Šéf sněmovny Vondráček a další členové kroměřížského ANO spolupracovali s lichváři odsouzenými za podvody

Na úvodním obrázku: Kroměřížští lichváři Miroslav Kolman (v popředí) a Rudolf Ciesla, jimž poskytovala právní servis advokátní kancelář Radka Vondráčka.

Občas mu říkáme mladý Masaryk, prohlásil před čtyřmi lety k tehdy stoupající hvězdě ANO Radku Vondráčkovi jeho přítel z kroměřížské stranické buňky. Od té doby se stal Vondráček předsedou sněmovny a jednou z hlavních tváří hnutí premiéra Andreje Babiše. Před tím, než se dal na politickou dráhu, se ale Vondráček v rodné Kroměříži věnoval advokacii a právní činnosti. HN odhalily a zmapovaly spolupráci jeho právní kanceláře s odsouzenými kroměřížskými lichváři Miroslavem Kolmanem a Rudolfem Cieslou, kteří podvodnými půjčkami připravovali klienty o majetky.

Ze získaných dokumentů a z výpovědí řady svědků, s nimiž redaktoři hovořili, je patrné, že Vondráček a jeho společník z advokátní kanceláře Tomáš Opatrný, který je zároveň kroměřížský zastupitel za ANO, dvojici podvodníků poskytovali právní servis. A také je v mnoha případech zastupovali. Z několika svědectví navíc vyplývá, že vztahy mezi lichváři a jejich advokáty byly přátelské. Jako poslanec se přitom Vondráček svým hlasem podílí na zákonech týkajících se obchodu s chudobou – na exekuční novele nebo insolvenčním zákonu. Dle jeho hlasování, které redakce zanalyzovala, se staví převážně na stranu věřitelů. Zatímco podle dluhových expertů Vondráček zašel za hranu etiky a svými službami napomáhal byznysu s chudobou, politik tvrdí, že se u něj ani v jeho kanceláři nikdy nic neetického nedělo.

Kolmanův a Cieslův byznys se rozjel v roce 2010 založením společnosti CK Finance. V následujících letech pak firma pravidelně inzerovala v lokálních tiskovinách od Zlínského přes Olomoucký až po Jihomoravský kraj. Lákavé reklamy slibovaly oproštění od dluhů a rychlou finanční náplast. „V březnu 2012 jsem se jim ozvala na inzerát a oni mi hned přivezli osmdesát tisíc v obálce. V září jsme se už museli s manželem vystěhovat z domu,“ řekla HN padesátnice Hana Šmedková z jihomoravských Bučovic.

[wp_ad_camp_2]

„Za měsíc potom, co mi peníze půjčili, najednou přijeli a vzali mě do auta. Tvrdili, že musíme vyřešit ještě nějaké záležitosti kolem domu. Zavezli mě do Kroměříže, kde jsem u právníka podepsala další smlouvu,“ uvedla žena, která za vypůjčené peníze ručila právě svým majetkem. „U právníka mi pořád tvrdili, že o majetek nepřijdu, že se to nějak udělá, na někoho přepíše, je to pojistka. Pořád něco slibovali, mluvili jeden přes druhého.“

Právníkem, který byl u podpisu smlouvy přítomný, byl podle Šmedkové právě Vondráček. Smlouvu podepisovala v jeho kroměřížské advokátní kanceláři, kde má dnes politik zároveň i svou poslaneckou kancelář. Za měsíc se dozvěděla, že se jednalo o další dokument o převzetí peněz – tentokrát na 350 tisíc. Žena vyloučila, že by ji na to kdokoli z přítomných mužů upozornil. „Z jejich chování jsem měla dojem, že byli kamarádi, tykali si,“ popisovala Šmedková vztahy mezi Vondráčkem a dvojicí podnikatelů. Jak podotkla, zmíněných 350 tisíc nikdy neviděla – a za několik měsíců přišla o rodinný dům a řadu pozemků k tomu. „Za 80 tisíc jsme přišli o všechno,“ povzdechla si žena.

Kroměřížská advokátní kancelář Radka Vondráčka, v níž má zároveň i poslaneckou kancelář.

Kolman s Cieslou po získání pozemků ihned přistoupili k jejich prodeji. V lednu 2013 již měli rozjednaný obchod s manželi Rohlíkovými z Havlíčkova Brodu. „Uzavřeli jsme s nimi smlouvu o smlouvě budoucí na koupi domu. Tenkrát tam visel ještě dluh od finančního úřadu – CK Finance se zavázala, že část dluhu uhradí, k tomu se ale neměli, od smlouvy jsme tedy ustoupili a dolovali jsme od nich peníze, které jsme jim už vyplatili. Nakonec jsme museli jít k soudu. Spor jsme naštěstí vyhráli,“ řekl HN David Rohlík. Ten redakci potvrdil, že kontrakt podepisoval opět u Vondráčka. „Mohu potvrdit, že advokát, který zastupoval Kolmana s Cieslou, byl pan Vondráček. Co si vzpomínám, tak se s nimi bavil velmi familiárně,“ podotkl muž. Redakce má i kopii zmíněné smlouvy k dispozici. V jejím záhlaví je vytištěno Vondráčkovo jméno a je opatřena jeho podpisem.

Vondráček se k jednotlivým případům s odkazem na advokátní mlčenlivost nevyjádřil. Přiznal ale, že s dvojicí spolupracoval. „Několikrát jsem jim poskytl nějakou právní službu,“ řekl Vondráček. Jako jejich bývalý advokát ale odmítl říct, o jaké služby se přesně jednalo. 

V průběhu let nicméně na Kolmana s Cieslou podalo trestní oznámení hned několik bývalých klientů, jejichž případy se souhrnně zabýval Městský soud v Brně. Pravomocný rozsudek padl v roce 2019 – oběma mužům soud udělil trest dva a půl roku za mřížemi a stotisícovou náhradu škody. HN se v dubnu podařilo zastihnout Kolmana, Ciesla byl tou dobou již ve věznici. Na otázku, zdali mu Vondráček zpracovával smlouvy pro jeho společnost, odpověděl: „Ano, ale tam bylo všechno v pořádku.“ Jaké smlouvy a kolik jich bylo, Kolman neupřesnil. Redaktorům se jej poté již nepodařilo kontaktovat ani v kroměřížském domě, kde před nástupem do vězení bydlel, ani v podnicích, které pravidelně navštěvoval.

Jednou z poškozených, jejíž příběh napomohl k uvěznění Kolmana s Cieslou, je i šedesátiletá Anna Fasurová. HN ji zastihly v jejím brněnském bytě, o který se ji podvodníci snažili připravit. „V červnu 2014 jsem odpověděla na inzerát, potřebovala jsem půjčit osmdesát tisíc. Přijeli Kolman s Cieslou. Najednou mi začali dávat k podpisu hory dokumentů, já jsem chtěla, aby mi papíry nechali do druhého dne, že si je přečtu, oni ale pořád že mají další klienty, že nemají čas. Jeden z nich stál neustále nade mnou, bála jsem se ho,“ přiblížila HN žena, která je roky v invalidním důchodu a pohybuje se o holi.

Jak další den zjistila, mužům kromě slíbeného úvěru podepsala i půjčku na dalších 200 tisíc korun – ty ale nikdy neviděla. „Všimla jsem si, že jsou tam i jiné částky – oni mi ale tvrdili, že je to krytí firmy, že lidi nechtějí platit,“ vzpomínala žena. Ta navíc lichvářům v nevědomosti podpisem stvrdila i zástavu na svůj byt.

Fasurová podle svých slov za několik měsíců mužům dlužných osmdesát tisíc splatila, ti ale pohledávku přeprodali dalšímu kroměřížskému podnikateli s úvěry – Němci Jürgenu Lucassenovi. „Měla si to přečíst,“ reagoval na to, jak žena k dluhu přišla. Na otázku, jak se k pohledávkám souvisejícím s Kolmanem a Cieslou dostal, Lucassen odpověděl, že to řešil s „panem Opatrným“.

Právě Tomáš Opatrný, jenž od roku 2009 do roku 2013 pracoval pro Vondráčka jako koncipient, po Fasurové v zastoupení za Kolmana s Cieslou „dlužné“ peníze vymáhal ještě před tím, než se pohledávka dostala k Lucassenovi. Po roce 2013 se pak stal dalším advokátem ve Vondráčkově kanceláři a později i jeho společníkem. V roce 2014 kandidoval za hnutí ANO v komunálních volbách do kroměřížského zastupitelstva. Jako náhradník se stal zastupitelem v roce 2017 a je jím dodnes. Zároveň je vedoucím oblastní organizace ANO na Kroměřížsku a v minulosti působil i jako člen dozorčí a smírčí komise hnutí. Redakce má jeho listy adresované Fasurové k dispozici. I přesto, že jej žena dopisy informovala o nátlaku při podpisu kontraktu, Opatrný ji opakovaně urguje, aby firmě Kolmana a Ciesly peníze vyplatila. Zároveň ji varuje před desetitisícovými pokutami z prodlení. Žena mužům nic nad rámec původně půjčených osmdesáti tisíc nesplatila, kdyby ano, způsobili by jí podle soudu oba lichváři škodu 200 tisíc korun. Fasurová se dodnes léčí s psychickými problémy, které jí, jak tvrdí, jednání skupiny zapříčinilo.

Vondráčkův společník a bývalý koncipient Tomáš Opatrný

Úvěrovou smlouvu Fasurové, ale i některých dalších klientů kroměřížské dvojice předala redakce k posouzení advokátovi Petru Němcovi, zakladateli projektu Exekutor má smůlu. „Jejich model podnikání nemohl být nikdy založen na tom, že budou půjčovat peníze a lidé budou řádně splácet a jim se budou zhodnocovat finance, ale že lidé poruší smlouvu, oni tam napálí pokuty, jakmile budou pokuty dost velké, nechají prodat nemovitost, která byla v zástavě. A peníze dál točí,“ komentoval dokumenty expert. V podstatě totožně se ke smlouvám vyjádřila i žalobkyně případu Karolína Šálková. „Do smluv dávali podmínky, o kterých věděli, že nebudou moci být žadateli splněny, se záměrem, aby mohli co nejrychleji dosáhnout zpoplatnění nemovitostí, které požadovali vždy do zástavy,“ shrnula státní zástupkyně.

Ta podala na Kolmana s Cieslou obžalobu i kvůli případu Věry Hudcové a jejího syna Oldřicha. Ti si v srpnu 2013 od CK Finance dle smluv půjčili 350 tisíc korun. Dostali ale prý jen 50 tisíc. Hudcovi policistům vypověděli, že Kolman s Cieslou na ně tlačili a že neměli dostatečný čas listiny prozkoumat. Na základě nevýhodných podmínek v kontraktu se jim dluh za tři měsíce vyšplhal přes milion. Spolu s tím měli zastavený dům. Než se ale soud začal věcí zabývat, Hudcová zemřela. Její šedesátiletý syn, který je dvacet let v invalidním důchodu s poškozením mozku, zase nebyl schopen souvisle vypovídat, a soud proto v daném případě Kolmana s Cieslou zprostil.

HN se nicméně podařilo dohledat realitního makléře Milana Lipovského, na kterého se Hudcovi v roce 2013 obrátili poté, co hrozilo, že dům propadne Kolmanovi s Cieslou. „Chtěli dům prodat a z peněz je vyplatit, bylo to pro ně mnohem výhodnější,“ řekl redakci Lipovský. Ten měl možnost prostudovat smlouvy, ke kterým se HN už nedostaly. „Celou věc jsem se tehdy rozhodl řešit, Hudcových mi bylo hrozně líto. Jednal jsem s Komanem, Cieslou a panem Opatrným. Ten mi sám řekl, že tu smlouvu dělal a byl to osobně s nimi uzavírat. Asi na to měl charakter. Paní Hudcová měla už v té době stařeckou demenci a její syn byl kvůli úrazu hlavy ‚napůl nefunkční‘. Ve smlouvě byly podmínky, které Hudcovi nemohli nikdy splnit – měli se například pojistit na 600 tisíc na patnáct let, plus na schopnost splácet. Paní Hudcové bylo v té době 88 let, její syn invalida,“ vzpomínal Lipovský.

Ten si také vybavoval, jaké vztahy měla dvojice lichvářů s Opatrným. „To byli kamarádi, určitě. Museli být domluvení – ten advokát musel přece vědět, že to nejsou schopni splnit. Hudcovi je nakonec museli stejně asi milionem vyplatit, dům prodali – a pan Hudec je po smrti matky bezdomovec,“ dodal makléř.

Opatrný se k dotazům redaktorů, kteří jej zastihli v jeho kroměřížské kanceláři, nechtěl vyjadřovat. Jedinou výjimku udělal u Hudcových. Právě v jejich případě vypovídal u soudu – a to ve prospěch Kolmana s Cieslou – když tvrdil, že podle něj byli matka se synem „způsobilí smlouvu podepsat“. „Byli při smyslech a během podpisu na ně nebyl činěn žádný nátlak,“ zopakoval Opatrný. „Kromě toho tam byly další dvě dospělé osoby,“ doplnil. Na to, jestli smlouvu pro Hudcovy zpracovával, odpověděl, že je vázán advokátní mlčenlivostí. „Jak klient se smlouvou, kterou přichystám, nakládá, nejsem schopný ovlivnit,“ řekl pouze na obecné úrovni. Na dotaz, v jakém vztahu byl s Kolmanem a Cieslou, odpověděl, že je „zná, ví, jak vypadají, a to je všechno“. Přátelé dle jeho slov nebyli.

Jeho jméno se objevilo i v případě dalšího dlužníka – tentokrát ze severu Čech. Manželka muže, který prodělal několik mozkových příhod a nyní není schopen komunikovat, si nepřála, aby jeho jméno v textu zaznělo, redakci ale poskytla veškeré materiály. „Manžel měl podepsanou smlouvu na 80 tisíc a pak na 350 tisíc. Těch 350 tisíc ale nikdy neviděl,“ stála si za svým žena. Její manžel prý nevěděl, co podepisuje, a mezi skrumáží smluv se objevila i kupní smlouva na všechny jejich nemovitosti ve prospěch CK Finance a dalšího podnikatele. Ten se ale později, potom, co mluvil s rodinou, z obchodu stáhl. Kupní smlouva na rodinný dům a přilehlé pozemky i s tamními staveními, u níž podpisy ověřoval právě Opatrný, uváděla, že muž všechny nemovitosti prodává zhruba za půl milionu.

Právník, kterého si manželé najali, však převod pozemků zastavil. „Kvůli osmdesáti tisícům jsme ale nakonec se vším platili milion,“ vzpomínala žena. Redakci se podařilo mluvit s mužem, který se s dvojicí lichvářů dobře znal. „Chtěli to rychle prodat, ale pak jim do toho hodili vidle. Kolman celou dobu říkal, že jim smlouvy chystá ‚Radek‘. Tak vždycky mluvili o Vondráčkovi,” vypověděl muž. Ten si kvůli obavám přál zůstat v anonymitě.

Na to, že smlouvu o úvěru s Kolmanem a Cieslou podepisovala ve Vondráčkově kanceláři, si vzpomněla i Olomoučanka Dagmar Mašková. „V roce 2012 jsem si půjčila padesát tisíc, zanedlouho za mnou ale přijel Kolman s tím, že jsem nezaplatila nějaké poplatky a že to musí přefinancovat. Podepsala jsem další papíry, nevyznala jsem se v tom. Šlo ale o další úvěr na statisíce a za chvíli se z toho stal skoro milion,“ sdělila redakci žena. „Nakonec to vyřídil manžel a ty peníze zaplatil, potom se ale se mnou rozvedl,“ přiznala. Ta těsně potom, co jí lichváři peníze vyplatili, a když si ještě nebyla vědoma jakýchkoliv problémů, podnikatele doporučila svým rodičům. Ty podle soudu, který jejich kauzu řešil společně s Fasurovou i Hudcovými, podvodníci okradli o 270 tisíc. Dcera se k soudu nepřihlásila – podle svých slov se vzpamatovávala z náročného rozvodu a na celou záležitost chtěla co nejdříve zapomenout.

V počátku zmíněného procesu dvojici zastupoval další Vondráčkův koncipient Petr Velínský. Ten v roce 2018 neúspěšně kandidoval za hnutí ANO do kroměřížského zastupitelstva. Podle Vondráčka Kolmana s Cieslou zastupoval na jeho popud. Vondráček zároveň tvrdil, že s Kolmanem a Cieslou už řadu let nespolupracuje. Velínský je ale na soudu zastupoval ještě v roce 2016, tedy v době, kdy byl Vondráček již tři roky poslanec. „Šlo o standardní poskytnutí obhajoby, ukončilo se to,” řekl Vondráček s tím, že nemůže říct, z jakého důvodu.

Vondráčkův koncipient Petr Velínský

Na poznámku o tom, že si klienti lichvářů už v minulosti jeho kanceláři stěžovali a popisovali praktiky podnikatelů, odpověděl: „Rád bych se k tomu vyjádřil, ale nemůžu, ale u nás v kanceláři se rozhodně nic neetického nedělo,“ uvedl s tím, že si nemyslí, že by jakkoli participoval na byznysu s chudobou. „Moje kancelář poskytuje právní služby – korektní a všem. Zastupuji různé strany – povinné i oprávněné. To je práce advokáta. A ty právní služby byly vždy v pořádku. To pozadí, co se pak děje, nemůžeme vědět,“ řekl Vondráček.

Jak uvedl, jeho kancelář se prý v minulosti nikdy kárně neprovinila. „Samozřejmě advokát musí vždy dbát na etiku, má kodex a moje kancelář nikdy neměla žádné kárné provinění, vždy jsme fungovali v souladu s legislativou a v souladu s etickým kodexem,“ uvedl.

S tím ale nesouhlasí vedoucí analytik protikorupční organizace Transparency International Milan Eibl. „Podle uvedených skutečností mají Vondráček a jeho společník v těchto případech podvodů šmejdovského typu roli spolupachatelů, akorát schovaných pod advokátním statusem,“ komentoval pro HN analytik. Stejného názoru je i Daniel Hůle, odborník na dluhovou problematiku ze společnosti Člověk v tísni. „Zjištění HN je pro mě překvapením, jde o zásadní informace. Skutečnost, že třetím nejvyšším ústavním činitelem je u nás někdo, kdo aktivně spolupracoval s odsouzenými lichváři, navíc pravděpodobně na jejich lichevních praktikách, je smutným vysvědčením pro premiéra Babiše. Advokát je morálně odpovědný za své podnikání a Vondráček upřednostnil zisk ze zjevně nemravného byznysu s chudými lidmi nad vlastní morální integritou. Obchodníků s chudobou máme v Česku mnoho, ale na takové pozici je to nepochopitelné,“ zhodnotil expert.

.