Hledejte na tadesco.org
Archiv
Nejnovější zprávy
Související zprávy
Revoluce v třídění odpadu přichází z obce na Jižní Moravě
Vojtěch Konečný a Josef Dvořáček udělali hezkej rozhovor se starostou obce Štibořice pro www.ecofuture.cz
Ačkoli žijeme v době, kdy technický pokrok dokáže vyřešit mnohé problémy, stále nás trápí jedna důležitá otázka: co s odpady? Dávno už je zřejmé, že řešení nečeká na nějakém odlehlém místě, kde je zakopeme pod zem a dále jim nikdo nebude věnovat pozornost. S odpadem je nutno naložit po vzoru našich předků, pro které mělo vše, co vyprodukovali, nějaké využití a v konečném důsledku se z nepotřebného odpadu na kompostu stalo hnojivo.
[wp_ad_camp_1]
Jako surovinu vnímá odpady i starosta obce Šitbořice Antonín Lengál: „Přece není možné, abychom dobrovolně vozili na skládku suroviny, které se dají dále zpracovat. My tomu obrazně říkáme, že se v popelnicích vyváží peníze.“ I když se podoba odpadu za poslední desetiletí razantně změnila, ukazuje se, že otázka, jestli s nimi budeme schopni efektivně naložit, závisí jen na nás.
Sběrný dvůr v obci Šitbořice
V Šitbořicích zavedli inteligentní systém nakládání s odpadky, který vhodně motivuje obyvatele této jihomoravské vesnice ke třídění. Do systému se zapojilo už 95 % občanů a šetří tak nejenom životní prostředí, ale dokonce i své peněženky na poplatcích za svoz odpadu. Za 5 let fungování se jim podařilo snížit vyprodukovaný odpad o 54 %, což v celých číslech dělá 290 tun ročně. Šitbořice mají přes 2000 obyvatel, v rámci České republiky by tento systém mohl mít rapidní dopad na kvalitu okolního prostředí a zachování naší přírody. To je pádný důvod, aby se šitbořický inteligentní systém nakládání s odpadky dostal do finále 9. ročníku soutěžeEnergy Globe Awards ČR v kategorii Obec. EEG oceňuje projekty a inovativní nápady v oblasti ekologie, ochrany životního prostředí a úspor energií. O celkovém vítězi a vítězích v jednotlivých kategorií můžete rozhodnout i vy. Stačí ve veřejném hlasování poslat hlas svému favoritu na stránkách E.ON Energy Globe.
Starosta obce Šitbořice Antonín Lengál
Co bylo impulzem k zavedení inteligentního systému nakládání s odpadky?
Odpadovému hospodářství jsem se snažil věnovat už po nástupu do funkce. Nejdříve jsme se pokoušeli motivat lidi ke třídění odpadu přes školu, a to tak, že jsme dětem, které s rodiči přivezly odpad na sběrné místo a správně ho vytřídily, dávali slosovatelné kupónky, za které mohly dostat různé ceny. Následně jsem se seznámil s panem Ing. Staňkou z Uherčic, který se odpadovým hospodářstvím zabýval ve své diplomové práci a vymyslel inteligentní systém nakládání s odpadky, který pak testoval ve své rodné vsi. My jsme se pak stali první obcí, která jej zavedla mimo Uherčice.
Můžete nám popsat, jak váš systém třídění odpadu funguje?
V praxi to funguje tak, že domácnosti třídí různé druhy odpadů do průhledných pytlů, aby bylo vidět, co je uvnitř a jejich vyhodnocení probíhalo rychle, aniž by je bylo třeba otevírat. Do jednoho pytle třídí plast spolu s tetrapacky, do jiného papír a do dalšího plechovky a konzervy. Jednou za 14 dní naši zaměstnanci pytle svezou do sběrného dvora, kde máme na brigádě studenty a ti odpad hodnotí pomocí nalepených čárových kódů. Čárový kód nese informaci o tom, ze které domácnosti pytel pochází.
Studentka třídíci odpad
Mluvíte o hodnocení odpadu. Jak toto hodnocení probíhá?
Hodnocení probíhá tak, že pytel položí na digitální váhu propojenou s počítačem a přejedou jej čtečkou čárového kódu. Tak zjistí, kolik která domácnost vytřídila kilogramů odpadu. Pokud s pytlem není něco v pořádku, například se v něm ocitne něco, co do něj nepatří, tak k němu napíšou poznámku a domácnost je o tom následně informována na svém internetovém účtu. Tam také sledují, jak si s tříděním odpadu stojí, tedy kolik čeho odevzdali a jaká jim náleží odměna.
Češi bývají v otázkách třídění odpadu konzervativní. Třídí vaši občané odpad s radostí?
Kupodivu, zájem našich občanů o třídění odpadu je ještě větší než v Uherčicích. Systém se velmi rychle uchytil a mohli jsme jej dále zdokonalovat. V současné době je do třídění zapojeno už 95 % domácností.
Odpadkový pytel označený čárovým kódem
Co jste museli udělat, aby se do projektu zapojilo tolik obyvatel?
Nejdůležitější je občany vhodně motivovat. Za prvé samozřejmě šetří životní prostředí, což je pro mnohé velmi důležitý aspekt. Za druhé jim to šetří i peněženky. Obce vybírají poplatky za odpady až 1000 Kč na občana ročně, my však jdeme přesně opačnou cestou, u nás se platí 440 Kč za občana na rok, a díky inteligentnímu systému nakládání s odpadem nám poplatky klesají. Těm lepším třídičům vyplatíme zhruba 300 Kč zpět na odměnách, takže průměrný poplatek se u nás dostane zhruba na 155 Kč. Ti nejlepší platí i 130 Kč.
[wp_ad_camp_1]
Přemýšleli jste i o jiných možnostech, jak s odpadem naložit?
Ano, teď je trend třeba vážit popelnice, ale to nám připadá jako cesta špatným směrem. Může to způsobit spíše vznik černých skládek a podobně. Lidé by se snažili odpad zlikvidovat nějakým jiným způsobem, než je vyhodit do vlastní popelnice, aby ji měli co nejlehčí a mohly by jen vznikat další problémy. Proto jsme se rozhodli jít úplně opačnou cestou, to znamená nevážit a nezpoplatňovat směsný odpad, ale odměňovat za vytřídění zpracovatelných komodit. Tím logicky docílíme významného poklesu produkce směsného odpadu, který se již dále nedá zpracovat.
Hodnocení odpadu je okamžitě zaznamenáváno do elektronického online dokumentu
Čím se liší váš systém od jiných systémů třídění odpadu v ČR?
Obce mohou za jednu část odpadu dostat peníze, pokud je vytřídí. To je druhotně zpracovatelný odpad jako PET lahve a jiné plasty, papír, tetrapacky, konzervy nebo třeba oleje. Další část odpadu je směsný komunální a za ten musí obec zaplatit, protože se vyváží buď do spalovny, nebo na skládku. Přispívat na to musí samozřejmě občané poplatky. My ale netrestáme lidi za to, že produkují odpad, ale naopak je odměňujeme za to, že ho vytřídí, a vracíme jim peníze. A pokud lidé opravdu poctivě třídí, tak jako obec ušetříme, protože komunálního odpadu razantně ubyde. Rozdíl je tedy v tom, že nepřimícháváme do směsného odpadu ten, co je druhotně zpracovatelný.
Porovnávají se vaši občané v tom, kdo vytřídí více?
Určitě se o tom mluví. Stává se, že někteří občané přiběhnou na radnici s tím, že se jim na účtu, který je na webu mojeodpadky.cz, něco nepřipsalo. Může se totiž stát, že se nějaký pytel roztrhne a podobně. Takže je vidět, že se o to starají.
Vytříděný drobný kovový odpad připravený k dalšímu zpracování
Dokážete říci, jakého zlepšení bylo od zavedení nového systému dosaženo?
V roce 2011, kdy tento systém ještě nefungoval, jsme vyprodukovali 538 tun směsného objemného odpadu, což je tedy jenom ten odpad, který se vozí na skládku. Dnes odvezeme 248 tun, na občana to dělá 124 kg za rok, což je zlepšení více než o 50 %, tudíž 290 tun odpadu vytřídíme.
[wp_ad_camp_1]
Co je cílem vašeho projektu?
Především šetřit životní prostředí a také peněženky občanům. Určitě by bylo vhodné inspirovat další obce, protože v rámci České republiky je potenciál vytřídit mnohem více druhotných surovin, které se mohou dále zpracovávat a nemusí skončit na skládce. Také bychom chtěli méně vyvážet popelnice. Předtím jsme vyváželi každých 14 dní, teď jsou to 3 týdny a cílem je vyvážet jednou za měsíc.
V čem je váš projekt jiný než ostatní systémy třídění odpadu?
Výjimečnost vidím v tom, že se do projektu zapojil tak vysoký podíl domácností a že jeho výsledkem je také veliká úspora, když si vezmu, že nyní odvezeme na skládku o 290 tun méně. Dále je nutno vzít v potaz i to, že využívá k tak obyčejné věci, jako je třídění odpadu, moderní technologie a internet.
Proč si myslíte, že je důležité třídit odpad?
Přece není možné, abychom dobrovolně vozili na skládku suroviny, které se dají dále zpracovat. My tomu obrazně říkáme, že se v popelnicích vyváží peníze. Nejdůležitější je samozřejmě myslet i na zbytečné škody vůči životnímu prostředí.
Proč jste se rozhodli přihlásit do soutěže E.ON Energy Globe?
Doporučil mi ji můj známý a přišlo nám, že je to zajímá příležitost, které bude fajn se zúčastnit. Česká republika má v odpadovém hospodářství veliké rezervy, je tedy důležité inspirovat obce a lidi, aby se do toho také zapojili. S radostí jsem zjistil, že lidem na životním prostředí záleží, takže by se to mohlo podařit.
[wp_ad_camp_1]
Pozn. anna: Čo si myslíte o označovaní odpadkov čiarovým kódom a robenia záznamu o tom ktorá domácnosť koľko a presne akého odpadu vyprodukuje? Píšte do diskusie. Na jednu stranu pekný systém motivácie na druhú stranu, podrobnejšie záznamy a detaily o každej domácnosti.
Verím, že také spoločnosti ako fb a google by takéto záznamy aj kúpili a mohli by mať do ich vzorcov ešte presnejšie výsledky personalizovania užívateľov a o ich zvykoch a povahe.
Je to docela zajímavé, ale jako člověk kterého otec učil třídit a proč třídit je dost proti srsti že dospělí potřebují proto aby třídili nějakou odměnu, připadá mi to jako opičky v laboratoři.
Čekal sem teda něco převratnějšího než je napsáno v článku. Mě plasty docela trápí, opravuju linky na zpracování plastů, ať ty které vyrobí věc s vysokou užitnou hodnotou (na několik desítek let) nebo ty oatatní, které mě sejří. V průběhu výroby je tři zádele výtoků, které se vysypou do dolu anna například. Pak se to zahrne zeminou. Dalo by se to zpracovávat asi daleko líp. Pokud bychom šli pyrolýzou plastů tak by to bylo asi lepší a taky útlumem výroby v tomto směru.
Nechtěl byste někdo spolupracovat v této o blasti? Já mám svých úkolů dost, ale dal bych návod, rusové na to vyrábí linku a nebo japonci. Hele, kdybyste někdo měli čas se tomu věnovat… a zatočit s tím jednpu provždy, finální zbytek z komory je uhlk a k tomu třiprdele nergie a dnešní systém na to slyší. Udělejte to někdo kdo teď zrovna čtete.
Nečekal sem teda les rukou kteří se zde budou hlásit ke spolupráci na řešení otázky zpracování plastů. To zde mám fakt napsat na plnou hubu, že se na tom dá opravdu nehorázně vydělat a ještě uklidit planetu? No nic, nikdo se nehlásí, v pondělí zajdu za naší milou a hezkou technoložkou a začneme si o tom povídat. Má stejnou nálepku jako já „je divná“ má ráda přírodu atd. Tak holt plán „B“. Za kapitalistou s tím jít nechci a nepůjdu. Mělo by se vytvořit něco co by řídil někdo kdo nepůjde cestou peněz, ale citem. Úplně všechny plasty do toho strčit nejdou, nebo jdou, ale vzniknou příšerný exhaláty.
Nádhera. Pokud chcete aby stádečko makalo a dělalo co chcete pocukrujte to a zabalte do lesklého pozlátka a kuk přetrhnou se. Hurá motivace funguje. Bodejť ne ta funguje vždy. Je to jen jiná forma vydírání. Cesta je inspirace ale ta je složitá, náročná a zdlouhavá. Kdo by se s tím patlal když potřebuje výsledky teď. A inspirovat nemůže každý že? Kdo nad tím bude přemýšlet a taky proč ?
Třeba u nás v dědině by byly spíš potřeba fotokamery namířené přímo na kontejnery, aby tam nebyl takový brajgl….
—
zrovna včera jsem četl, že v jakési osadě u nás zas pro změnu mají v popelnicích čidla, která převažují hmotnost odpadu, aby kontejner nebyl přetížený