Duchovní úroveň 4. díl: Emoce

V dnešním sobeckém a bezohledném světě je chvályhodné mít konstruktivní emoce, zejména pokud zahrnují i druhé lidi. Po dosažení duchovní úrovně, která převyšuje úroveň průměrného bezohledného a neemotivního člověka, je však třeba mít na paměti, že to není konečný stav.

Psychické emoce jsou ve skutečnosti funkcí mysli, která je součástí obalu kolem naší Duše a brání nám v prožívání čistého božství v nás. Božství je mimo psychologické emoce a nachází se ve stavu svrchovaného štěstí, kterým je Blaženost. Jak člověk duchovně roste, je méně pravděpodobné, že bude jednat na základě emocí. Člověk dosahuje vyrovnanějšího stavu mysli a už nekolísá mezi vzestupy a pády v důsledku okolních událostí.

Například mladá žena na 20% duchovní úrovni může dostat záchvat vzteku kvůli tomu, že jí v kadeřnictví ostříhali vlasy o centimetr kratší, než si přála, a celé dny se kvůli tomu dokáže utápět v neštěstí. Stejná mladá žena po dosažení 50% úrovně může být stoická i při zprávě, že jí byla diagnostikována nevyléčitelná nemoc.

Pokračování článku: Duchovní úroveň 4. díl: Emoce