JAK SE STAVĚLY PYRAMIDY?

…..O čísle 5040 vyjde brzy samostatný článek, je skutečně speciální. Pyramidy byly stavěny lidmi, kteří znali sílu mysli….

raja

Profesor doktor Friedrich Wilhelm Korff se podle všeho stal vůbec prvním novodobým vědcem, jemuž se podařilo rozkrýt matematické zákonitosti staroegyptské architektury a tím odhalit i principy použité při stavbě pyramid. Proslulý učenec tvrdí, že staří Egypťané stavěli pyramidy „přesně podle proporcí hudebních intervalů“. Podle něj tyto objekty představují „hudbu proměněnou v kámen“.
Tento německý egyptolog tvrdí, že rozluštil tajemství egyptských stavitelů. Především zodpověděl otázku, jakým způsobem budovali svá monumentální díla. Bohužel každá z dosud zveřejněných hypotéz má nějakou slabinu a všechny si vzájemně odporují. Je tedy Korff pouze další v řadě pomatenců, jejichž teorie sice občas vzbudí rozruch, rychle se však na ně zapomene? Jisté je, že tento muž si v akademické obci již získal jméno nejen jako profesor filozofie na Leibnitzově Korffovi se kromě toho podařilo něco velmi vzácného – hned několik renomovaných německých egyptologů se o jeho kontroverzní teorii vyjádřilo pochvalně.

Přitom je profesorova základní idea velmi neortodoxní – Korff tvrdí, že staří Egypťané stavěli pyramidy „přesně podle proporcí hudebních intervalů“. Proto prý tyto objekty můžeme směle označit za „hudbu proměněnou v kámen“.
Své neobyčejné a vskutku senzační ideje zveřejnil hannoverský badatel na přelomu let 2008 a 2009, mimo jiné i v Muzeu Augusta Kestnera v Hannoveru a ve dvou dalších muzeích v Hildesheimu a Hamburku. Při veřejných přednáškách posluchačům vysvětlil, jak ke svému překvapujícímu poznatku dospěl. A ukázal jim, že sklon všech stěn pyramid přesně odpovídá hudebním intervalům starověkých typů hudebních tónů. Korffovi trvalo čtyři roky, než „princip konstrukce pyramid“ odhalil.
Své poznatky shrnul v knize Der Klang der Pyramiden, (Zvuky pyramid) kde se například dozvíme, že sklon Cheopsovy pyramidy „odpovídá intervalu velké tercie v antické tónině“ nebo že sklon pyramidy faraona Niusereho „odpovídá intervalu velké tercie v antické tónině diatonon ditonaionon“.

Míry délky
Korff se také zabývá často diskutovanou otázkou, jak dlouhý byl vlastně staroegyptský loket. Tato délková míra prý neodpovídala 0,525 metru, jak se obvykle uvádí, nýbrž obnášela 0,52236 metru. Takže základna pyramidy není dlouhá 440, nýbrž 441 loktů. „Kromě toho odpovídá objem pyramidionu dvojitému hudebnímu tritónu.“ Dodejme, že jde o pojmenování zvětšené kvarty – hudebního intervalu obsahujícího tři celé tóny. Profesor Korff je také přesvědčen, že rozluštil tajemství čísla 5040, „o němž Platon prohlásil, že tvoří základ jeho ideálního státu. Ve skutečnosti je to číslo převzaté z Egypta. Odpovídá kompletní sadě rozměrů Cheopsovy pyramidy, měřeno v kontrolovatelných loktech.“
Byl jenom amatérem?

To jsou věty, které nedávají běžnému laikovi smysl. Kdo sní o vzdálené minulosti, zpravidla přitom nepoužívá kalkulačku. O to překvapivější je kladná reakce předních německých egyptologů na Korffovy závěry. Místo aby jeho práci nemilosrdně odsoudili jako „amatérskou teorii“, jak bývá v podobných případech jejich zvykem, vyjadřují se vesměs pozitivně. „Výpočty pana Korffa jsou podle mého názoru velmi přesvědčivé,“ nešetřil chválou například profesor Rainer Stadelmann, bývalý šéf Německého archeologického institutu v Káhiře. „Jeho systém výpočtů je naprosto velkolepým znovuobjevením starověkých postupů, jež vycházejí ze staroegyptských metod počítání a nauky o harmonii v podobě zformulované Platonem.“

Podobně se na Korffovu adresu vyjádřil také profesor Hans Poser z Technické univerzity v Berlíně: „Všechny rozměry pyramidy odpovídají proporcím oktáv, jak jsme je poznali u Pythagora a Platona, a poměrným číslům s nimi spojeným. Vzhledem k těmto ideálním proporcím se nám přímo vnucuje ohromující poznatek: Stavitelé pyramid byli nejen mistry v plánování, měření a stavebních technikách, ale vyznali se také velmi dobře v geometrii, teorii čísel a nauce o harmonii – o mnoho století dřív než staří Řekové.“

Kritický hlas
Ani významný německý egyptolog a religionista, profesor univerzity v Heidelbergu Jan Assmann nešetřil chválou, když Korffovi napsal: „Výsledky vašich propočtů jsou velmi působivé a vrhají zcela nové světlo jak na stavby pyramid, tak i na starověkou architekturu obecně. Ale i když máte nepochybně pravdu, pro egyptology bude nesmírně obtížné uvést vaše poznatky do souladu a smysluplného kontextu s tím, co dnes víme o Egyptu, pyramidách, staroegyptské hudbě a matematice.“
Mladý německý egyptolog Frank Milller-Riimer, který promoval v roce 2008, se domnívá, že dokáže Korffovu argumentaci vyvrátit. V příspěvku pro egyptologický odborný časopis KMT jako hlavní námitku uvedl, že Korff „provedl korektury v rozměrech Cheopsovy pyramidy“ jen proto, aby je pak mohl uvést do souladu se svou „hudební teorií“. Kromě toho se prý „vnucuje podezření“, že profesor ze stejného důvodu vědomě přehlíží některé archeologické nálezy.

Král Niuserre
Tento faraon byl panovníkem 5. dynastie v období Staré říše. Stal se faraonem, když byl nezletilý. Proto s ním zpočátku spoluvládla jeho matka královna Chentkaus II. jako regentka. Niuserre nechal postavit sluneční chrám Potěšení Reovo u abúsírské nekropole v místě nazývaném Abú Ghuráb.

Turínský papyrus
Tento dokument zmiňuje vládu faraona Niuserreho a to na dobu 11 let. Jde o nejúplnější a relativně nejpřesnější seznam panovníků, který vznikl v době vlády panovníka Ramesse II.

Diatonická stupnice
Nebo taky heptatonie prima je sedmitónová řada v rozsahu jedné oktávy složená z pěti celých tónů a dvou půltónů. Jednotlivé tóny diatonické stupnice se označují římskými číslicemi.
Vychází z hudební tradice antického Řecka. Současné diatonické stupnice se ustálily v 17. století. Používané klávesové nástroje mají klávesy, které vycházejí z diatonické stupnice. Podobně z nich vychází i zápis not v notové osnově.
Tradiční evropská hudba vychází z řeckých antických stupnic, pracuje tedy hlavně se stupnicemi diatonickými, u kterých se rozlišuje durová (tvrdá) a tři mollové (měkké) varianty (aiolská, harmonická, melodická).

Pyramidion
V egyptštině benbenet, je to označení užívané pro staroegyptský architektonický prvek zakončující královské (nikoli ovšem stupňovité) pyramidy a obelisky. S největší pravděpodobností je stylizovaným znázorněním mytologického prvotního pahorku benbenu, v němž se spojují představy zrození světa a regeneračního sebestvoření slunečního boha na východním horizontu. Je jedním ze základních symbolů kultu Slunce v Egyptě.[wp_ad_camp_2]

Zdroj: 1