Novoroční fake news britského ministra obrany Williamsona

Gavin Williamson, sebevědomý ukecaný ministr obrany Velké Británie (jak uvedly na Nový rok Prvnízprávy.cz), prohlásil, že jeho Británie opět získá status „globálního národa“.

Informace o ministrově článku stály za uveřejnění, protože je to prvotřídní fake news, které vyrobil pro britský Telegraph.

K hrdým informacím ministra Williamsona dnes dodáváme, že Britové na to, čím se jejich ministr vychloubá, nemají prostředky, upozorňuje František Roček.

Vybudování dvou britských základen v Karibiku a na někde v jihovýchodní Asii, jak se chlubil Williamson, nestojí za řeč. V podstatě půjde o izolované základny, které mohou být jenom drobným vkladem pro nějakou regionální koalici nebo v rámci NATO.

Nechtěně sám ministr války Williamson řekl, že na to Britové nemají: „Poprvé během naší generace, v době Vánoc, jsou dvě z našich lodí v Tichém oceánu, daleko od domova.“

[wp_ad_camp_2]

V počtu velkých válečných lodí (podle jednotlivých typů lodí) se Britové nacházejí mezi přímořskými státy až na 5 až 10 místě.

Z velké koloniální mocnosti je dnes stát, který v podstatě nemá na víc než, že si (zatím) udržet Falklandské ostrovy (Malvíny) poblíž Argentiny. Kromě toho má několik lodí v oblasti Perského zálivu a Středozemního moře. A menší expediční jednotky v rámci mírotvorných koloniálních angažmá.

Chudý příbuzný

Podle švédského International Peace Research Institute (SIPRI) ve výdajích za výzbroj vévodí USA s více než 600 miliardami dolarů, následuje Čína, Saúdská Arábie, Rusko a Indie. Potom ještě následuje Francie a za ní Velká Británie. Britové nedisponují ani desetinou amerického rozpočtu na obranu.

Britové každou chvíli oznámí nějakou zbrojní taškařici – prý posilují brannou moc. Ve skutečnosti jenom nahrazují zastaralou techniku. Velká Británie již není mocností. Je jenom jednou z významnějších zemí aliance NATO.

Velká Británie ztratila statut mocnosti na jiné než regionální úrovni – je na tom stejně jako Francie. Jednání Francie i Velké Británie, pokud se snažily o vlastní vojenskou politiku, bylo na úrovni katastrofy nebo bezvýznamnosti, neboť zasahují:

• v nepravý čas
• agresivně neperspektivním směrem
• bez vyhlídky na úspěch

Byly to akce typu snahy o obsazení suezského průplavu (1956), bombardování vojsk libyjského diktátora Muammara Kaddáfího či angažmá-neangažmá v Sýrii.

Velká Británie postupně omezovala výzbroj pozemního vojska, letectva a námořnictva až na dnešní míru, která dnes nedovoluje nic více než menší účast v „mírových“ akcích někde v Asii a Africe. Nebo jako kuliové ve službách USA.

[wp_ad_camp_2]

Zamindrákovaná post-velmoc

Agresivní protiruská politika Velké Británie pouze vytváří iluzi, že má britská zahraniční politika a její vojenská moc nějakou váhu. Ve skutečnosti to je projev politického mindráku.

Pokud jde o brexit, neznamená pro britskou armádu a námořnictvo nic nového. Nemění nic na účasti Britů v NATO.

Brexit ale bude osudný pro nás: Odchodem Velké Británie z EU se zcela zřetelně ukazuje bezmocnost tzv. demokratických principů – francouzská a německá většina může diktovat v EU co se jí zlíbí. Zdá se, že EU s brexitem demokraticky umírá.

Kromě toho, pokud se podíváme do nedávné historie, britský Fénix nevstává z popela. Jen předstírá, že je Fénixem.

Bylo to znát i ve snaze vrcholných komiků (politiků) USA a Velké Británie zatáhnout státy NATO do války s Irákem v roce 2003:

Spolupráce s USA vyděluje Velkou Británii ze slepence EU a snaží se tak v zahraniční politice o privilegované postavení. Ostrovní odtažitost od geografického prostoru EU dává pro tento styl politiky předpoklady. Proto není úzce svázána nutností spolupráce jako např. SRN s Francií. Jako bývalá koloniální mocnost se snaží zachovat část vlivu alespoň „apoštolsko – vojenským“ šířením míru. Proto britský premiér tvrdohlavě prosazoval útok na Irák iluzí, že Irák ohrožuje svět pomocí ZHN. Je to též způsob jak se odpoutat z mocenské prostřednosti, ze které se marně snaží odpoutat evropský koloniální souputník Velká Británie, sladko kyselá Francie….

[wp_ad_camp_2]

To platí i dnes, kdy se snaží na minimálním území operovat britští šmoulové v Sýrii. Proto také Britové nechali (po roce 2001) umírat své vojáky v Afghánistánu, aby se zdálo, že jsou planetárně „in“.

Dokládá to i inventura mrtvol zelených mužíčků v Afghánistánu ke konci roku 2018.
V roce 2018 afghánské povětří vyrobilo 14 mrtvol z Američanů, 5 vojáckých koaličních příštípkářů (z toho 4 z Česko – Moravska), celkem 19 mrtvol.
Od roku 2001 bylo celkem vyrobeno v Afghánistánu 3559 vojenských mrtvol bezvěrců ze Západu, z toho 2417 z USA, 455 z UK – tedy z Velké Británie, 687 mrtvol je z ostatních států, některých i z ČR.

zdroj: 9