Gavin Williamson, sebevědomý ukecaný ministr obrany Velké Británie (jak uvedly na Nový rok Prvnízprávy.cz), prohlásil, že jeho Británie opět získá status „globálního národa“.

Informace o ministrově článku stály za uveřejnění, protože je to prvotřídní fake news, které vyrobil pro britský Telegraph.

K hrdým informacím ministra Williamsona dnes dodáváme, že Britové na to, čím se jejich ministr vychloubá, nemají prostředky, upozorňuje František Roček.

Vybudování dvou britských základen v Karibiku a na někde v jihovýchodní Asii, jak se chlubil Williamson, nestojí za řeč. V podstatě půjde o izolované základny, které mohou být jenom drobným vkladem pro nějakou regionální koalici nebo v rámci NATO.

Nechtěně sám ministr války Williamson řekl, že na to Britové nemají: „Poprvé během naší generace, v době Vánoc, jsou dvě z našich lodí v Tichém oceánu, daleko od domova.“

[wp_ad_camp_2]

V počtu velkých válečných lodí (podle jednotlivých typů lodí) se Britové nacházejí mezi přímořskými státy až na 5 až 10 místě.

Z velké koloniální mocnosti je dnes stát, který v podstatě nemá na víc než, že si (zatím) udržet Falklandské ostrovy (Malvíny) poblíž Argentiny. Kromě toho má několik lodí v oblasti Perského zálivu a Středozemního moře. A menší expediční jednotky v rámci mírotvorných koloniálních angažmá.

Chudý příbuzný

Podle švédského International Peace Research Institute (SIPRI) ve výdajích za výzbroj vévodí USA s více než 600 miliardami dolarů, následuje Čína, Saúdská Arábie, Rusko a Indie. Potom ještě následuje Francie a za ní Velká Británie. Britové nedisponují ani desetinou amerického rozpočtu na obranu.

Britové každou chvíli oznámí nějakou zbrojní taškařici – prý posilují brannou moc. Ve skutečnosti jenom nahrazují zastaralou techniku. Velká Británie již není mocností. Je jenom jednou z významnějších zemí aliance NATO.

Velká Británie ztratila statut mocnosti na jiné než regionální úrovni – je na tom stejně jako Francie. Jednání Francie i Velké Británie, pokud se snažily o vlastní vojenskou politiku, bylo na úrovni katastrofy nebo bezvýznamnosti, neboť zasahují:

• v nepravý čas
• agresivně neperspektivním směrem
• bez vyhlídky na úspěch

Byly to akce typu snahy o obsazení suezského průplavu (1956), bombardování vojsk libyjského diktátora Muammara Kaddáfího či angažmá-neangažmá v Sýrii.

Velká Británie postupně omezovala výzbroj pozemního vojska, letectva a námořnictva až na dnešní míru, která dnes nedovoluje nic více než menší účast v „mírových“ akcích někde v Asii a Africe. Nebo jako kuliové ve službách USA.

[wp_ad_camp_2]

Zamindrákovaná post-velmoc

Agresivní protiruská politika Velké Británie pouze vytváří iluzi, že má britská zahraniční politika a její vojenská moc nějakou váhu. Ve skutečnosti to je projev politického mindráku.

Pokud jde o brexit, neznamená pro britskou armádu a námořnictvo nic nového. Nemění nic na účasti Britů v NATO.

Brexit ale bude osudný pro nás: Odchodem Velké Británie z EU se zcela zřetelně ukazuje bezmocnost tzv. demokratických principů – francouzská a německá většina může diktovat v EU co se jí zlíbí. Zdá se, že EU s brexitem demokraticky umírá.

Kromě toho, pokud se podíváme do nedávné historie, britský Fénix nevstává z popela. Jen předstírá, že je Fénixem.

Bylo to znát i ve snaze vrcholných komiků (politiků) USA a Velké Británie zatáhnout státy NATO do války s Irákem v roce 2003:

Spolupráce s USA vyděluje Velkou Británii ze slepence EU a snaží se tak v zahraniční politice o privilegované postavení. Ostrovní odtažitost od geografického prostoru EU dává pro tento styl politiky předpoklady. Proto není úzce svázána nutností spolupráce jako např. SRN s Francií. Jako bývalá koloniální mocnost se snaží zachovat část vlivu alespoň „apoštolsko – vojenským“ šířením míru. Proto britský premiér tvrdohlavě prosazoval útok na Irák iluzí, že Irák ohrožuje svět pomocí ZHN. Je to též způsob jak se odpoutat z mocenské prostřednosti, ze které se marně snaží odpoutat evropský koloniální souputník Velká Británie, sladko kyselá Francie….

[wp_ad_camp_2]

To platí i dnes, kdy se snaží na minimálním území operovat britští šmoulové v Sýrii. Proto také Britové nechali (po roce 2001) umírat své vojáky v Afghánistánu, aby se zdálo, že jsou planetárně „in“.

Dokládá to i inventura mrtvol zelených mužíčků v Afghánistánu ke konci roku 2018.
V roce 2018 afghánské povětří vyrobilo 14 mrtvol z Američanů, 5 vojáckých koaličních příštípkářů (z toho 4 z Česko – Moravska), celkem 19 mrtvol.
Od roku 2001 bylo celkem vyrobeno v Afghánistánu 3559 vojenských mrtvol bezvěrců ze Západu, z toho 2417 z USA, 455 z UK – tedy z Velké Británie, 687 mrtvol je z ostatních států, některých i z ČR.

zdroj: 9