Otevřený dopis členům rady ČT ve věci dezinformačně-denunciačního pořadu Newsroom

Vážení členové Rady ČT,

normalizační Československá televize měla několik pořadů a „moderátorů“, které sledovali jen kovaní bolševici nebo političtí masochisté. Jejich „veřejnoprávní“ hodnota však byla nesporná – připomínali nám, v jak absurdním režimu žijeme. Úplně stejný pocit jsem měl, když jsem si v neděli pozdě večer pustil pořad Luboše Rosího Newsroom. Stejná dikce, tentýž zápal v očích, burcující publikum do boje proti rozvracečům socialismu, pardon, liberální demokracie. A nebyl tentokrát sám – patrně inspirován osvědčenou praxí Státní bezpečnosti, která mne i moje tehdejší souputníky vyslýchala zásadně v tandemu, vzal si Rosí na pomoc neméně uvědomělou soudružku. Nikdy předtím jsem jí neviděl, ale umím si představit, že jich je na Kavčích horách celá rota.

Prvním a hlavním terčem jejich denunciační tirády byli organizátoři Krameriovy ceny, udělované Asociací nezávislých médií. Smrtelným hříchem ANM je již to, že v porotě nezasedají jen lidé z tzv. alternativních médií, ale i hlavního proudu – Tomáš Kňourek z Rady ČRo nebo šéfredaktor MfD Jaroslav Plesl. V zásadě stejná provokace, jako by v porotě na udílení novinářských cen za „socíku“ seděli vedle Rzounka s Kojzarem Uhde s Vaculíkem. Proč? K rysům totalitního režimu patří karanténní rozdělení společnosti na ideově zdravé a škůdce, proto představa, že by spolu mohli vést jakoukoli diskusi, je z principu nepřijatelná. Tehdy Kojzar, dnes Rosí.

Věčně rozhněvaný Rosí ve svém „politickém školení mužstva“ do omrzení opakoval, že se na Krameriově ceně podílejí „dezinformační“ weby. A nezapomněl zdůraznit, že server A_C_24 je v hledáčku ministerstva vnitra. Estébácké praktiky jako vyšité. Jistě, i mimo média hlavního proudu se tu a tam objeví zjevná pitomost, šířená patrně předsudečnou zaujatostí a nedostatkem profesionality. O to ale v daném sporu nejde. Politrukům z ČT vadí, že na uzlová témata doby – vztah k evropské integraci, řízené masové migraci, Rusku či neomarxistickým výdobytkům tzv. liberální demokracie – pohlíží autoři i čtenáři z „alternativy“ jinak, než pražská kavárna. A to se neodpouští. Jinak si neumím vysvětlit, proč se veřejnoprávní zhodnocení rozsáhlé publicistické práce Petra Žantovského (právě listuji jeho nejnovější knihou Média a politika v digitálním světě, která svědčí o nesporných odborných kvalitách autora) scvrkne do jediné věty „jinde než na dezinformačních webech ty jeho plky snad ani vycházet nemohou“. ČT však odhalila ještě jeden ideozločin – v konkurenční TV Prima. Považte, přinesli o udílení Krameriovy ceny reportáž, aniž by ji opatřili denunciačním komentářem!

Jedním z účastníků letošního předávání cen byl i Václav Klaus ml., jenž pronesl oslavnou řeč na adresu legendy exilové publicistiky Alexandra Tomského. Také na něm nenechalo propagandistické duo nit suchou, i když v jiné souvislosti. Po internetu koluje fotografie, na níž je tato nejvýraznější tvář již patrně beznadějně „veřejnoprávní“ ODS spatřena ve společnosti Zdeňka Pernici, předsedy Slušných lidí, proslavených nedávným protestem při divadelním festivalu v Brně. Jako by to samo o sobě nestačilo – pan poslanec se ani poté, co to na něj prasklo, za své těžké provinění proti liberálně demokratickému zřízení nekaje! A tak mají mediální hyeny pré.

Vážení členové Rady ČT, neobracím se na vás se žádostí o jednání s ředitelem Dvořákem, požadující výměnu moderátora Newsroomu či personální změny na jakýchkoli pozicích v ČT. Je to stejné, jako bych v letech osmdesátých apeloval na ÚV KSČ, aby si prohodili svoje fleky Lenárt s Mohoritou. Věřte, nevěřte, dnes, stejně jako tehdy, není problém jen v lidech, ale v samotném systému. K zjednání nápravy z vaší strany to proto bude vyžadovat rozhodnější a odvážnější činy, než jen podání stížnosti na odvysílání jednoho „obsahově nevyváženého“ pořadu.

Zdroj: 1