Jak daleko je věda ochotná zajít? Vědci vytváří lidsko-kuřecí hybridy, aby mohli pozorovat formování embrya

Proč zacházet tak daleko? Vědci chtěli pozorovat “organizátor buněk“, zatímco oni budou řídit způsob, jakým se embryo bude formovat – rozhodovat o tom, jakým směrem je nahoru, dolu, dopředu a dozadu ve vývoji růstu zvířete.

“Nikdo nevěděl, co se stane, jakmile se shluk buněk připojí k děloze,” uvedl Ali Brivanlou, vývojový biolog z Rockefellerovy univerzity  a hlavní autor studie. Studie byla publikována  23. května prestižním vědeckým časopisem Nature.

Současné zákony v USA omezují používání lidských embryí starších 14 dnů v laboratorních experimentech z etických důvodů – což je přesně doba, kdy začnou organizátor lidských buňek růst v člověka, což je pro tým Aliho Brivanloua a jeho projekt poněkud problematické.

To je bod, kdy na scénu přichází kur domácí: kuřecí embrya se vyvíjejí mnohem rychleji než lidská a dosahují bodu ekvivalentního 14-dennímu vývoji lidského embrya za pouhých 12 hodin. Navíc, vědci již dokázali, že buňky budou vývoj genů embryí jiných druhů stále řídit, pokud by blízce odrážely je samé.

Vědci tak byli schopni implantovat podobné embryonální struktury lidských buněk na vyvíjející se embryo kuřete, které začalo s růstem svého vlastního organizátoru buněk, a zároveň obejít omezení vytvořená vládou a nakonec samotnou přírodou.

Experiment začínal mít výsledky, organizátor se dal do akce! “Výzkumníci odhalili, že jak modifikovaná embrya rostla, lidský organizátor buněk řídil kuřecí buňky k diferenciaci a zformování druhého – kuřecího nervového systému,” píše Nature.

Martin Pera, výzkumník zabývající se kmenovými buňkami v Jackson Laboratory ve městě Bar Harbor v Maine, sdělil Nature, že výsledky by mohly pomoct biologům pochopit, co způsobuje problémy v embryonálním vývoji, které vedou k potratům, a rovněž lépe porozumět roli kmenových buněk v lidském vývoji.

Úspěch experimentu také demonstruje, že takovýto výzkum lze činit i bez použití lidských embryí, což výzkumníci kmenových buněk dříve považovali za hlavní překážku pro svoji práci. Nicméně, Brivanlou poznamenal, že “pro studium skutečného embrya neexistuje žádná náhrada.” “Vše ostatní, co se snažíme při výzkumu uplatnit a obejít tak zákon, to jaksi příliš zjednodušuje.”

© SPUTNIK /

Čtenáři však mohou zůstat klidní: žádná příšera ala napůl člověk – napůl kuře ulice Gothamu terorizovat nebude. Všechna embrya byla před tím, než stihla ovládnout svět, zničena. Fakticky před méně než 48 hodinami.

Překlad: raja, Zdroj: 1