V Paracasu byly nalezeny protáhlé lebky, podle analýzy DNA nejsou lidské

Paracas je pouštní poloostrov, který leží uvnitř provincie Pisco v oblasti Ica Region v jižní části Peru. Právě tady peruánský archeolog Julio Tello učinil v roce 1928 udivující objev. Našel masivní a složitý hřbitov, obsahující hrobky naplněné ostatky jedinců s velkými, prodlouženými lebkami, které jinde na světě nebyly nalezeny. Tyto lebky se proslavily jako „Lebky z Paracasu“. Celkově Tello našel více jak 300 těchto prodloužených lebek, které byly prý asi 3 000 let staré.

Analýzu DNA na jedné z lebek nyní prováděl expert Brien Foerster, který uvolnil předběžnou informaci, týkající se těchto záhadných lebek. Je dobře známo, že většina případů prodloužených lebek je důsledkem lebeční deformace, stlačování hlavy nebo těsného ovazování hlavy, při kterém je lebka úmyslně deformována silou aplikovanou po dlouhou dobu. Obvykle se toho docílí ovazováním hlavy, na kterou se přikládají dva kousky dřeva, nebo se hlava ovazovala nějakou pevnou tkaninou. Ale i když lebeční deformace změní tvar lebky, nezmění to její objem, váhu ani další znaky, které jsou charakteristické pro běžnou lidskou lebku. Lebky z Paracasu jsou díky tomu zcela unikátní.

Vnitřní obsah lebek z Paracasu je až o 25% větší a o 60 % těžší než u normální lidské lebky. To znamená, že nemohly být úmyslně deformovány prostřednictvím ovazování, nebo stlačování.
Obsahují také spíše jen jeden plát, než dva. Skutečnost, že rysy lebky nejsou výsledkem lebečné deformace, znamená, že příčina prodloužení je záhadou a trvá po mnoho desetiletí.

POKRAČOVÁNÍ ČLÁNKU ZDE: https://aluska.org/v-paracasu-byly-nalezeny-protahle-lebky-podle-analyzy-dna-nejsou-lidske/

[wp_ad_camp_2]