„Těmito protiprávními činy obžalované státy nejenže narušily integritu hlasování svých vlastních občanů, ale také jejich činy znehodnocovaly hlasy občanů v žalovaných státech a dalších státech, které zůstaly věrné ústavě. Jednání těchto úředníků tak přímo porušovalo Ústavu USA.“, je napsáno v žalobě státu Texas. K žalobě Texasu u Nejvyššího soudu USA se včera na základě rozhodnutí státních Kongresů připojili i generální prokurátoři států Arkansas, Alabama, Missouri a Louisiana. V po nočním jednání uložily kongresy 17 dalších států, aby se jejich generální guvernéři připojili texaské žalobě rovněž. V dalších státech poslanci a senátoři požádali o svolání mimořádného zasedání za stejným účelem.
K mimořádnému jednání se sešli i kongresy v žalovaných státech, aby se na základě výzvy Nejvyššího soudu USA vyjádřili k žalobě. Zákonodárci v Georgii, Michiganu a Pensylvánii současně začali v noci jednat též o návrhu na zneplatnění jmenování volitelů, které podle zfalšovaných výsledků voleb provedli guvernéři těchto států. Stejný proces má dnes začít i v Nevadě a v Arizoně. Podle návrhu, který předložili státní poslanci a senátoři by místní Kongresy mohly odvolat volitele jmenované na základě zfalšovaných výsledků voleb a vlastním hlasováním zvolit nové.
Výjimkou je Wisconsin, kde většina poslanců i senátorů za „Demokratickou“ stranu v obou komorách tuto možnost hlasováním zablokovala. Tento stát však čelí u Nejvyššího soudu USA samostatné žalobě, v níž se právní tým Donalda Trumpa domáhá suspendování volitelů jmenovaných guvernérem Tomem Wolfem i přes soudní zákaz vydaný kvůli možnosti dokončit soudní projednávání stížnosti na volební podvody.
Podle Epoch Times může Nejvyšší soud USA na základě žaloby Texasu suspendovat volitele, kteří funkci získali na základě volebních podvodů. Může rovněž nařídit, aby místní kongresy zvolili svým hlasováním nové volitele. Podle žaloby, kterou proti Pensylvánii za falšování voleb podala bývalá generální prokurátorka Sidney Powelová (obrázek 3) zastupující kampaň prezidenta Donalda Trumpa by Nejvyšší soud USA mohl též nařídit, aby při finální součtu nebyly počítány hlasy volitelů ze států, k niž došlo k volebním podvodům.
V těchto případech by ani jeden z kandidátů nezískal nadpoloviční většinu hlasů volitelů. K volbě prezidenta a viceprezidenta by poté musel přistoupit Kongres USA. Prezident by byl volen státními delegacemi ve Sněmovně reprezentantů. Viceprezidenta by volil Senát. Každý stát by mohl v prezidentské volbě odevzdat jen jeden hlas. O tom, komu jej při volbě prezidenta odevzdá, by se rozhodovalo hlasováním skupiny poslanců Sněmovny reprezentantů zvolených za příslušný stát. Hlas za stát by získal ten, kdo by v tomto mini-hlasování dostal většinu hlasů poslanců z příslušného státu. V takovém případě by úřad prezidenta USA obhájil Donald Trump. Republikáni jsou v celé Sněmovně reprezentantů sice v menšině. Mají však většiny v nadpolovičním počtu státních delegací.
Touto metodou byl do prezidentské funkce zvolen jeden z „otců zakladatelů“ USA Thomas Jefferson – spoluautor Deklarace nezávislosti. Ve volbách konaných koncem roku 1800 získali Thomas Jefferson i jeho protikandidát Aaron Burr 73 hlasů – tedy méně, než požadovanou nadpoloviční většinu. Kromě nich kandidovali též John Adams, který získal 65 hlasů a Charles Pinckney, jež dostal o hlas méně. Sněmovna reprezentantů proto vlastní hlasováním 17. února 1801 zvolila Thomase Jeffersona třetím prezidentem USA.