Vědci vybízejí k vysazení miliardy nových stromů všude tam, kde je to možné.

Výzkumníci již dávno varovali před nebezpečím změny klimatu, která se při stále nepředvídatelnějších modelech počasí postarala o degradaci ekologických podmínek.

[wp_ad_camp_2]

A teď vědci vybízejí k vysazení miliardy nových stromů všude tam, kde je to možné jako nejlevnější a nejúčinnější způsob, jak zvrátit klimatickou krizi.

Podle nové studie publikované v časopise Science by vysazení asi miliardy nových stromů po celé Zemi mohlo celosvětově pohltit dvě třetiny emisí oxidu uhličitého – přibližně 25 % CO2 v atmosféře – a to vytvořením nesmírných přírodních prostředků k zachycení a uložení emisí dostupným a politicky nekontroverzním způsobem.

Výzkumníci říkají, že Země má prostor pro více než bilion nových stromů, které lze vysadit na opuštěných plochách, v lesích a parcích po celé zeměkouli jako součást nové iniciativy na jejich výsadbu, které by z atmosféry odstranily velkou část emisí zadržujících teplo.

Návrh významného profesora

Profesor Thomas Crowther, ekolog a odborník na klimatické změny ze švýcarského Federálního technologického institutu v Curychu, který vedl výzkum, pro Associated Press řekl:

„Toto je zdaleka nejlevnější – tisícinásobně – řešení na změnu klimatu.“

 

[wp_ad_camp_2]

Crowther také zdůrazňuje, že je naléhavé podniknout důležité kroky vzhledem k ničivému účinku a rychlému postupu klimatických změn, konstatuje, že výsadba stromů by měla téměř okamžitý dopad, protože stromy odstraňují uhlík již v raném věku.

Rovněž říká:

„Je to rozhodně monumentální výzva, která svými rozměry přesně odpovídá problému změny klimatu.“

Údaje Crowtherovy laboratoře využily mapy Google Earth a globální Iniciativa pro zachování lesní biodiverzity (Global Forest Biodiversity Initiative – GFB) pro získání přesné představy o současném počtu stromů na Zemi.

Tato iniciativa se spoléhá na snahy místních dobrovolníků, 1,2 milionu monitorovacích lokalit po celé zeměkouli, satelitní zobrazování, jakož i desítky tisíc vzorků půdy.

Informace získané pomocí technologie strojového učení a umělé inteligence umožnily laboratoři stanovit počet stromů na Zemi na tři biliony – sedmkrát více, než uvádějí údaje NASA.

Crowtherovu týmu to také poskytlo možnost předpovědět, kolik stromů by bylo vhodné vysadit na celé Zemi.

 

[wp_ad_camp_2]

Podle studie by oblast stromů o přibližné rozloze velikosti USA mohla odstranit 205 miliard tun emisí uhlíku – z přibližně 300 miliard tun uhlíkového znečištění vypouštěného do atmosféry za posledních 25 let.

Mezi země s nejdostupnějším prostorem pro opětovné zalesnění patří Austrálie, Brazílie, Kanada, Čína, Rusko a USA.

Podle hlavního autora studie, Jeana Francoise Bastina, kromě stávajících 3 bilionů stromů je na planetě prostor pro minimálně bilion nových stromů, případně pro 1,5 bilionu nových stromů.

Bastin řekl:

„Teď to musí [návrat stromů] do svých národních strategií zapracovat vlády.“

Brazílie na šikmé ploše

Ne všechny vlády jsou bohužel ochotny rozšiřovat své lesy. Například Christian Poirier, programový ředitel neziskové organizace Amazon Watch, pro MintPress řekl, že současný brazilský prezident „Bolsonaro způsobil nejzávažnější omezení a nejzuřivější útok na lidská práva a ochranu životního prostředí v Brazílii od pádu vojenské diktatury v zemi a obnovy demokracie v roce 1985“.

[wp_ad_camp_2]

Od nástupu Bolsonara do funkce je země svědkem prudké eskalace nelegální těžby stromů a krádeže půdy.

Tropické oblasti by se mohly těšit plné lesní pokrývce, zatímco ostatní oblasti by měly řidší pokrývku lesů – což fakticky znamená, že pod baldachýnem stromů by byla polovina zeměkoule.

Pro Guardian Crowther řekl:

„Toto nové kvantitativní hodnocení ukazuje, že obnova [lesů] není jen jedním z našich řešení na změnu klimatu, ale také je jednoznačně nejlepším.

Co mě skutečně šokuje, je ten rozsah. Domníval jsem se, že opětovné zalesnění bude v desítce nejlepších, je však jednoznačně účinnější než všechna ostatní navrhovaná řešení na změnu klimatu.“

Profesor také zdůraznil, že zůstává životně důležité zastavit odlesňování a zvrátit skleníkový efekt a pokud je to možné snížit na nulu emise uhlíku, dokud je ještě čas. Crowther dodal:

„Je to [výsadba stromů] řešení na změnu klimatu, které nevyžaduje, aby Donald Trump začal okamžitě věřit na klimatické změny ani aby vědci přišli s technickými řešeními ke stažení oxidu uhličitého z atmosféry.

 

[wp_ad_camp_2]

Je dostupné teď, je nejlevnější z možných řešení a zapojit do něj se může každý z nás.“

Ne všichni vědci jsou však o Crowtherově studii přesvědčeni. Martin Lukac, profesor z University of Reading, zůstává skeptický, říkaje:

„Vysázení stromů kvůli tomu, aby pohltily dvě třetiny veškeré dosavadní antropogenní [lidmi vytvořené] uhlíkové zátěže zní až příliš dobře na to, aby to byla pravda.“

Zato Myles Allen, profesor geosystematiky na Oxfordské univerzitě, řekl:

„Ano, heroické zalesňování může pomoci, je však načase přestat naznačovat, že existuje nějaké ‚přírodní řešení‘ na pokračující využívání fosilních paliv. Neexistuje. Je mi to líto.“

Závěr

Některé skupiny vzaly věci do vlastních rukou, ať už s podporou výzkumu, nebo bez něj.

Například, jak již bylo na stránce Mind Unleashed publikováno, sikhská iniciativa Projekt milionu stromů si klade za cíl vysadit na celém světě milion nových stromů, přičemž desetitisíce již byly vysazeny.

Zdroj: 9

Pokud vás článek zaujal, můžete ho sdílet.