Hluboká práce, aneb jak v roztěkaném světě dělat to, na čem opravdu záleží

Dnešní moderní doba nabízí spoustu nástrojů, které nám můžou usnadnit život. Mezi takové nástroje patří například internet, sociální sítě a jiné komunikační platformy. Co když nám, ale tyto nástroje spíše zhoršují kvalitu života a tříští naši pozornost od věcí, které mají smysl?

Co to je hluboká práce

Pojem hluboká práce světu představil americký spisovatel a akademik Cal Newport, který působí jako docent informatiky na Georgetown University. Jeho knihy figurují na seznamu bestsellerů v žebříčcích Amazon.com

Cal Newport říká, že hluboká práce je takový typ práce, která nás v životě posouvá v něčem kupředu, naplňuje náš život, nebo nám dává nějakou přidanou hodnotu. Hluboce pracovat tak může například, programátor, grafik, video editor, redaktor, spisovatel, ale třeba také malíř, sochař, umělecký kovář, podnikatel, vizionář, investor, akademik, skladatel, hudebník.

 

 

[wp_ad_camp_2]

Cal Newport ve své knize  říká, že v budoucnu se hluboká práce stane vzácnou, protože lidé postupně ztrácejí schopnost hluboce a nerušeně pracovat na nějakém projektu, bez toho, aby upínaly svou pozornost na mělkou činnost, jako je sledovaní sociálních sítí, neustálá potřeba být online a odpovídat několikrát za den na emaily a soustředit pozornost na jiné komunikační nástroje.

Ve své knize například popisuje, jak se Carl Gustav Jung, uznávaný psycholog, odřízl na chvíli od světa ve Švýcarských horách, aby zde sepsal svá díla o psychologii.

Cal Newport také sdílí svou zkušenost s tím, jak se naučil programovat tak, že odjel do Amerických hor na chatu, která byla odříznutá od světa. V chatě neměl internet ani počítač. Měl pouze nějaké knihy o programování, papír a tužku na poznámky. Říká, že se programovat naučil díky tom, že se nenechal nikým a ničím vyrušovat a soustředil se pouze na svou hlubokou práci naučit se programovat. Následně když se pak přihlásil na BaseCamp což je intenzivní a velmi náročný programátorský kurz v USA, tak byl ve své skupině nejlepším programátorem.

Neal Stephenson, uznávaný autor kyberpunkových románů, nepoužívá email, ani sociální sítě. O svém chybějícím emailu říká: „Když si zorganizuji svůj život tak, abych v něm měl spoustu dlouhých, po sobě jdoucích časových úseků, můžu psát romány. Když mě naopak bude něco pořád vyrušovat, co vznikne místo toho? Místo románu, který přetrvá léta …. bude pár emailů poslaných jednotlivcům“

 

 

[wp_ad_camp_2]

V této knize s názvem Hluboká práce: Pravidla pro soustředěný úspěch v roztěkaném světě naleznete spoustu příkladů lidí, kteří se od světa online odstřihli částečně, nebo úplně, aby pracovali na tom, na čem skutečně záleží. Tito lidé se stali mistry ve svém oboru a jsou uznávání širokou veřejností, jako například Bill Gates, kterého mnozí obdivují, jak hluboce dokázal pracovat na Microsoftu v horách na své chatě a také odtržen od online světa.

Walter Isaacson napsal článek v roce 2013 na toto téma, který uveřejnil na webové stránce Hardward Gazette. V článku o Billu Gatesovi píše: „Během dvou měsíců pracoval (Bill Gates) tak usilovně a tak dlouho, že často uprostřed psaní kódu odpadl a usnul na klávesnici. Nato se hodinu, dvě prospal, pak se vzbudil a pokračoval, kde přestal.“ – stále ještě tím ohromený Paul Allen to popsal jako „fantastický výkon na poli soustředění“

Ve své knize Inovátoři (The Innovators) Walter Issacson srovnává tyto dva inovátory Paula Allena a Billa Gatese: ,,Jedním rysem, kterým se lišil Gates od Allena, bylo soustředění. Allenova mysl přelétala od jednoho nápadu či záliby k druhému, zato Gates byl vždy posedlý jednou věcí po druhé“

 

 

 

 

[wp_ad_camp_2]

Co narušuje hlubokou práci

Cal Newport říká, že hlubokou práci narušuje tzv. mělká práce. Mělká práce, je typ práce, která pro nás má malou nebo, žádnou přidanou hodnotu. Jedná se o činnost jako je například být neustále online a odpovídat někomu dokola na dotazy, telefonovat nebo se může přímo jednat o prokrastinaci a člověk tak surfuje internetem, nebo sociálními sítěmi bez jasného cíle.

Ještě před padesáti lety, kdy neexistovaly sociální sítě, mobily a nevyužíval se hojně email, tak lidé byli odkázání komunikovat spolu přes pevnou linku, nebo poštovní korespondenci formou dopisů.

Když například někdo chtěl někomu napsat dopis, tak většinou v dopise sdělil vše, co by dotyčná osoba měla vědět. Jednalo se například o sdělení jak se mají příbuzní a přátelé, jaké se konají akce, pozvání na akce s přesným datem, časem a místem setkání.

Takový ručně psaný dopis měl kdysi váhu a člověk, který jej dostal si jej cenil, protože druhé straně dalo čas a práci jej napsat. Nehledě na to, že takový dopis putoval k adresátovi třeba tři dny (do zahraničí 10 -30 dnů podle formy korespondence) a přibližně stejnou dobu musel odesílatel čekat na odpověď.

 

 

[wp_ad_camp_2]

V dnešní době, kdy existuje email a sociální sítě, dojde zpráva adresátovi bleskovou rychlostí. Spousta lidí využívá nejrůznější komunikační nástroje jako jsou ICQ, Skype, Email, SMS, Volání, WhatsApp, Viber, Tinder, Sociální sítě (Facebook, Twitter, Instagram atd.).

Pokud na nás všechny tyto nástroje začnou všechny hulákat a vyžadovat si naši pozornost, tak člověk začne komunikovat povrchně a komunikace může pak vypadat například takto:

 

Jiří: „Ahoj jak se máš?“

Petr: „Ale jo jde to.“

Jiří: „Chceš vědět na čem teď dělám?“

Petr: „Jo proč ne.“

Jiří: „Zrovna teď dělám na jednom projektu. Je to bomba. Chceš se přidat?“

Petr: „Můžeš mi o tom poslat více informací?“

Jiří: „Určitě. V neděli mám na toto téma webinář. Můžu ti poslat na něj link?“

Petr: „Proč bys nemohl?“

Jiří: „Dobře tak tady je: …….“

 

Následně až po šestém kontaktování se Petr na webináři dozví o co skutečně jde. Na webináři zjistí, že tento projekt pro něj není a mezitím si uvědomí, že povrchní komunikací ztratil spoustu času.

Tento příklad komunikace, který je zde uveden je vymyšlený, takže pokud vám to přijde povědomé, tak jde čistě o náhodu. Jasně to ale ukazuje, jak je v dnešní době komunikace povrchní a nemá žádný hodnotný obsah. Dovedete si představit, že by takto lidé komunikovali v minulosti formou dopisů?

 

 

[wp_ad_camp_2]

Další příklad možné komunikace:

Jiří: „Ahoj Petře. Rád bych tě informoval o novém projektu, na kterém teď dělám. Jedná se o spolupráci s MLM společností, která se jmenuje „XY“. Tato společnost prodává výrobky jako jsou „YZ“. Mohli bychom se osobně setkat, kde bych ti o tom sdělil více informací, včetně možnosti, jak by sis mohl na tomto projektu vydělat. Pokud máš zájem, tak mi zavolej na tel: 123 456 789 a domluvíme termín setkání. S pozdravem, Petr“

Na tomto novém způsobu komunikace je dobré to, že Jiří už použil nějaké oslovení, čímž zdůraznil, že mu na člověku záleží a působí to na příjemce zprávy tak, že se ho tato zpráva skutečně týká.

Dalším plusovým bodem je to, že Jiří tentokrát sdělil, proč Petra kontaktuje a sdělil mu základní informace o tomto projektu. Petr tak nemusí ztrácet čas a buď Jiřímu zavolá a dohodnou si schůzku, kde proberou podrobnosti ohledně projektu, včetně uzavření možné spolupráce, nebo pokud Petr zjistí, že MLM pro něj není, tak celou komunikaci uzavře jednou větou „Děkuji, ale nemám zájem“.

Je rozdíl pokud s vámi někdo začne chatovat a vy se musíte ke komunikaci neustále vracet a při tom ani nevíte co vám chce pisatel sdělit, než když vám do zprávy napíše, alespoň základní informace s telefonním kontaktem a vy hned víte na čem jste a co od vás odesílatel zprávy očekává.

 

 

[wp_ad_camp_2]

Cal Newport říká, že právě komunikační nástroje člověka nejvíce zaneprazdňují a brání mu tak hluboce na něčem pracovat. Když se k tomu přidá ještě povrchní a nich neříkající zprávy od lidí, kteří vám je poslali, tak akorát člověk ve svém životě ztratí spoustu času a bude jej to odvádět od hluboké práce.

Závěr

Hluboká práce: Pravidla pro soustředěný úspěch v roztěkaném světě je po dlouhé době opravdu skvělá kniha, která mi otevřela oči. Uvědomil jsem si v životě své priority, zjistil jak skutečně na sobě začít pracovat, jak se posouvat ve svém životě vpřed pomocí hluboké práce a jak můžu já sám lépe komunikovat s lidmi ve svém okolí.

Člověk pokud chce do svého života aplikovat hlubokou práci, tak to může udělat buď mnišským stylem, kdy nemá žádný email ani sociální sítě jako třeba Neal Stephenson, nebo si může zorganizovat život tak , jak radí Cal Newport když říká: „Existuje zlatá střední cesta a pokud si chcete vypěstovat zvyk hluboce pracovat, musíte se k ní probojovat“

zdroj: 9