Závislost jako taková a v kterékoliv formě a podobě není nikdy, nebo téměř nikdy, přínosem pro zvyšování frekvence vibrací. Bohužel se obávám, že některou ze závislostí máme téměř všichni. Jsou však různé druhy závislostí, které se svými důsledky pro práci na sobě a zvyšování frekvence vibrací i výrazně liší. K základním formám práce na sobě tak patří zjišťování, uvědomování si svých závislostí a logicky i práce na jejich odstranění nebo alespoň zmírnění.
Podle mých zkušeností a znalostí panuje v této oblasti mnoho pověr a nepřesností a jako obvykle se nedá ani vyloučit, že i cílených desinformací. Jako příklad často uvádím téměř obecně přijímanou myšlenku, že alkoholik se nemůže ze závislosti vyléčit, ale může pouze abstinovat. Další takovou dle mého názoru cílenou desinformací je , že psychotropní látky jsou všechny návykové drogy, ačkoliv v některých případech se naopak jedná o látky, s jejichž pomocí se lze závislosti na drogách zbavit. V této souvislosti se například mluví o iboze nebo ayahuasce.
Od závislostí je nutné odlišovat naše přirozené pudy a instinkty jako je pud sebezáchovy, pud výživy, pohlavní pud apod., kdy je dobré vědět, že i tyto instinkty jsou ovlivňovány morfogenetickými poli a mění se a vyvíjejí. Myslím, že v jednotlivých případech nebude obtížné rozlišovat mezi pohlavním pudem a závislostí na sexu nebo mezi pudem výživy a závislosti na jídle, případně na konkrétním jídle. Klasická je závislost na sladkém, kterou trpí mnoho lidí v současné době.
[wp_ad_camp_2]
Závislost číslo 1 = egoismus
Než se budu věnovat jednotlivým formám závislostí, i když účelem tohoto textu není jejich výčet, považuji za nutné věnovat se základní závislosti, ze které v podstatě většinou ostatní do určité míry pramení. Tou základní závislostí je naše závislost na egu plynoucí z našeho ztotožnění se s ním. Vím, že se hodně opakuji, ale stále se setkávám s nepochopením této základní myšlenky. Ego je role, kterou jsme si přišli zahrát a té se nemůžeme zbavit. Čeho se ale můžeme zbavit, je egoismus, což není nic jiného, než ztotožnění se s touto rolí, forma závislosti na této roli.
Své ego a jeho principy je dobré pochopit a přijmout je, abychom se dokázali zbavit egoismu, tedy zbavit se závislosti na egu, závislosti na výsledcích postavy v té konkrétní hře, závislosti na výsledcích postavy, na kterou je právě naše vědomí koncentrováno.
Ego je role, kterou jsme si přišli zahrát v rámci kosmické hry a egoismus je naše závislost na této roli a tak i altruismus může být egoismem. Z toho, jak lidé hrají různé role lze vyvodit, že existují i různé druhy egoismu. Egoismus altruisty je samozřejmě mnohem sympatičtější než egoismus sobce.
Považuji za důležité připomenout, že i velká většina těch, kteří si jsou vědomi relativní duality ega a duše, je na svém egu závislá. Tato závislost se projevuje tak, že nejsou schopni si v běhu každodenní reality uvědomovat, že „jen“ hrají určitou roli v Kosmické hře a jsou emočně závislí na „výsledcích“, které jejich „postava“ v této hře dosahuje. Vím i dle vlastní zkušenosti, že je relativně velmi obtížné nenechat se vtáhnout do děje tak, že již nejsme schopni být současně i nezaujatými pozorovateli.
Na příkladu závislosti, kterou považuji za základní, chci poukázat na to nejdůležitější v první fázi, a to je poznání či uvědomění si své závislosti. K tomu však musím dojít k poznání, že nejsem egem, rolí, kterou jsem si přišel zahrát, ale jsem duší (vědomím), tedy hercem, který si roli přišel zahrát.
[wp_ad_camp_2]
Krok číslo 1 – uvědomění si závislosti
Uvědomění či připuštění si vlastní závislosti, ať už se jedná o jakoukoliv závislost je tou základní podmínkou k práci na zbavení se té závislosti. Obávám se, že bohužel většina lidí trpících nějakou formou těžších závislostí jako jsou závislosti na drogách, na moci, na penězích či přírůstku peněz si svou závislost nepřipouští a proti těm, kteří jim informaci o jejich závislosti předávají, jsou schopni vystupovat i velmi agresivně.
Překvapuje mě, jak stále ještě je mezi lidmi podceňována závislost na moci, přestože je to dle mého názoru nejsilnější droga vesmíru. Většinou je závislost na moci zaměňována za závislosti na penězích a jejich přírůstku, i když do určité míry se jedná o spojené nádoby.
Moc lze zneužívat nebo využívat ve prospěch sebe anebo určité společnosti či vrstvy společnosti. Stále ale zůstává droga zvaná moc a stále zůstává drogová závislost na této moci. Ostatně existenci závislosti na moci už potvrdili i vědci, kteří zjistili, že pocit moci má na mozek člověka podobný efekt jako kokain. Zvyšuje hladinu testosteronu a jeho vedlejšího produktu 3α-Androstanediolu jak u mužů, tak i u žen. To vede ke zvýšené hladině chemické látky dopaminu, která hraje roli v mozkovém mechanismu předvídání odměny. Tento pocit může být (dle mého názoru je) pro člověka vysoce návykový.
Zdravé, méně zdravé a zcela nezdravé závislosti
V dnešní době je v civilizovaném světě alespoň pro 50 % lidí jídlo drogou a mají na něm těžkou závislost. Tím nemyslím nutnost jídla pro přežití. Není důvod nikoho přesvědčovat, aby vůbec nejedl. Jsou i lidé, kteří mají závislost na práci – tak zvaní workholici. Přesto tato závislost, tento workoholismus může a často bývá ostatním prospěšný.
Jsou i závislosti, které se nezdají ostatním lidem jako závislost, ale přesto jí jsou. Nemálo lidí si vytváří závislost na duchovní cestě a neuvědomuje si, že jakákoliv závislost je překážkou duchovního rozvoje. Nebezpečná je v této souvislosti závislost na výsledcích této cesty, protože na jedné straně nedostavení se těch správných výsledků může vést k odvrácení se od této cesty anebo na straně druhé může vést k používání prostředků, které ve svých důsledcích ke zvyšování frekvence vibrací nevedou.
[wp_ad_camp_2]
Obchod, kam se jen podíváme
Jednou z nejčastěji nepochopených závislostí, kterou často nevidí nejen závislí, ale ani lidé z okolí závislého, je závislost, která je zaměňována za lásku. Nejedná se pouze o závislost na partnerovi, ale v podstatě o závislost na jakékoliv bytosti. Nemusí se jednat jen o bytost lidskou. Nejsou takovou výjimkou závislosti na domácích zvířatech, zejména psech a kočkách, které dostávají výraznou přednost před bytostmi lidskými, i když se tato přednost dá často pochopit. Častou závislostí vnímanou jako láska jsou vztahy mezi rodiči a dětmi, ale nedoporučuji to některé z takto ,,milujících“ matek sdělovat. Jedná se o závislost na protihodnotě, kterou očekávají, že dostanou za svoji předávanou energii „lásky“ a tou protihodnotou často bývá energie vitální.
Podstata většiny závislostí je energetická. Jedná se o závislost na určité formě energie. Dotace systému energií mohou mít různou formu např. drog, alkoholu, psychotropních látek, různých léků (zejména antidepresiv), ale i jiných poživatin jako je káva, čaj, cukr apod., některých druhů pohybových aktivit, sexu, počítačových a jiných her, ale i tzv. duchovních kurzů, seminářů nebo pobytů v ašrámech, holotropního dýchání, autohypnózy, některých forem vizualizací, meditací apod. V neposlední řadě se jedná i o energie získávané z živých bytostí a závislost na této formě energie rozhodně není zanedbatelná ve své četnosti a svých následcích, a to nejen pro toho, kdo je závislý, ale i pro ty bytosti, které závislého svoji energii dotují, ať už vědomě, nebo, což je častější případ, nevědomě.
Pozitivní a negativní aspekty půjčky: Co převáží
Při všech druzích závislosti je nutno si uvědomovat, že se vždy jedná svým způsobem o smlouvu, kdy dostáváme nějakou hodnotu a musíme vždy počítat s tím, že za to musíme nějakou protihodnotou zaplatit.
Pokud účelem přijmutí „půjčky“ a hodnotou, kterou v rámci některé z takto uzavřených smluv dostáváme, je poznání, které pozitivně ovlivní náš následný život a bude impulzem k dlouhodobé práci na zvyšování frekvence vibrací, tak takováto půjčka může mít smysl, i když jsou použity prostředky, které jsou jinak většinovou společností (ať už z důvodů neznalosti či úmyslné desinformace) odsuzovány.
Dlouhodobá závislost na drogách všeho druhu (míněn i cukr, káva apod.) a možná se dá říct, že i každá dlouhodobá závislost (např. gamblerství), vzniká tím, že odměnou za „drogu“ je určitá euforie díky vypůjčené energii. Po té, když dojde k vrácení energie, nám tato energie chybí, a tak následuje vždy dysforie (deprese). Obdobný proces vědci prokázali i u drogy jménem cukr.
Abychom se dostali z tohoto stavu alespoň do normálního stavu, musíme pracovat na získání této energie. Další možností je vytloukání dluhu dluhem, tím, že si znovu energii vypůjčíme (např. další dávkou alkoholu nebo cukru) a můžeme se tak dostat a většinou dostáváme do bludného kruhu končícího i totálním bankrotem, tak jako ve světě finanční energie.
Dalším nebezpečím v tomto procesu je i to, že po čase forma a intenzita získané euforie zevšední a toužíme po stále silnějších projevech euforie. Netýká se to pouze drog, ale i závislosti na sexu, penězích či moci a dokonce i závislosti na vitální energii z živých bytostí.
Krok číslo 2 – Práce na vnitřní vůli mít závislost pod kontrolou
Závislost na euforickém stavu (na této půjčce energie) je daleko horší než tzv. vlastní fyzická závislost (nepřítomnost nikotinu či alkoholu v krvi) na „droze“, pravděpodobně s výjimkou těžkých drog jako je např. heroin. To se týká i ostatních závislostí jako např. na sexu, běhání, duchovních seminářích apod.
Různé druhy těchto energetických půjček mají i různé (i hrůzné) druhy následků. Nejedná se vždy pouze jen o kvantitu, ale i o kvalitu (o podmínky uzavírané smlouvy). Pokud mám závislost na běhu v přírodě, jedná se rovněž o závislost na dosahování euforického stavu, ale následky jsou ve srovnání s jinými druhy smluv podstatně menší. I když zcela opotřebované klouby či rozpadlé manželství také nemusí být malou daní. A i v takovýchto případech jako je běhání je nutno počítat s tím, že po stavu euforie se dostaví situace, kdy průběh sinusoidy naší nálady bude směřovat dolů. Ale samozřejmě takovýto průběh se nedá srovnat s kocovinou po požití alkoholu či jiné drogy.
[wp_ad_camp_2]
Závislost na duchovním vzdělávání
Pobyty na duchovních seminářích, přednáškách či kurzech jsou také jistou formou výpůjčky (platíme zde rovněž energií finanční a časovou) a pokud nám to nebude sloužit k tomu, abychom následnou prací se naučili energii získávat, ale bude to sloužit pouze k jednorázovému krátkodobému zvýšení frekvence vibrací, tak to nesplní svůj účel a při vrácení do běžného života se minimálně vrátíme do původního stavu. K tomu se bohužel někdy přidávají i pocity nadřazenosti plynoucí ze stavů přechodně zvýšené frekvence vibrací.
Tímto tématem jsem se již několikrát zabýval, ale nově je nutné přidat ještě další informaci, kterou jsem v době, kdy jsem tato témata zpracovával, ještě neměl. V případě těžších závislostí je nutné zkoumat, zda závislý nemá přisedlíka, popřípadě se nejedná o návyky obsažené v osobním morfogenetickém poli závislého, které přešly z minulých inkarnací. Z jiného úhlu pohledu se dá mluvit o karmických vazbách.
Dlouhodobou závislostí většinou dochází k celkovému stavu téměř neustálého nedostatku energie, což má za následek oslabení aurického ochranného pole – jemněhmotného imunitního systému. Proto velmi často dochází k tomu, že se na člověka s oslabeným aurickým polem napojí různé formy parazitických entit, které negativně ovlivňují člověka (mimo jiné samozřejmě směrem k udržování závislosti). Kromě přisedlíků mohou negativní energie vzniklé agresivním jednáním závislého člověka být tak zdrojem energie pro tyto entity. U alkoholiků se dost často jedná o velmi agresivní chování vůči druhým i sobě a z toho vzniklé negativní energie jsou pak „potravou“ pro tyto astrální parazity.
Dalším jevem, který je víceméně opomíjen (nemluvě o oficiální vědě), ale který také hraje svou významnou roli v této oblasti, jsou egregory jednotlivých závislostí a s nimi spojenými symboly a rituály. Egregor každé závislosti aktivně ovlivňuje závislé k udržování, případně prohlubování, této závislosti a využívá k tomu i s ním spojené symboly (např. tvary sklenic pro pivo, víno, likéry) a rituály (typické např. pro kouření či pití kávy a různé oslavy a druhy zábav). S těmito symboly a rituály rovněž vědomě a úspěšně pracují i reklamy na předměty závislostí. Při práci na odstranění některé ze závislostí není dobré zapomínat i na tuto skutečnost.
Různé druhy závislostí bývají i vzájemně propojeny (velmi často právě rituály) a dochází tak k synergickým efektům. Z nejběžnějších je například propojení mezi alkoholem a kouřením, alkoholem a jídlem, alkoholem a sexem, alkoholem a některými druhy zábavy (na kterých rovněž může být závislost).
Netypické druhy závislostí
Nechci ani nemohu zde vyjmenovávat všechny druhy závislostí, ale uvedu některé příklady, které by možná někoho jako závislost nenapadlo pojmenovat.
Závislost na adrenalinu (horolezci, dobrodruzi, hrdinové), na úspěchu a na slávě (umělci, sportovci), na práci (workholici), na informacích (informholici), na utrpení (masochisti nejen ve formě sexuální úchylky), na sebeobětování pro druhé (nazývám to syndrom matky Terezy), na televizi a televizních seriálech, na nakupování apod.
Některé druhy těchto závislostí jsou pro společnost víceméně prospěšné a často tak i hodnoceny či odměňovány, jako např. workholici, či závislí na sebeobětování pro druhé, ale vždy je nutné je chápat jako závislost.
Snad nejhorší forma závislosti z pohledu společenské škodlivosti (dle mého názoru ještě vysoce překračující všechny ostatní druhy) je závislost na penězích a moci, což jsou spojené nádoby. Silně negativní vliv této závislosti můžeme všichni téměř neustále sledovat v „přímém přenosu“ v rámci české i celosvětové scény a zjištění jeho výskytu v dějinách lidstva (které by se z určitého úhlu daly také charakterizovat jako dějiny válek) je opravdu zcela snadné, nezpochybňované a nezpochybnitelné. Tento nejškodlivější druh závislosti není v této společnosti klasifikován jako nemoc a léčen, ale bohužel někdy i glorifikován, což je celkem pochopitelné, když si uvědomíme, kdo glorifikátory platí.
Strach je skutečně příčinou vzniku mnoha závislostí, ačkoliv se to u některých tak nemusí jevit. Strach ze ztráty života, moci peněz, ale i další formy strachu vedou u konkrétních lidí k neustálému stresu a tím i nedostatku energie, která je pak doplňována formou drog jako je například alkohol nebo cukr, ale také čerpáním vitální energie z živých bytostí.
Jednou ze zvláštních forem závislostí je i závislost na některé z forem či úrovni matrixu, což bývá většinou spojeno se závislostí na egu, i když to jsou přece jen dva rozdílné pojmy.
[wp_ad_camp_2]
Poznej sám sebe
Řekl bych bez nějakých nároků na pravdivost, že přece jen jsme si schopni častěji a ve větší míře uvědomovat existenci matrixu a naši závislost na něm, než si uvědomovat své ztotožňování se s egem a naši závislost na něm. To pravděpodobně pramení z obecné lidské vlastnosti zkoumat (a hodnotit) více své okolí a druhé než sebe.
Proto nevidím problém v existenci matrixu jako takového, ale vidím ho v případném nedostatku poznání, které spočívá v neznalosti či nevíře v existenci matrixu a v závislosti na něm, či přesněji na některých jeho částech.
Téměř každá (ne-li každá závislost) má své vlastní rituály. Prostřednictvím rituálů je ale možno vytvářet nejen negativní, ale i pozitivní morfogenetická pole (hodnocení záleží však vždy na hodnotiteli).
Závislost na ostatních
Ještě jedním zvláštním případem závislosti je závislost na morfogenetickém poli lidstva. Zbavení se této závislosti je jedno z nejtěžších, protože toto morfogenetické pole nás ovládá velmi silně.
Nácvik využívání paranormálních schopností je do značné míry nácvikem nezávislosti na morfogenetickém poli lidstva, nebo se to také dá formulovat jako nácvik zbavování se závislosti na morfogenetickém poli lidstva.
Nácvik zbavování se závislosti na morfogenetickém poli lidstva (odpojování od matrixu) v běžném každodenním životě se dá provádět formou neustálé koncentrace (bdělosti) na uvědomování si všech prováděných činností a jejich omezení morfogenetickým polem nevíry lidstva v možnost provádění těchto činností jinou (paranormální) formou.
Také si chodíme zahrát hru zvanou tenis nebo šachy a ve velké většině z toho nečiníme jediný smysl života. Ti, kteří tak činí, jsou velmi jednostranní a ostatní je hodnotí jako svým způsobem postižené. Obdobně je možné vnímat jako určitý druh postižení závislost na hře na vývoj.
Negativní je závislost naší společnosti na výsledcích této hry na vývoj (v daném případě zejména technologický). Jsou lidé, kteří jen díky své závislosti na této hře musí mít stále nejnovější výkřiky techniky.
[wp_ad_camp_2]
Jedna z forem závislostí na energii z živých bytostí se týká veřejně známých a populárních lidí. Mnoho energie dostávají různí náboženští vůdcové a nemusí se jednat jen o takové posty jako je papež nebo imámové. I guruové a vůdci podstatně menších náboženských skupin dostávají od svých oveček takové množství energie, že už se jí nikdy nechtějí vzdát. Jedná se i o herce, zpěváky nebo sportovce, kteří si dokážou vytvořit velmi hluboký návyk až drogovou závislost na těchto energiích.
Zdroj: 1
Alkoholu a drogám holdují lidé, kterým záleží na dobrých vztazích, jen ty dobré vztahy neumí jaksi bez alkoholu realizovat, píše Lazarev. A to vyvolává v každém případě řadu dalších otázek.
Závislost je následek toho, že žijeme. Závislost je rozšířená , např. na počasí, na rodičích , na partnerovi, na šéfovi, na penězích, na Bohu a pod.
Z toho některé závislosti jsou zničující jako např, alkohol, drogy , kouření. Ovlivní metabolismus a pak jen těžko stačí vůle se závislostí skončit. Vím o tom, že je možné odstranit příčinu, a to jen s pomocí vhodné homeopatie, prostě svobodná vůle může být na toto krátká.
Myslíš, že by toto pochopil 28 ročný muž alkoholik, mňa by vysmial..
eva – vysmej ty jeho! Ako úbožiaka – ktorého si porodila, ale nemôžeš byť naňho hrdá. Len to nezvaľuj na jeho otca. Eva! – pozri sa mu do očí! A pozri sa mu do očí tak, aby to pochopil, uvedomil si to! A potom sa v ňom buď naštartuje SEBADÔSTOJNOSŤ, alebo nie!
Inak – „základnou povinnosťou rodičov je vyhnať dospelé deti z domu!“ – čo neznamená im nepomôcť, keď sú v sračkách, ale Eva – pokiaľ si ho – syna, aj podvedome pripútavaš ako tvojho SERVISMANA – základ problému môže byť v tomto – a v tebe! Lebo – kto ho nenaučil slobode, kto ho nenaučil zodpovednosti?
Maroš , ďakujem, pekne si to napísal, len neviem či píšeš o teórií alebo si to skutočne zažil, keď si to zažil
a dokázal presvedčiť človeka tak klobúk dolu. Skúšali sme asi dosť veľa, nechcem sa sťažovať nič nepomáha.
Ale nevzdávam to.
Ďakujem a prajem všetko dobré.
eva – odporúčam knihu zo začiatku 90-rokov – Veľká príručka hypnózy. Vďaka nej som sa zbavil určitých ovládačov – a to aj od konkrétnej zlomyseľnej „školskej“ psychologičky /niektoré takéto „aktivity“ sme mali na gympli povinné/, s ktorej dcérou som chodil – dovtedy, než som zistil, že paktuje s ďalšími dvomi chlaňmi – čo skončilo určitým konfliktom /vôbec nič sa jej nestalo, len som ju vystrašil/ – takže jej pomstychtivá matka porušila – židula – lege artis. A po 10-ročiach, keď som sa zveril matke, lebo ju začala stretávať n ulici – tak si to vybavila zase moja matka s ňou. Tých ovládačov je okolo nás plno – aj toho zlomyselného podvedomia – neprajnosti, takže zlatá zásada – nikomu sa nezdôverovať so svojími snami, predstavami, túžbami, plánmi – ani najbližším, lebo nikdy nevieme, kedy narazíme na stret záujmov – typický príklad – byba sa zverí najlepšej priateľke, že sa jej páči nejaký chlapec-muž, ale netuší, že po nej pasie aj tá jej priateľka. Detto predstavy o zamestnaní, konkrétne projekty. Existuje dobrý test priateľstva – spomeň dotyčnej osobe, že y si chcela vyhrať Jackpot v Lotto – pokiaľ bude odpoveď – „Myslíš, že akurát ty vyhráš?!“ – a je ti jasno.
Z určitých osobných dôvodov som začal fajčiť – potreboval som sa dostať kvôli rodinným problémom zo stresu – a kamarát si to v pohode užíval. Ten mechanizmus sa volá fascinácia učitou prirodzenou autoritou – t. j., že začneš napodobňovať jej gestá aj zvyklosti – teda aj zlozvyky. Je to na podvedomej úrovni – decká do toho spadnú, keď chcú byť súčasťou nejakej bandy – aby mali rešpekt – stanú sa otrokmi vodcu. Po 10 rokoch – keď som fajčil 80 – lebo v robote stresy, som si uvedomil, že toto ma zabije – a v robote som denne pozoroval drogovú scénu – a ako sa z mne známych ľudí stávali doslova žobráci – závislí na dávkach od špinavých albánskych díleroch – ktorí si užívali pohŕdanie týmito – kedysi úspešnými a normálnymi ľuďmi. A to bol bod zlomu, ktorý ma naštartoval, že do riti so závislosťou na nikotíne – toto je proti mojej slobode a zdraviu – dosť koniec! Začal som sa pomaly čistiť – magnéziovými tabletami – bol som pokojnejší, fajčil som len ku káve, a jedného dňa, keď som omylom zobral cigu z balíčka kolegu – boli to 2 balíky rovnakých Spárt – a prachov sme mali na kartóny denne – keď m za to napadol – som balík cigariet od zúrivosti roztrhal a rozlámal aj zapaľovač – a odvtedy desaťročia nefajčím, a nikdy som nebojoval s chuťou na cigu – neznášam dym aj v krčme. Raz z pár rokov sa mi prisní sen, že som si zapálil – a to sa zobudím zdesený a spotený ako myš.
Čo sa týka alkoholu – tak opäť vďaka jednému povinnému psychologickému vyšetreniu na nátlak úradu práce /lebo nutná „spolupráca“/ som absolvoval určitý test, podľa ktorého sa premietajú osobnostné hodnoty do 4 kvadrantov podvedomia – 1. strach v opozícii s 2. radosťou, 3. nerozhodnosť v opozícii s 4. ľahostajnosťou.
V kvadrante 3. nerozhodnosť – žiadna hodnota, v kvadrante 4. ľahostajnosť – bol práve alkohol, takže hoci som na začiatku priznal, že som tzv. pijan – podľa tohto nie som na alkohole závislý psychicky.
A v podstate s ním problém nemám – keď „mám chuť“ – dám si, a potom celé týždne nie. Ide skôr o chuť na víno a iné – nie kvôli alkoholu.
A tak sme sa dostali k možnému riešeniu tvojho problému so synovov závislosťou:
1/ Analýza spustenia konzumácie, užívania – ten plne prvý krát – kto bol ako autorita za tým.
2/ Motivácia skončiť – zdravie, sloboda, sebaúcta, spoľahlivosť, dôvera okolia – pokiaľ má sebadeštruktívne sociopatické tendencie – tak v tom ti neporadím. Potom je to psychopat – a to sa dá len násilne – oddelením od zdroja – súd, liečebňa – závisí na stupni jeho osobnostnej deprivácie.
Osobne poznám ťažkého alkoholika a dementa, ktorý sa z toho – pod hrozbou trestného stíhania, liečením dostal, ale v pozadí bola saturácia jeho alko závislosti – závislosťou na konkrétnej žene – družke – ktorá si z neho urobila spokojného servismana.
3/ Pomocný detox – odporúčam tie najlacnejšie magnéziové tablety – účinok sa prejaví po cca 2 týždňoch – pokoj, neagresivita, strata tej vysokej chuti na alkohol, cigarety.
4/ Chuťová saturácia – prechod na nízkoalkoholové výrobky – víno k jedlu, nízko stupňové pivo k jedlu, pivo so sirupom – grep radler, až po nealkoholické pivo.
To psychologické vyšetrenie je veľmi dôležité – dá odpovede na mnoho vecí.
Pokiaľ má človek aspoň základný atribút slobody v sebe – každej závislosti je možné zbaviť sa konfrontáciou – „JA ako otrok tohoto, JA ako nezávislý od tohoto.“ Infantilným – nedospelým – vnútorne nekompetentným – závislosť vyhovuje! Je možné sa na ňu pohodlne vyhovárať – „To moja mama môže za môj spackaný život, to moja vláda môže za môj spackaný život!“ To je moja odpoveď nielen eve.
Kto sa bojí slobody – potrebuje závislosť. Alkoholový a drogový úlet je len virtuálna vychádzka do sveta slobodných – nie sloboda!
Závislosť je ovládač – buď ho chceš, alebo nechceš! Mozog a jeho závislosť na špecifických molekulách nemôže byť pánom mojej osobnosti! Pánom mojej osobnosti je moja vôľa – buď ju mám, alebo ju nemám! Vôľa zásadne musí byť silnejšia ako mozog! Vôľa musí byť vždy oddelená od chcenia tela a od chcenia mysle – mozgu. Skutočná vôľa je riadená dušou – nie mysľou! To je kľúč!
Myslíš, že keď toto dám môjmu 28 ročnému synovi prečítať, že to pochopí…
otec bol tiež alkoholik ?
ešte som sa nikde nedozvedela ako sa závislostí zbaviť /alkoholu/
Pokud jde o zbavení závislosti na alkoholu, tam je důležitá motivace alkoholika
Poraďte motiváciu,nič nezaberá
Motivace alkoholika může být:
– rodina (buď přestane bumbat alkohol kvůli manželce anebo dětem – ideálně obojímu)
– zaměstnání
– alkohol nahradí nějakou jinou užitečnou konstruktivní činností (zaměření na svoje hobby – zahradničení, kreslení, sport,…)
a takhle můžeme pokračovat donekonečna
——
Ideální je pokud alkoholik zjistí, že mu alkohol vadí
– buď profesně (mohl by přijít o zaměstnání nebo o řidičák (někdy i oboje))
– nejlepší je když v sobě dojde k rozhodnutí, že mu alkohol vadí (důvod že mu vadí může být jakýkoliv třeba jen, že mu vadí, že alkohol pije) a chce nebo začne tuto situaci řešit (v tomto případě dokáže pokud má motivaci a pevnou vůli se z alkoholismu dostat sám bez doktora, pouze s oporou nejbližších – rodina, kolegové v práci,…..)
——
Lze vyzkoušet protialkoholní léčbu, ale výsledky jsou spíše nějak jak ve filmu Dobří holubi se vracejí;
návštěva psychologa, který rozebere situaci a zjistí se příčina, proč dotyčný začal *chlastat*
—–
Dost tzv. vyléčených alkoholiků *spadne* zpět do alkoholového opejení i po dlouhých letech abstinence
—–
takhle na dálku se blbě radí……
Zbavit se závislosti na alkoholu je být štastnější..vidět krásu v opojení životem, než alkoholu..jen tomu absolutně něvěnovat pozornost, být v lepší pohodě, změnit na čistší vibrace a odejde to samo..Chce to taky změnit kolektiv, který Vás pořád nutí dělat co oni chtějí, jinak Vás nepříjmou..Zkrátka vyprdnout se na lidi, co neberou člověka takového, jaký je a nikomu neubližuje a chce se duchovně vzdělávat..
MÔJ ANTABUSOVÝ PRÍBEH
Milá eva!
Tvoja otázka je úplne na mieste. Podnietila ma k tomu, aby som opäť sadla ku compu a napísala niečo konštruktívne. Kedysi som s problémom závislosti na alkohole bojovala ja sama. Snáď ťa inšpiruje môj vlastný životný príbeh, ktorý sa mi udial pred viacerými rokmi a stane sa pre teba (ale aj snáď i pre iných) odpoveďou na tvoju úprimnú otázku/konštatovanie.
Kedysi som stretla inteligentného, pekného a umelecky talentovaného mladého muža, ktorý mi veľmi pomohol. (Aspoň túto časť trochu zostručním) – doslova o mňa bojoval ako „o princeznú so zlým drakom“. Preukázal odvahu, s akou som sa do tej doby a ani potom, nestretla u žiadneho iného muža. Hlboko tým na mňa zapôsobil a získal si moju úctu i moje ženské srdce. Okrem iného aj preto, že ako jediný muž v mojom živote prejavil záujem nielen o moje telo ale aj o moje osobné pocity, o moje osobné problémy a o ich riešenie. V mojich očiach išlo o heroický čin, podobný historickým hrdinom (napr. starým Sparťanom) a vďaka ktorému ma doslova vytrhol z pazúrov môjho úhlavného nepriateľa, ktorý si neváhal vybavovať svoje účty aj veľmi ostrými a nebezpečnými prostriedkami. Môj nepriateľ, vďaka preukázanej odvahe môjho priateľa, utrpel konečnú porážku a ja som bola od jeho útlaku, nátlaku a manipulácií definitívne oslobodená! (Neskôr som s týmto odvážnym mladíkom prežila takmer 7 spoločných rokov.)
Avšak tento mladý hrdina mal od 16 rokov veľký problém práve s alkoholom….. Už na začiatku nášho vzťahu som si to všimla. Nejaký čas (asi rok) som mu to jeho neskutočné pitie tolerovala. Ale dlhšie som to už nebola ochotná znášať kvôli tomu, že v stavoch opitosti býval často agresívny a ja som sa v jeho prítomnosti prestala cítiť bezpečne. Uvažovala som o definitívnom rozchode. Lenže stále som mu nevedela zabudnúť ten jeho hrdinský skutok, pre ktorý som si ho stále vážila ako človeka a cítila som stále hlbokú vďaku i úctu k nemu a súčasne som neprestala pociťovať hlboký súcit s jeho problémami, ktoré prežil kedysi v dectve (s ktorými sa mi sám zdôveril) a kvôli ktorým vlastne začal piť. Ocitla som sa pod veľkým tlakom, s veľkým pocitom zodpovednosti a určitého „energetického“ dlhu. A to definitívne zmenilo spôsob môjho myslenia a priviedlo ma to k rozhodnutiu, že to, čo on v minulosti urobil pre mňa, sa mu pokúsim „splatiť“ tým, že vynaložím všetko svoje životné úsilie na to, aby som ho z jeho závislosti dostala. Využila som na to poznatky, ktoré som nadobudla v minulosti tým, že som si kedysi zo zvedavosti naštudovala o alkohole (a o závislostiach všeobecne) všetko, na čo som kde natrafila. Ale návod na to, ako dobrovoľne dotiahnuť alkoholika na protialkoholickú liečbu, žiaľ, nikde nikto neuvádzal. Pretože to je práve NEVYHNUTNÁ PODMIENKA – MUSÍ S TÝM ON SÁM DOBROVOĽNE (BEZ AKÉHOKOĽVEK NÁTLAKU) SÚHLASIŤ!!!!! Ten návod som si musela „spomedzi riadkov“ domyslieť ja sama. Bolo to ako lúskanie veľmi tvrdého orecha. Prebdela som kvôli tomu veľa nocí a uvažovala som o tom, ako tieto svoje vedomosti uviesť do praxe. Z duchovného pohľadu mi bolo už vtedy jasné, že nie je možné zmeniť iného človeka, že ZMENIŤ MÔŽEM IBA SAMÚ SEBA A TÝM MUSÍM ZAČAŤ – inak nedosiahnem vôbec nič ani vyhrážkami, ani násilím, ani vydieraním (citovým, či iným), ani profilovaním, ani prehováraním, ani prosbami, ani slzami, ani žiadnou manipuláciou….. Že by to všetko bolo iba hádzanie hrachu na stenu. Až ma to počas jednej takejto prebdetej noci napadlo. Spomenula som si totiž, že v tých (inak veľmi kvalitných) článkoch o závislostiach bola zmienka o probléme, ktorý je ľuďom málo známy – teda o takzvanej „SPOLUZÁVISLOSTI“! Doslova išlo o to, že príbuzní (priatelia a pod.) závislého človeka, nechtiac a nevdojak podporujú alkoholika v jeho pití tým, že mu pitie nielen tolerujú, ale sa spolu s ním častokrát aj zúčastňujú pitím alkoholu (i keď možno iba príležitostne a v menších množstvách) a dokonca tento jeho problém zakrývajú a zľahčujú pred okolím tým, že ostatným tvrdia napríklad toto: „Ale veď náš otec (syn, brat, matka, sestra, dcéra…..) nepije až tak veľa, alebo viac, ako iní, veď on/ona nepije až tak často a a pod. A tým sa stávajú PSYCHOLOGICKY SPOLUZÁVISLÝMI NA JEHO PITÍ! A bingo! Odrazu sa mi v hlave rozsvietila tá „správna baterka“ a celý plán bol odrazu na svete! UVEDOMILA SOM SI TOTIŽ, ŽE AJ NAPRIEK TOMU, ŽE JA SAMA SOM NIKDY NA ALKOHOLE NEBOLA ZÁVISLÁ, ŽE SOM SA STALA SPOLUZÁVISLOU TÝM, ŽE SOM SPOLU S MOJÍM PRIATEĽOM CHODILA PO TÝCH KRČMÁCH A ŽE SOM SI AJ JA V JEHO PRÍTOMNOSTI ČASTEJŠIE DALA NEJAKÉ TO PIVO, aj keď nie v takom veľkom množstve, ako on….. TAKŽE ČO TAKÉ ZÁSADNÉ SA STALO? NO IBA TO, ŽE SOM SI UVEDOMILA A PRIZNALA SOM SI SVOJ VLASTNÝ PROBLÉM – SVOJU VLASTNÚ CHYBU – SVOJU VLASTNÚ SPOLUZÁVISLOSŤ!!!!! Až na základe tohto uvedomenia bolo možné reálne stavať! A okamžite mi začalo byť jasné, čo a ako mám urobiť. Do praxe som toto svoje uvedomenie pretavila nasledovne:
…..jedného krásneho dňa mi môj priateľ – alkoholik zavolal do práce, či budem mať po robote na neho čas a že či môže pre mňa prísť a či si s ním pôjdem niekam sadnúť…. (Klasika!) Ja som mu odpovedala, že „áno, že mám po robote voľný čas, môžeme si ísť spolu niekam sadnúť a môže pre mňa prísť, ale ak by mu to nevadilo, pred tým si budem musieť stihnúť vybaviť ešte jednu maličkosť“. On s tým súhlasil a po fajronte pre mňa skutočne prišiel do mojej práce a spoločne sme odišli. Cestou sa ma pýtal, že kam to pôjdeme vybaviť tú moju „maličkosť“ a že či to bude ďaleko, či to bude dlho trvať a pod. Moje odpovede boli takéhoto druhu: „Neboj sa, tu nastúpime na električku a onedlho tam budeme“ a pod. Potom vyzvedal, že čo to vlastne potrebujem vybaviť, či by som to nemohla odložiť na inokedy….. Ja som iba stručne povedala, že „potrebujem si vybaviť niečo u jednej mojej známej doktorky a že som s ňou už dohodnutá a odložiť to kvôli tej dohode nemôžem, pretože na mňa čaká“. On s tým síce neochotne súhlasil, ale bol ochotný ísť spolu so mnou v nádeji, že si potom pôjdeme spolu niekam sadnúť…..
Takto sme išli dosť dlho električkou, potom sme ešte prestúpili na trolejbus (to už bol značne nervózny z toho, ako nám to cestovanie príliš dlho trvá a kedy si pôjdeme konečne niekam sadnúť atď.) Ja som ho stále uisťovala, že onedlho tam budeme, až kým sme konečne nevystúpili pred známym Centrom pre liečbu drogových závislostí. Priateľ sa na mňa veľmi začudovane pozrel a opýtal sa ma: „A tá tvoja doktorka je akože v tejto budove?“ Ja som mu na to stručne, so stoickým pokojom a bez zbytočného vysvetľovania odpovedala, že „áno“ a vykročila som smerom k hlavnému vchodu a zazvonila na zvonček centrálneho príjmu. Dvere mi otvorila sestrička a pozvala nás obidvoch dnu. Tam nám ponúkla stoličky, aby sme si sadli a opýtala sa ma, že aký mám problém. Tak som sa jej priznala z toho, že JA mám v poslednej dobe veľký problém s alkoholom a že som si uvedomila, že keď si vypijem, tak potom robím veci, ktoré by som za iných okolností nerobila, že robím rozhodnutia, ktoré by som inak určite nikdy neurobila, že prepíjam už veľké množstvo peňazí, čo mi tak isto zasahuje do života a že si s tým už neviem sama poradiť a preto som prišla poprosiť o ich odbornú pomoc. (Jasne, že som vypustila aj zopár slzičiek, aby to celé získalo na dôveryhodnosti) a následne si sestrička odo mňa vypýtala môj občiansky preukaz a zaregistrovala ma. Potom mi vysvetlila, kedy sa mám dostaviť na prednášku o Antabuse a že po prednáške budem chodiť 2x do týždňa do ich centra na jeho užívanie a celé to bude trvať minimálne rok, aby sa dosiahol žiadaný efekt…..
Samozrejme, že môj priateľ celé toto neuveriteľné, divadelné predstavenie šokovane sledoval a nezmohol sa na jediné slovo. No a po ukončení mojej registrácie na liečbu z alkoholickej závislosti, sa sestrička obrátila na môjho priateľa a opýtala sa ho: „NO A VY STE TU PREČO?“ Priateľ zalapal po dychu a po chvíli sa z jeho hrdla vydrala historická veta: „NO ASI KVÔLI TOMU ISTÉMU.“ Následne na to sestrička vypýtala občiansky preukaz od môjho priateľa a zaregistrovala aj jeho. (No a tým bola dodržaná podmienka dobrovoľnosti, ktorú som potrebovala dosiahnuť a na základe ktorej mohla prebehnúť úspešná liečba.)
Po ukončení registrácie sme z centra obaja vyšli von a ja som môjho priateľa pozvala sadnúť si do najbližšieho pohostinstva, ako som mu pôvodne sľúbila. Obaja sme si objednali nealkoholické nápoje. Bolo mi jasné, že priateľ za celý svoj život takúto šokovú terapiu ešte nikdy nezažil. Som si istá, že na 90% bol vyliečený zo svojej závislosti už v tej chvíli! :D Dej sa odvíjal potom tak, že obaja sme spoločne poctivo chodili 12 mesiacov 2x do týždňa na Antabus a obaja sme ho spoločne pili, až do úplného vytriezvenia a vyliečenia môjho priateľa. Potom som kvôli nemu ešte veľa rokov abstinovala (nedovolila som si vypiť ani jediný pohárik, ani za jeho chrbtom, ani za jeho neprítomnosti – bola som v tom skutočne dôsledná a zodpovedná). A to všetko aj napriek tomu, že som si uvedomovala, do čoho vlastne idem, že to nebude len o pravidelnom chodení do centra, o dlhoročnej abstinencii, ale aj o jeho absťákoch, ktoré som spolu s ním počas tých rokov znášala. Boli to riadne výbuchy a extázy, ale dalo sa to vydržať. Keďže sme spoločne viac, ako 5 rokov vydržali abstinovať, priateľ sa z toho dostal a som si istá, že do dnešného dňa abstinuje a to aj napriek tomu, že sme sa nakoniec rozišli (opäť klasika – on stretol mladšiu a krajšiu…..) Tento príbeh sa síce neskončil očakávaným happyendom – čiže nebola z toho svadba, ani šťastné manželstvo, ani láska až za hrob, ale práve naopak, skončilo to veľmi prozaicky – definitívnym rozchodom. Však spomienky ostali a spomínam na to všetko stále v dobrom a s úsmevom! :) Naviac už nemám pocit žiadnej dlžoby, stále cítim tú istú vďačnosť, ako voľakedy a vôbec, zakorenil sa vo mne na dlho veľmi dobrý a hlboký vnútorný pocit a uvedomenie si toho, že keď naozaj chceme, tak dokážeme robiť pre svojich blížnych aj „zázraky na počkanie a nemožné do troch dní“….. :) Chce to len vedomé úsilie a hľadanie konštruktívnej cesty. To je celý recept.
Milá eva, týmto končím môj antabusový príbeh. Dúfam, že som ti poskytla plnohodnú odpoveď na tvoju úprimnú otázku a že tento môj životný príbeh som nenapísala zbytočne, ale že sa stane pre teba skutočnou inšpiráciou (a možno nie len pre teba….). Prajem ti veľa šťastia, veľa odvahy a veľa konštruktívnej energie na tvojej ceste životom.
Robinsonka
Drobná oprava môjho textu: Dúfam, že som ti poskytla plnohodnotnú odpoveď…..
Ďakujem, Robinsonka
Takúto spriaznenú dušu by potreboval aj môj syn, ktorá by ho doviedla na správnu cestu. K svojim najbližším
sa správa agresívne a nenávistne.
Ďakujem a prajem všetko dobé
Milá eva, niet za čo. Snáď ti moja osobná spoveď dodá to, čo má dodať. Je mi veľmi ľúto, že prežívaš so svojím vlastným synom tieto strasti. Veľmi dobre viem, aké to je….. Až neskôr (dávno po tom, čo sa mi udial môj antabusový príbeh) som si sama od seba preštudovala 3 knihy o jednej neskutočnej metóde, známej pod názvom Ho´oponopono. Naučila som sa ju používať a zafungovala mi aj na temné sily, pretože je očistná. To, že túto metódu podaktorí odsudzujú a strkajú ju do spoločného vreca s takzvanou „ezoterikou“ (a pritom si ani nedali tú námahu, aby si ju naštudovali…..), neznamená, že táto hawajská metóda nefunguje, alebo nemôže nikomu pomôcť. Pravdepodobne závisí aj na čistých pohnútkach toho, kto ju používa. (To je môj názor na základe mojej osobnej skúsenosti, ktorú tu žiaľ, nemôžem, ani nechcem opísať.) Autor tých 3 kníh sa volá Joe Vitale „Svet bez hraníc“, „Svet bez obmedzení“ a „Kurz precitnutia“. Odporúčam, lebo je to aj dobrá psychohygiena a nemôžeš vedieť, či nepomôže aj tebe a s veľkou pravdepodobnosťou aj tvojmu synovi (cez teba – je mi jasné, že on ju čítať nebude). Odporúčam zadovážiť si aspoň ten prvý diel „Svet bez hraníc“. Ostatné (novšie tituly) som už nečítala ale uvádzam link na ich objednávku: https://www.martinus.sk/authors/joe-vitale
Prajem ti ešte raz všetko dobré, veľa vytrvalosti a duchovnej sily.
Ľutujem, odpusti mi, prosím, milujem ťa, ďakujem ti!
Robinsonka
Aj ja ďakujem.
Myslim, ze vsetky zavislosti su len jedna zavislost. Je to zavislost na opojnom pocite blaha. Gambleri, alkoholici, drogovo zavisli, mocipani, pedofili atd, atd.. to predsa robia len kvoli tomu aby zazili te opojny pocit blaha. A nakoniec je to on ktory, je cistou esenciou zavislosti. Ak sa cloveku podari zbavit potreby pocitu opojenia konecne pociti slobodu. Tak Vam prajem vela uspechov.
A co třeba ženy, které jsou závislé na mužích, kteří je týrají?
Odpoved je jedna a ta sama.