování pravidel prvního dodatku vůči moderním komunikačním technologiím. Mnoho Američanů dnes prostřednictvím sociálních médií a dalších on-line platforem sleduje zprávy, zůstává v kontaktu s přáteli a rodinou a sdílí své názory na aktuální dění. V důsledku toho tyto platformy fungují v mnoha ohledech jako ekvivalent veřejného náměstí v 21. století.

 

 

Twitter, Facebook, Instagram a YouTube disponují ohromnou, ne-li bezprecedentní, schopností utvářet interpretaci veřejných událostí; cenzurovat, mazat nebo skrývat informace; a kontrolovat, co lidé vidí nebo nevidí.

Jako prezident jsem jasně vyjádřil svůj závazek ke svobodné a otevřené diskusi na internetu. Taková on-line diskuze je stejně důležitá jako ta na našich univerzitách, na našich radnicích a v našich domovech. Je zásadní pro udržení naší demokracie.

Online platformy se zapojují do selektivní cenzury, která poškozuje náš národní diskurz. Za nevhodné uváděly desítky tisíc Američanů, kromě jiného znepokojujícího chování, také označování nevhodného obsahu on-line platformami, aniž by porušovalo jakékoli stanovené podmínky jejich služeb; provádění neohlášených a nevysvětlených změn v zásadách společnosti, které mají za následek zvýhodňování určitých názorů; a mazání obsahu a celých účtů bez upozornění, odůvodnění a postihu.

Twitter nyní rozhodl, že na určité tweety bude umísťovat varovný štítek, který by jasně odrážel politickou zaujatost. Zdá se však, že Twitter takový štítek ještě nikdy neumístil na tweet žádného politika. Ještě minulý týden poslanec Adam Schiff uváděl své sledující nadále v omyl tím, že sdílel dlouho vyvracovaný ruský kolaborační hoax a Twitter tyto příspěvky neoznačoval. Není divu, že úředník Twitteru odpovědný za takzvanou „integritu stránek“ se ve svých vlastních tweetech chlubí svou politickou zaujatostí.

Zároveň on-line platformy vyvolávají nesoudržná, iracionální a neopodstatněná ospravedlnění, aby cenzurovaly nebo jinak omezovaly vyjadřování Američanů v jejich domácím prostředí, a několik on-line platforem přímo podporuje agresi a dezinformace šířené zahraničními vládami, jako například čínskou, a profituje z toho. Jedna americká společnost například vytvořila vyhledávač pro Čínskou komunistickou stranu, který zakazoval vyhledávání o „lidských právech“, skryl data nepříznivá pro Čínskou komunistickou stranu a vybíral uživatele vhodné pro to, aby byli pod dohledem.

Od existence těchto platforem se v Číně také odvinula utvořená partnerství v oblasti výzkumu, která poskytují přímé výhody čínské armádě. Jiné společnosti přijaly reklamy placené čínskou vládou, jež šířily nepravdivé informace o hromadném věznění náboženských menšin v Číně, čímž existenci tohoto porušování lidských práv uvedly v možnost. Tyto platformy také posílily čínskou propagandu v zahraničí, mimo jiné tím, že umožnily čínským vládním funkcionářům šíření dezinformací o původu pandemie COVID-19 a podkopávání pro-demokratických protestů v Hongkongu.

 

 

Jako národ musíme v dnešním digitálním komunikačním prostředí, kde všichni Američané mohou, a měli by, mít své slovo, podporovat a chránit rozmanitost názorů. Musíme usilovat o transparentnost a odpovědnost on-line platforem a podporovat normy a nástroje na ochranu a zachování integrity a otevřenosti amerického dialogu a svobody projevu.

Kap. 2. Ochrana před on-line cenzurou. a) Politikou Spojených států je prosazovat jasná základní pravidla podporující svobodnou a otevřenou diskuzi na internetu. Mezi základními pravidly této diskuze je význačná imunita vůči odpovědnosti ustanovená podle čl. 230 písm. C) Zákona o slušnosti komunikace (the Communications Decency Act) (§ 230 písm. C)). 47 U.S.C. 230 (c). Rozsah působnosti této imunity by měl být vyjasněn politikou Spojených států: imunita by neměla přesahovat rámec jejího znění a účelu, aby poskytovala ochranu těm, jejichž snahou je poskytovat uživatelům fórum pro svobodnou a zcela otevřenou diskuzi, a zároveň aby jejich moc nad životně důležitým komunikačním prostředkem nebyla využívána k provádění klamavých nebo předstíraných jednání potlačujících svobodnou a otevřenou diskusi cenzurováním určitých názorů.

Úmyslem kapitoly 230, písmene C), je zaměřit se na předčasná soudní rozhodnutí, v nichž se uvádí, že pokud by on-line platforma omezila přístup k některému obsahu zveřejněnému jinými uživateli, stala by se tak „vydavatelem“ veškerého obsahu zveřejněného na jejích webových stránkách pro účely přečinů, jako je pomluva. Jak je zřejmé z názvu kapitoly 230, písm. C), ustanovení dává „ochranu“ omezení odpovědnosti poskytovateli interaktivní počítačové služby (jako je on-line platforma), který se jakožto „dobrý samaritán“ podílí na blokování škodlivého obsahu.

Kongres především usiloval o zajištění ochrany online platformám, které se snažily chránit nezletilé před škodlivým obsahem, a rovněž měl zajistit, aby tito poskytovatelé nebyli odrazováni od likvidace takto škodlivého materiálu. Důvodem ustanovení bylo také podpořit výslovnou vizi Kongresu, že internet je „fórum pro skutečnou rozmanitost politického diskursu“. 47 U.S.C. 230 (a) (3). Omezená ochrana stanovená zákonem by měla být vykládána s ohledem na tyto účely.

 

 

Konkrétně pod písmenem c) v bodě 2 se výslovně řeší ochrana před „občanskoprávní odpovědností“ a je upřesněno, že poskytovatel interaktivních počítačových služeb nemůže být odpovědný za své rozhodnutí v „dobré víře“ omezit přístup k obsahu, který považuje za „obscénní, sprostý, lascivní, odporný, příliš násilný, obtěžující nebo jinak nežádoucí“. Politika Spojených států má být schopna zajistit, aby toto ustanovení nebylo v maximální možné míře povolené zákonem zkresleno, aby byla zajištěna ochrana odpovědnosti on-line platformám – které při odstraňování „nežádoucího“ obsahu zdaleka nejednají v dobré víře, ale místo toho se dopouštějí podvodných či „záminkových“ akcí (často v rozporu s jejich vlastními ustanovenými podmínkami poskytování služeb), aby potlačovaly názory, s nimiž nesouhlasí.

Cílem paragrafu 230 nebylo umožnit hrstce společností, aby vyrostly v titány ovládající životně důležité cesty pro naši národní diskuzi pod rouškou podpory otevřených diskuzních fór, a pak poskytnout těmto monstrům plošnou imunitu, když využijí svou moc k cenzuře obsahu a umlčování názorů, které se jim nelíbí. Pokud poskytovatel interaktivních počítačových služeb odebere nebo omezí přístup k obsahu, a takové jeho podniknuté akce nesplňují kritéria uvedená pod písmenem c) bodu 2 pod písmenem A), jedná se o redakční konání. Úlohou politiky Spojených států je, aby takový poskytovatel řádně pozbyl štít omezené odpovědnosti podle písmene c) bodu 2 písmene A) a byl vystaven odpovědnosti jako každý tradiční editor a vydavatel, který není on-line poskytovatelem.

b) Při prosazování politiky popsané v pododstavci a) této části by všechny výkonné útvary a agentury měly zajistit, aby jejich uplatňování paragrafu 230(c) řádně odráželo jeho skrovný účel, a v tomto ohledu přijmout veškerá vhodná opatření. Kromě toho do 60 dnů ode dne vydání tohoto nařízení podá ministr obchodu (po konzultaci s nejvyšším státním zástupcem a prostřednictvím Národní telekomunikační a informační správy (NTIA)) u Federální komise pro komunikaci (FCC) žádost, aby FCC urychleně navrhla nařízení k objasnění:

(i) vzájemné interakce mezi písmeny c) (1) a (c) (2) v oddílu 230, zejména za účelem vyjasnění a určení okolností, za kterých poskytovatel interaktivní počítačové služby, která omezuje přístup k obsahu způsobem, který není výslovně chráněn písmenem c) odst. 2 písm. A), rovněž nemusí mít možnost požadovat ochranu podle písmene c) bodu 1, které pouze stanovuje, že poskytovatel nesmí být považován za vydavatele nebo mluvčího se záměrem zpřístupnění obsahu třetím stranám, a neřeší odpovědnost poskytovatele za jeho vlastní redakční rozhodnutí;

 

 

ii) podmínek, za kterých opatření omezující přístup k materiálu nebo jeho dostupnost není „učiněno v dobré víře“ ve smyslu čl. 230 písm. c) bodu 2 písm. A), zejména pokud lze opatření „provést v dobré víře“, jsou-li:

(A) klamavé, předstírané nebo neslučitelné s podmínkami služby poskytovatele; nebo

(B) přijaty poté, co nebylo poskytnuto odpovídající oznámení, odůvodněné vysvětlení nebo smysluplná příležitost k jejich vyslechnutí; a

iii) jakýchkoli jiných navrhovaných nařízení, která NTIA uzavře a která mohou být vhodná k prosazování politiky popsané v pododstavci a) tohoto oddílu.

Kap. 3. Ochrana dolarů federálních daňových poplatníků před financováním online platforem, které omezují svobodu projevu. a) Vedoucí každého výkonného oddělení a agentury (dále jen agentury) přezkoumá federální výdaje své agentury na reklamu a marketing placené on-line platformám. Tento přezkum zahrnuje množství vynaložených peněz, on-line platformy, které dostávají federální dolary a statutární orgány mající pravomoc omezit jejich příjem dolarů z reklamy.

b) Do 30 dnů ode dne vydání tohoto nařízení oznámí vedoucí každé agentury svá zjištění řediteli Úřadu pro řízení a rozpočet.

c) Ministerstvo spravedlnosti přezkoumá omezení vyjádření založená na názorech, která každá on-line platforma uvedená ve zprávě popsané v pododstavci b) této části ukládá, a posoudí, zda jsou některé online platformy problematickými prostředky pro vládní vyjádření kvůli názorové diskriminaci, klamání spotřebitelů nebo jiným špatným praktikám.

Pro tadesco přeložila Jena | Zdroj: whitehouse.gov

 

 

 

Líbí se vám článek? Můžete ho sdílet se svými přáteli.
Loading...

AdBlock je aktivní

 

 

Používáte nástroj pro blokování reklamy. 

Budeme rádi, když naši práci oceníte a nastavíte pro tento web výjimku v Adblocku.

Líbí se vám článek? Můžete ho sdílet se svými přáteli.