Vyhlazovací válka: Stát schválil plošné nasazení jedu na hraboše

V ohrožení nejsou jenom hraboši, ale také zajíci, srny, kuny, lišky a draví ptáci. Otrávit se mohou i domácí zvířata, hlavně psi a kočky, které mohou jed najít, případně sežrat otrávené zvíře. Přírodovědci jsou v šoku. A obnovují petici, jíž se snaží katastrofě zabránit (připojit se můžete zde).

Po povolení herbicidu Roundup se na naše životní prostředí valí další pohroma. Ministerstvo zemědělství schválilo plošné rozhazování jedu Stutox II proti hrabošům. Důvodem je jejich přemnožení. Už loni v létě odhadovali zemědělci škody napáchané hrabošem polním na 1,6 miliardy korun.

[wp_ad_camp_2]

Letošní mírná zima ale údajně hrozí dalšímu nekontrolovatelnému rozšíření hlodavců. Zemědělci podle ministerstva očekávají, že by škody mohly dosáhnout úrovně téměř pěti miliard korun.

Jedy mají povolovat inspektoři, myslivci i ochránci přírody bijí na poplach

Podle ministerstva zemědělství budou o nasazení jedů rozhodovat inspektoři. Jed by měl být povolen jen v oblastech, kde populace hrabošů překročí takzvaný práh škodlivosti na pětinásobek. Kdo bude hraboše počítat, už ale ministerstvo neupřesnilo. Podrobnosti povolení jedu by měly být zveřejněny do konce února.

Myslivci a ochránci přírody jsou zděšeni. Stutox II totiž podle nich není nebezpečný jenom pro hraboše, ale i pro zvěř a pro jejich predátory. Mezi ně patří i psi a kočky, které se mohou otrávit i tím, že sežerou mrtvé zvíře. Jaké jsou důsledky otravy smrtelným jedem, proti němuž není žádný protijed, píšeme zde: (Jedy v polích: hraboši se znovu rychle rozmnoží……)

[wp_ad_camp_2]

“Jsme přesvědčeni, že rozhodnutí rozmisťovat jed plošně je krátkozraké, nebezpečné a nesystémové. Problém přemnožení hraboše polního je třeba řešit správnými zemědělskými postupy a podporou jeho přirozených nepřátel, nikoli trávením všeho živého, včetně dravců, kteří populace hrabošů v přírodě regulují”, upozorňují autoři petice.

V petičním výboru jsou prof. RNDr. Jakub Hruška, CSc., přírodovědec a vysokoškolský pedagog, Ing. Tomáš Czernin – senátor a zemědělec a Ing. Michal Kučera – radní města Louny a expert na životní prostředí. Podle nich by populaci hrabošů na mnoha místech radikálně omezila i hlubší orba.

Podle Jakuba Hrušky je plošné nasazení jedu Stutox II i v lokálním měřítku naprosto nesmyslné a z hlediska životního prostředí nepřijatelné. “Nemáme tady přemnožení hlodavců, ale přemnožení velkých polí,” varuje Hruška. Dravci, kteří by jinak přemnoženou populaci hrabošů spolehlivě zdecimovali, nemají v současné krajině obřích lánů kde odpočívat ani kde vyvádět potomstvo.

[wp_ad_camp_2]

Přirozeným řešením problémů s hlodavci by tedy podle Hrušky mělo být omezení velikosti polí nebo instalace odpočinkových míst pro dravce. Ti by se pak o regulaci populace hrabošů postarali bez toho, aby stát musel ohrožovat zvěř nebo domácí zvířata.

Etiketa jedu Stutox 2

Už naši předkové věděli, že pokud chtějí ochránit pole, musí dravcům pomáhat. Třeba jen tím, že zatlučou do země kůly.

Zdroj: enmag